Natruchliti se, il, ení, lange sich be-
trüben. — se pro co. Vz Truchliti.

Natrutiti, il, cen, ení = nakrmiti, satt
füttern, sättigen. Koř. tru; strbl. natruti, na-
troviti, natraviti = nutrire, alere; odtud i tráva,
tráviti, potrava, otráviti. Gb. Smil str. 54. —
co čím. Čiež srdce Ježíš natrutí tú nevý-
mluvnů sladkosti. Smil v. 278.

Natrýzniti se, il, ěn, ěni, lange plagen. —
se koho čím: bitím.

Nátržek, žku, m., der Riss am Kleide. Rk.

1. Natržení, n. = natrhnutí.

2. Natržení, n., der Erlös, die Lösung.
Natrženina, y, f., natrhnutí. — N., rána

od natržení, die Wunde vom Reissen. Kn.
lék. 1544.

Natrženosť, i, f., das Angerissensein. Jg.

Iřatržený; -žen, a, o, od natrhnouti. N.
skála, papír, úpis, angerissen, gesprungen. Jg.
— N. = natrhlý, ein wenig überspannt, när-
risch. V. — N., od natržiti. Natržené penize
(utržené). Us. Durch Handel, Verkauf erwor-
ben, gelöst.

Natržiti, il, en, ení; natršívati, (durch
Verkauf) viel lösen. Jg. — komu čeho zač.
Ten mu natržil peněz za obilí. Us. — se
s kým oč, lange handeln. Dosti se s ním
o ten statek natržil (dlouho tržil). Ros. Vz
Tržiti.

Nátržka, y, í., die Rückleine (am Vogel-
garne). Rk.

Nátržník, u, m., rostl., tormentilla, die
Blutwurz. Kk. 251.. FB. 99. Jinak: krevní
koření, pětilístek, porušené koření. Aqu.

Nátržníkový, Blutwurz-. N. voda. Čerň.

Natuhlosť, i, f., kleines Steifwerden. Jg.

Natuhlý, ein wenig steif geworden. Ros.

Natuhnouti, hnul a hl, utí, etwas steif
werden. Plátno škrobením natuhlo. Jg.

Natuchlost, i, f., stuchlosť, die Muffigkeit.

Natuchlý, etwas muffig. D.

Natuchnouti, chnul a chl, utí; natuchati,
muffig werden. Ta mouka již natuchá (za-
tuchá, tuchne). Ros.

Natur, něm. Und ist der Mensch nicht
schon seiner Natur nach zum Bösen geneigt?
Či není člověk sám ze sebe dosti k zlému
klopotný? Sama od sebe plodí země. Mk.
Vz Příroda.

Natura, y, f., lat., příroda, přirozenost'.
V obec. mluvě: nátura. Má dobrou náturu
(povahu, podstatu atd.). Us. Nemůže za svou
náturu. Us. Rychn. Ani by za náturu ne-
dala (neučinila by jinak). Us. Rychn. In na-
tura = v přirozeném stavu, bez vzpracování,
v hotovosti. Rk.

Naturalie, í, f., plody přírodní, věci na
obživu, potraviny. Rk. Naturalien, Naturer-
zeugnisse.

Naturalisace, e, f., z lat, nadání cizo-
zemce právem občanským ve státě, což děje
se buď mlčky, buď výslovným propůjčením
práva. Die Naturalisation, Nationalisirung,
Einbürgerung. Vz S. N. — Naturalism-us,
u, m., z lat., přirozené náboženství. Rk. N.
vůbec jest stanovisko prostě přirozené. Vz
S. N. Der Natur-, Vernunftglaube. — Natu-
ralisovati, domácí právo dáti, naturalisiren,
einbürgern. — Naturalista, y, m., dle ,De-

spota¹, přívrženec přirozeného náboženství,
der Naturalist, Vernunftgläubige.

Naturalní, přirozený, přírodní, Rk., na-
turell, natürlich. N., na hotově, v hotovosti.
Hotový. Natural-. Příbytek naturalní (v ho-
tovosti). Hotové odvádění něčeho. J. tr. N.
bráni, dávka, denník, desátek, dopravování,
kniha, pachtovné, povinnosť, práce, příbytek;
roční užitek, úřad, úrok, výměna, výnos. Šp,

Naturnajiti se, il, ení, lange turniren,
flott leben. Ros.

Natušiti, vz Tušiti.

Natužiti, il, ení. — se čím: koupáním,
sich abhärten.

Nátvařka, natvářka, y, f., die Maske,
Larve. Dch.

Natvořiti, il, en, ení, viel schaffen. —
čeho. Aesop. — čeho z čeho. Chč. 379.

Natvrtliti, il, en, zení, lange härten. —
se čeho, se s čím. Ros.

Natvrdlosť, i, f., die Härtlichkeit, Jg.

Natvrdlý, etwas hart. N. chléb. — N.,
náhluchý. Sml.

Natvrdnouti, dnul a dl, uti, härtlich wer-
den. V.

Nátvrdosť, i, f., die Härtlichkeit. Ros.

Nátvrdý = natvrdlý, härtlich. Ros.

Nátvrzí, n., der Festungsplatz. Rk.

-natý, přípona jmen prídavných místo eje-
nitivu jakosti. Taková adjektíva obsahují
v sobě mnohost předmětu, pojem jmenova-
ného slova se v nich mnohonásobí; i veli-
kost n. síla dává se jí na jevo: skalnatý,
dřevnatý, hornatý, lidnatý, telnatý. T. Stojí-li
před -bnatý c nebo k, mění se obě v č: ko-
pec — kopečnatý, písek — písečnatý; h se
mění v ž, ch v š: sníh (sněhu) — snčžnatý,
kožich — kožišnatý. — -natý prípona slov
chemie, značí poměr RO). Kysličník mčdnatý,
dusnatý, manganatý. Sf.

Natyčiti, il, en, ení. — se s čím: s vi-
nici, sich müde Stengeln. — se komu. Zbil
je, jakž se mu natyčili (postavili, nahodili).
Br.

Natýdenník, a, m., der Wochenlölmer.
1547.

Nátyka, y, f., náhoda, Zufall. Us. u Litomš.

Natýkati, nastrkati, anstecken. Tur. kron.

— čeho kam. Drahých kamenu na její prsty
natýkali. Bruncv.

Natyraniti se, natrýzniti se, lange plagen.

— se s kým. Ros.

Natýrati, natrápiti, plagen. — koho. Dosti
nebohého natýral (natrápil; navysmíval se
mu, našidil se ho). — se koho, se s kým. —-
koho čím: slovy (vysmívati se inu). Ros.

Natýřiti se, íí, ení, lange rennen. Ros.

Natýsati čím: oknem = nahlédati. Na
Mor., Brt.

Naubezpečovati se o čem komu: o své
lásce, oft versichern. Gníd. G3.

Naučedlnice, e, f. = učitelka, zastr. Leg.

Naučelivosť, i, f., naučlivosť, die Geleh-
rigkeit. Jg.

Nauěelivý, naučlivý, gelehrig. Res.

Naučení, n., napomenutí, der Unterricht,
die Lehre, Belehrung. N. dáti — učiti, po-
učiti. V. Nékomu v něčem, o něčem n. dáti;
n. o něco vzíti. J, tr., Šp. Z někoho n. bráti,