Předchozí (86)  Strana:87  Další (88) |
|
|||
87
|
|||
|
|||
Natruchliti se, il, ení, lange sich be-
trüben. — se pro co. Vz Truchliti. Natrutiti, il, cen, ení = nakrmiti, satt
füttern, sättigen. Koř. tru; strbl. natruti, na- troviti, natraviti = nutrire, alere; odtud i tráva, tráviti, potrava, otráviti. Gb. Smil str. 54. — co čím. Čiež srdce Ježíš natrutí tú nevý- mluvnů sladkosti. Smil v. 278. Natrýzniti se, il, ěn, ěni, lange plagen. —
se koho čím: bitím. Nátržek, žku, m., der Riss am Kleide. Rk.
1. Natržení, n. = natrhnutí.
2. Natržení, n., der Erlös, die Lösung.
Natrženina, y, f., natrhnutí. — N., rána od natržení, die Wunde vom Reissen. Kn.
lék. 1544. Natrženosť, i, f., das Angerissensein. Jg.
Iřatržený; -žen, a, o, od natrhnouti. N.
skála, papír, úpis, angerissen, gesprungen. Jg. — N. = natrhlý, ein wenig überspannt, när- risch. V. — N., od natržiti. Natržené penize (utržené). Us. Durch Handel, Verkauf erwor- ben, gelöst. Natržiti, il, en, ení; natršívati, (durch
Verkauf) viel lösen. Jg. — komu čeho zač. Ten mu natržil peněz za obilí. Us. — se s kým oč, lange handeln. Dosti se s ním o ten statek natržil (dlouho tržil). Ros. Vz Tržiti. Nátržka, y, í., die Rückleine (am Vogel-
garne). Rk. Nátržník, u, m., rostl., tormentilla, die
Blutwurz. Kk. 251.. FB. 99. Jinak: krevní koření, pětilístek, porušené koření. Aqu. Nátržníkový, Blutwurz-. N. voda. Čerň.
Natuhlosť, i, f., kleines Steifwerden. Jg.
Natuhlý, ein wenig steif geworden. Ros.
Natuhnouti, hnul a hl, utí, etwas steif
werden. Plátno škrobením natuhlo. Jg. Natuchlost, i, f., stuchlosť, die Muffigkeit.
Natuchlý, etwas muffig. D.
Natuchnouti, chnul a chl, utí; natuchati,
muffig werden. Ta mouka již natuchá (za- tuchá, tuchne). Ros. Natur, něm. Und ist der Mensch nicht
schon seiner Natur nach zum Bösen geneigt? Či není člověk sám ze sebe dosti k zlému klopotný? Sama od sebe plodí země. Mk. Vz Příroda. Natura, y, f., lat., příroda, přirozenost'.
V obec. mluvě: nátura. Má dobrou náturu (povahu, podstatu atd.). Us. Nemůže za svou náturu. Us. Rychn. Ani by za náturu ne- dala (neučinila by jinak). Us. Rychn. In na- tura = v přirozeném stavu, bez vzpracování, v hotovosti. Rk. Naturalie, í, f., plody přírodní, věci na
obživu, potraviny. Rk. Naturalien, Naturer- zeugnisse. Naturalisace, e, f., z lat, nadání cizo-
zemce právem občanským ve státě, což děje se buď mlčky, buď výslovným propůjčením práva. Die Naturalisation, Nationalisirung, Einbürgerung. Vz S. N. — Naturalism-us, u, m., z lat., přirozené náboženství. Rk. N. vůbec jest stanovisko prostě přirozené. Vz S. N. Der Natur-, Vernunftglaube. — Natu- ralisovati, domácí právo dáti, naturalisiren, einbürgern. — Naturalista, y, m., dle ,De- |
spota1, přívrženec přirozeného náboženství,
der Naturalist, Vernunftgläubige. Naturalní, přirozený, přírodní, Rk., na-
turell, natürlich. N., na hotově, v hotovosti. Hotový. Natural-. Příbytek naturalní (v ho- tovosti). Hotové odvádění něčeho. J. tr. N. bráni, dávka, denník, desátek, dopravování, kniha, pachtovné, povinnosť, práce, příbytek; roční užitek, úřad, úrok, výměna, výnos. Šp, Naturnajiti se, il, ení, lange turniren,
flott leben. Ros. Natušiti, vz Tušiti.
Natužiti, il, ení. — se čím: koupáním,
sich abhärten. Nátvařka, natvářka, y, f., die Maske,
Larve. Dch. Natvořiti, il, en, ení, viel schaffen. —
čeho. Aesop. — čeho z čeho. Chč. 379. Natvrtliti, il, en, zení, lange härten. —
se čeho, se s čím. Ros. Natvrdlosť, i, f., die Härtlichkeit, Jg.
Natvrdlý, etwas hart. N. chléb. — N.,
náhluchý. Sml. Natvrdnouti, dnul a dl, uti, härtlich wer-
den. V. Nátvrdosť, i, f., die Härtlichkeit. Ros.
Nátvrdý = natvrdlý, härtlich. Ros.
Nátvrzí, n., der Festungsplatz. Rk.
-natý, přípona jmen prídavných místo eje-
nitivu jakosti. Taková adjektíva obsahují v sobě mnohost předmětu, pojem jmenova- ného slova se v nich mnohonásobí; i veli- kost n. síla dává se jí na jevo: skalnatý, dřevnatý, hornatý, lidnatý, telnatý. T. Stojí-li před -bnatý c nebo k, mění se obě v č: ko- pec — kopečnatý, písek — písečnatý; h se mění v ž, ch v š: sníh (sněhu) — snčžnatý, kožich — kožišnatý. — -natý prípona slov chemie, značí poměr RO). Kysličník mčdnatý, dusnatý, manganatý. Sf. Natyčiti, il, en, ení. — se s čím: s vi-
nici, sich müde Stengeln. — se komu. Zbil je, jakž se mu natyčili (postavili, nahodili). Br. Natýdenník, a, m., der Wochenlölmer.
1547. Nátyka, y, f., náhoda, Zufall. Us. u Litomš.
Natýkati, nastrkati, anstecken. Tur. kron.
— čeho kam. Drahých kamenu na její prsty
natýkali. Bruncv. Natyraniti se, natrýzniti se, lange plagen.
— se s kým. Ros.
Natýrati, natrápiti, plagen. — koho. Dosti
nebohého natýral (natrápil; navysmíval se mu, našidil se ho). — se koho, se s kým. —- koho čím: slovy (vysmívati se inu). Ros. Natýřiti se, íí, ení, lange rennen. Ros.
Natýsati čím: oknem = nahlédati. Na
Mor., Brt. Naubezpečovati se o čem komu: o své
lásce, oft versichern. Gníd. G3. Naučedlnice, e, f. = učitelka, zastr. Leg.
Naučelivosť, i, f., naučlivosť, die Geleh-
rigkeit. Jg. Nauěelivý, naučlivý, gelehrig. Res.
Naučení, n., napomenutí, der Unterricht,
die Lehre, Belehrung. N. dáti — učiti, po- učiti. V. Nékomu v něčem, o něčem n. dáti; n. o něco vzíti. J, tr., Šp. Z někoho n. bráti, |
||
|
|||
Předchozí (86)  Strana:87  Další (88) |