(jak): k dobrému, Tkadl., k zlému. D. Naveď
je k tomu, aby k tomu přistúpili. Arch. I.
31. Kozel mne k tomu navedl. Us. K pro-
cházce (namluviti), k hříchu. D., k ctnostem.
Chč. 451.; lstivými slovy, V., ochotnou řečí.
Troj. — koho, co v co, kam: paži na své
místo. Lk. Křesťany v to zlé domnění o něm
navedl. Kram. — koho po kom. Mudrci
navedli lid po sobě (sloužili za příklad).
Mudr. — koho komu čím. Přívětivostí
svou navedl si kupec mnoho kupců. Ml. —
že. Navedli se, že takto budou mluviti. —
se na koho, proti komu (= spiknouti se,
smluviti se). Ros., Jg. — koho čemu, aby.
Jestliže někoho lstivě tomu navedla, aby
odešel. Br.

Návěšek, šku, m., co navěseno jest, was
aufgehängt ist. N. hrdelní.

Navěšeti, vz Navěsiti.

Návěšník, u, m., das Schleuderband. D.

Návěští, í, n., znamení jakkoli dané, die
Anzeige, Anleitung, Weisung, das Zeichen,
der Wink, der Fingerzeug. D. N. potkání
a bitvy. V. Kynutím hlavy n. o něčem ně-
komu dáti. V. Podlé daného n. ustoupil
v stranu. Kom. Mhournul naň očima a tím
mu n. dal. Lom. Dejte n. rukou, troubením.
Br. — Návěští při velení (vojenském, při
tělocviku, Aviso) jest velení k tomu účelu,
aby se cvičencům vysvětlilo, jaký pohyb
mají vykonati; povel (Commando) pak je
velení k tomu účelu, aby cvičenci pohyb
velený všichni soudobně vykonali. Vz Povel.
Tš. — N., oznámení, zpráva, das Aviso, die
Nachricht, Ankündigung, Bekanntmachung.
N. poštovní. Hnš. N. někomu o něčem dáti.
Kom., J. tr., Zř. F. I. Hodnota dle n. Valuta
nach Bericht. Sp. N. v listech veřejných.
Šp. N. o posýlce, o zásylce. N. o koupi, die
Einkaufsanzeige. Pr.

Návěštné, ého, n., die Insertionsgebühr.
Rk.

Návěštní, Signal-. N. roh. Rk. N. ústav,
Annoncen-Anstalt, loď, das Avisoschiff, ta-
bule, die Auskunftstafel, Plakattafel. Dch.

Návěštnice, e, f., die Ankündigungstafel.
Rk.

Navětřeti, el, eni, frische Luft anziehen. —
N. = po větru znamenati, vítr míti, merken,
wittern. — co o čem. O úkladech sobě
nastrojených něco navětřel. Kron. Tur. —
že. Navětřev, že... Tamtéž.

Navětřiti, il, en, ení; navětřovati, na-
dchnouti, anblasen, anwehen; wittern, Wind
bekommen. — co: sklon, síť (vůni jí dáti,
vnadou natříti, Šp.). D. — co, koho. Pes
zajíce, jelen člověka navětřil (jeho stopu
našel a po ní hledá, die Fährte aufnehmen).
D., Ros. Poláci úmysl jeho navětřivše, pozor
naň dali, aby neujel. Břez. 208. Navětřivše,
co se s některými nevěrnými syny vlasti
díti má při nastávajícím sjezdu, najíti se dali.
Skl. 611. — o čem (čiti). Na Slov., Plk.

Navezený; -en, a, o, zusammen-, aufge-
führt. Voda navozená. Har.

Navězeti se, el, ení, lange wo stecken.

Naveziti se s kým, lange kerkern. Jg.

Navézti, vezu, vez, veza (ouc), vezl, vezen,

ení; navoziti, il, en, ení; navážeti, el, en,

ení, aufführen, zusammenführen. Jg. — co.
Navezli tam hráz. Vys. On tam naváží zemi.
Us. Hromadu kamení navozil. Jg. — čeho.
Hnoje n. V. — čeho k čemu: kamení,
písku k stavění n. Ros. — čeho kam. Uhlí
do továren, hnoje na pole n. — čeho v čem
kam. V kolečku rudy ke kychtě. Vys. —
se čeho, s čím, sich müde führen, viel
führen. Dosti toho dříví, s tím dřívím se
navozil. — Vz Voziti.

Navěžiti, il, en, ení (vysoko jako věž na-
hromaditi): co, čeho, aufthürmen. Rk.

Navídati, nahlédati, einsehen. Jakožto
stařec dále navídám. Zlatohl. I. 15.

Náviděti, 3. pl. dle Brs. 110. -ějí (ač by
mělo míti: -í) ěl, ěn, ění = milovati, gern
sehen, lieben. — koho (akkus.). On ji ná-
viděl. Us. v Krkonš. Navidí ho, co valach
hříbě. Jg. — koho proč: pro jeho pokoru,
Ml., pro jeho šlechetnost'. Sych. — Také
v pol.= milovati, ale v strsl. znamenalo
náviděti tolik co nenáviděti. Jg. Náviděti
křivě. Kat. 49.

Náviděti se = dosť se nakoukati, sich
satt sehen.

Návidlí, n. N. sena, eine Gabel voll Heu.
Na Slov.

Navigační, z lat., plavební. Rk. N. úřad,
akta. Vz S. N. Navigations-.

Navijadlo, a, n., Werkzeug zum Auf-
winden. Ros.

Naviják, u, m., die Radwinde. Rk.

Naviječ, e, m., der Aufwinder. Us.

Navíjeti, vz Naviti.

Naviklati, vz Viklati.

Navilosť, i, f., nakyslosf, die Säuerlich-
keit. Jg.

Navilý, nakyslý, säuerlich. Res. N. mléko,
syrup. Krok.

Návinek, nku, m., das Aufgewickelte. Jg.

Návinnosť, i, f. = navilosť.

Návinný = navinulý. D., Us.

Navinouti, nul, ut, utí; navinovati, auf-
winden, aufrollen, aufbäumen. Jg. — co:
niti, osnovu (na zadní dolejší poun stavu na-
točiti, aufbäumen). Us. Nvk. — co kam:
vlasy v papíry, D., niti v klubko, prádlo
na válec. Ros., něco na cévku. D. — se
komu = nahoditi se mu. Rk. — Vz Naviti.

Navinovací stroj, die Wickelmaschine.
Techn. III. 326.

Navinovač, e, m., der Aufwinder. Rk.

Navinovati, vz Navinouti. — N., počí-
nati zakysovati, säuern. Ros.

Navinulosť, i, f. — navilosť.

Navinuly, navilý, kyseličký, nákyselý,
návinný. KB. Mléko, jablko navinulé. Us.
Vz Navinutý.

Navinutí, n., das Aufwinden. Us.

Navinutý, aufgewunden. Klubko n té.—
N. hruška = nakyslá, navinulá, navilá, wein-
säuerlich.

Navislý = nahnutý, hängend. N. skály.
Mus.

Navisti, imperat. verba navistiti = na-
vštíviti. Výb. I. 917.

Navítati, vz Vítati.

Návitek, tku, m., něco navitého. N. nití.
Us.