si jej představovali, o tom vz Mus. 1863.
16. Duše zlých přicházely dle Jir. do černé
noci. Háj. praví, že Přemysl a Libuša oba
odešli do navi a pohrbeni jsou. A V. zmi-
ňuje se o Saturnově navi. Také Bdl. vykládá
v Mtc. 1876. 72. nav za místo, do kterého duše
zemřelých přicházejí. Vz Gl. 175. (Bdl.). Jíti,
odebrati se do navi (umříti). V. — O původu
vz Mz. str. 398. Cf.: skr. nâvi, der Leichnam
(Leib), strsl. паѵь, der Leichnam, ein Todter.
Fk. 584. Cf. unaviti = zahubiti Kat. 2973. Prk.

Navábiti, il, еn, ení, anlocken. — koho
kam. Ten navábil ptáků do sítí, čím:
pískáním.

Naváděcí jehla. Vz Tkadlcovství. Hk.
N. stroj, der Walzenapparat, n. válec, der
Auftragwalzen. Techn. III. 444.

Naváděč, e, m., v tkadl., der Trümmer-
rüster. Krok.

Navádění, n., das Anstiften, die Anstif-
tung. D.

Naváděti, vz Navésti.

Navaditi, il, ěn, ění. — se s kým. Ta
se dnes s děvečkou bez příčiny navadila.
Vz Vaditi se. Lange, viel zanken. — N. =
svaditi, zusammenhetzen. Ros.

Navadlosť, i, f., die Welkheit. Jg.

Navadlý, ein wenig welk. Ros.

Navadnouti, dnul n. dl, utí. Ros. —
čím. Květiny suchem navadly, ein wenig
verwelken.

Návah, u, m., navážení, nahnutí, i místo,
kde se navažuje, die Neigung, Senkung, der
Abhang. N. kopce. N. kola neb vozu (při
jízdě). Jsou tam návahy (vymleté koleje).

Jg-

Návaječný, nasamičný, naplodný. Rostl.

Nával, u, m., dřevo, po kterém se klády
na pilu navalují, návaly na pilu (podval), die
Rutsche, der Walzbaum. Us., Vys., Jg. —
N., vše, co se navaluje, příval, der Andrang.
N. bouřky, Krok., náruživosti. Měst. bož.,
lidu, lidstva, krve. Šm. Tok v návalu lítém
zachvacoval místo. Č. N. jezdectva zdržeti.
Nt. — N., závdavek, das Handgeld. Gl. 175. —
N., val, násep, der Wall. Bur., Č. Nár. Pís.
II. 38.

Naválčiti se, vz Válčiti.

Návalec, lce, m. menší nával, die Rutsche.
D.

Návalek, lku, m., die Wulst, Rolle. Rk.

Naváleti, el, en, ení, sváleti, viel auf-
wälzen; zváleti, kneten; se = dlouho váleti,
sich lange, oft wälzen; zaháleti, sich herum-
wälzen, liegen, faulenzen. — co: chléb. Ros.
Dvě haldy dříví naváleli. Ros. — čeho:
kamenů, chleba. Ros. — se čeho, se s čím:
těsta, s těstem. Us. — se kde. Už se na té
peci dosti naválel. Vz Váleti.

Navalchovati, vz Valchovati.

Návalík, u, m., kladka k válení kamenův
atd., das Walzklötzel. Us. Petrov. Dch.

Navaliti, il, en, ení; navalovati, aufwälzen,
anschroten, aufladen, anwälzen. Jg. — co:
sukno (stocken), D., Rk., klády. Jg. — co
komu: práci (mnoho uložiti). Kom. Čert mi
to navalil (nahodil). Mus. Žádné straně ne-
navalovati (nenakládati, nestranným býti).
V. — co kam: břímě na osla. Ros. Klády
na pilu. — co čím k čemu: venhákem

špalky na pilu k řezání. Vys. —se komu.
Dobře se mu navalilo. Vz Štěstí. C. Navaluje
se mi mnoho práce. Kom. Navalovalo se mu
— chtělo se mu zvraceti. Mor. Mřk. — se
čeho. Navalilo se sněhu, hostí. Jg.

Návalný, silný, stark, heftig. N. déšť. 1549.

Navandrovati, vz Vandrovati.

Navanouti, ul, ut, utí, navanovati, an-
wehen. Větřík líbě navanuje. Ros. — čím:
n. větrem, vůní. Ros.

Navápní malba, malba na vápně, na ob-
mítce, Frescogemälde, n.

Návara, y, f., co se navařilo, das durch
Kochen Aufgeschwollene, Zugewachsene, Us.,
zvl. nedovařený hrách, řepa. N. z Hrachu. —
N., nedozralé obilí. Je ještě n. (měkké zrno).
Us. u Branné. — N., zastr., co z praku vyho-
zeno býti může. Aqu. — N., y, m., člověk
mrzutý, hněvivý, nepříjemný. Na Mor., Brt.

Návarčivý, který vařením nabubří, auf-
schwellend im Kochen. N. hrách. Us.

Navařiti, il, en, ení; navařovati. — co:
hrách (drobet uvařiti), durch Kochen quellen.
Jg. Cos sobě navařil, jez. Jg. N. železo,
schweissen. — čeho (mnoho něčeho), viel
kochen: hrachu. Us. Zlého navaříš, věř mi.
Ros. Pokus se o to jen, jistě zlého navaříš.
Vz Vyhrůžka. Č. — co, čeho komu. Cos
sobě navařil, jísti budeš. V., č. Jez, cožs
sobě navařil, Č. Tys mu navařil (zle posvítil,
nadrobil). Navarili mu horkej polievky. Mt.
S. — se, durch das Kochen aufschwellen.
Hrách se hezky navařil. Us. — s kým. Nic
s ním nenavařím (neshodneme se). Us. —
se čeho, s čím. Jg. (dlouho vařiti, lange
kochen.). — Vz Vařiti.

Návarnosť, i, f., die Eigenschaft, mittelst
deren etwas durch das Kochen aufschwillt.

Návarný (uvíravý, na Mor. Mřk.), hrách
(který se navaří), durch Kochen quellend.
Us.

Navarov, a, m., mě. v sev. vých. Cech.,
rodiště prof. Václ. Al. Svobody. Vz S. N.

Navarra, y, f., bývalé království pyrae-
nejské. Vz S. N.

Naváti, navěji, ál, án, ání, na Slov. -át,
átí; navíti, íl, ění, víní; navívati, zusammen-,
anwehen. — co, obilí navíti, auffahen. Us.
Vítr navál síň plnou sněhu. Ros. — čeho.
Ten vítr toho sněhu navál. — kam: do
stodoly, pod kolnu. Vz Váti.

Návaz, u, m., navazování, hádání z ně-
čeho, das Wahrsagen. Baby mistrují svá
kúzla aneb své čáry a vědma jakás a návazy,
chtiec každá slúti múdrá. Št.

Navazacký, navazačský, Wahrsager-.

Jg.

Navazactví, navazačství, n., die Wahr-
sagerei. Kom.

Navazač, e, m., hadač z drobu. Mat. verb.,
Kom. Dle Pa. 40. glossa v MV. padělaná.

Navazadlo, a, n., obinadlo, fáč, die Binde.
Sal. — N-dla, lépe: zavazadla, Gepäck, n.
Krok.

1. Navazati, navázati (Kom.), navazo-
vati, wahrsagen. Vz Návaz.

2. Navázati, -zám n. -ži (zastr. navíži);
navazovati, anbinden. V soukenictví niti
osnovy nové k staré osnově přivázati, an-
knüpfen. Nvk. — co komu. Navaž mi tu