Předchozí (91)  Strana:92  Další (93) |
|
|||
92
|
|||
|
|||
1. Navití, viji, il, it, ití; navíjeti, el, en,
ení = mnoho víti, viel flechten, winden; navinouti, aufwinden. Jg. — co: hedvábí (všecko), Us., přízi, plátno (na válec). D. — komu čeho (z čeho): sobě věnců z růží, Br., sestře klubek (navinouti). Ros. — na co: na cévku, na válec. D. — co v co: hedvábí v klubko. D. Vz Navinouti. 2. Naviti, ím, il, en, ení, unaviti, unavo-
vati = umdliti, seslabiti, ermüden, müde machen; se = mořiti se, namáhati se, müde werden. Kat. 2123. Já se nenavinu, když jdu. Us. (Turn.) — se na čem. On již dobrou chvíli na houslích se navi (unavuje se). Div. z och. 3. Navíti, vz Naváti.
Navití, n , das Aufwinden. N. příze, nití
(klubko). V. Navitý; -vit, a, o. N. nit, aufgewunden. —
z čeho. Věnec z růží n. V. 1. Navka, y, f. = nauka. Na Slov.
2. Návka. N-ky, arcacea, mlži. N. Noe-
mova, arca Noae; n. křídová, cuculaea glabra. Frč. 219. Navláčeti, el, en, ení. — čeho: dříví
(vláčením nanésti). Us. To jsme toho dnes navláčeli, viel eggen. Us. Hý. — se čeho, se s čím: s dřívím (viel schleppen), spolem (viel eggen). — 2. Vz Navléknouti. Navladařiti, vz Vladařiti.
Návladní, ího, m., dle ,Dnešni'. N., der
Anwalt, návladce, otrocky dle něm. Anwalt. Lépe: správce (městských statkův), hospo- dářský správce, zástupce. Jg. Tedy státní n., lépe: státní zástupce. Bs., Sb., Brs. 110. Návladnictvi, n., die Oberherrschaft;
Anwaltschaft. Vz Návladni. Návlak, u, m., die Schnur. Řemenný n.
Plk. Návlaka, y, f., onuce na nohy. Slov. Ein
Fussfetzen. Návlaska, y, f., Haarwickel (der Mädchen).
Navlažiti, il, en, ení; navlažovati, ein-
feuchten, tränken. — co čím kde. Navléci, vz Navléknouti.
Navlečení, n., die Einfädelung ; das Zu-
sammenschleppen. Rk. Návlečka, y, f., co se navlékne. N. nití.
Us. (Turn.). Faden Zwirn. Navlekadlo, a, n., die Einfädelmaschine.
Rk. Navlékati, vz Navléknouti.
Navléknouti, navlíknouti, ul, ut, uti;
navlekovati, navlačovati; navléci, vleku, vlekl, vlečen, čení; navlékati, navlíkati, na- vláčeti, navláčiti = mnoho vláčením nanésti, zusammenschleppen; něco děravého na něco nastrkovati, něco skrze nějakou děravosť táhnouti, anfädeln; nastrojiti, einfädeln, ein- fassen; namluviti, stimmen. Jg. —abs. Nech mne, když navlékám. Jg. — co, koho: hnízdo. Jel. Navlec tu jehlu. Us. N. peřinu, Us., perly. D. Musíme starostu navléknouti (= namluviti), aby to udělal. Us. Umí tu věc n. (nastrojiti). D. — čeho čím. Ten navlekl dnes dříví hákem. Us. — co kam: perly na niť. Us. Koho na sebe (učiniti, aby ho miloval). Rk. Navlec niť do jehly, Ros., něco do řádky. Vs. — komu co. Já ti navléknu jehlu. Us. Navlíkla si hocha, an- |
kirren, in sich verliebt machen (namluvila
si). Us. — koho k čemu (přemluviti, na- strojiti). Sk. Navléknutí, n., das Einfädeln, Anreihen. Jg-
Navléknutý; -knut, a, o, eingetádelt,
cingefasst, eingereiht. Us. N. jehla. D. Navlhčiti, il, en, ení. — co čím: papír,
vodou, feucht machen. Navlhčovací deska, das Feuchtbrett,
Techn., houba. Navlhlosť, i, f., die Nässlichkeit. Jg.
Navlhlý, nässlich. D.
Navlhnouti, hnul a hl, utí; navlhovati.
Dříví navlhlo. D. — kde: ve sklepě. — čím: deštěm pod kolnou. Feucht werden. Us. Navlhovací dračky, die Feuchtspäne,
nádoba. Rk. Navlhováček, čku, m., das Feuchtfässchen.
Rk. Navlhovati, befeuchten. Rk.
Navlíkati, vz Navléknouti.
Návnada, y, f., die Lockspeise. Vz Vnada.
Rk. Navnaditi, il, zen, zení; navnasovati =
navábiti, přilouditi, anlocken, hinzulocken; naučiti, navésti, an sich ziehen. — komu koho čím: ryby červy (instr.). Us. Lid dary sobě n. a nakloniti. V. — koho k čemu: lid k sobě n. Rk. Tělo těžce na to, k čemu se v Adamovi navnadilo, zapomenouti můž. Kom. — koho na co (namlsati). Jg., Rk. Navnazený, navábený, přivábený, při-
louzený, an-, hinzugelockt. 1589. N. ptáci (naučení). Ros. — čím. Lid sladkotou zpěvu n-ný. Sš. Hc. 8. Návnice, e, f., der Uiberrücken; die Aber-
klaue. Rk. Navný, navní, navský, vnavný, vnavní,
natní, vlaský, laský. N. kosť = vlček malý, nebolný na hřebeně pěstném. Ja. Také chrupavka, jež od práce naskakuje, Us. (Turn.); bolák, ztvrdne а svalí-li se na místě tak, že dotčením někdy postoupá а druhdy nic. Sal. N. kosť (vlaská, ganglion, das Uiberbein, jest kulovitý, velmi zdlouha rostoucí nádor veli- kosti hrachu, lískového ořechu atd., jehož dutina obsahuje látku rosolovitou, často však také těliska bílá, chrupavkovitá, tak že na- plněný míšek jest tvrdý, odkud jméno kosť. S. N. N. kosť v hrdle, na konci mužském, na stehně. Sal. 242. Návod, u, m. = navedení něčeho n. ně-
koho, die Anführung, Anleitung, ku př. lidu k boji, koní k závodu. Jg. N. k práci. Šp. N. k jízdě, der Fahrunterricht. Čsk. — N. u tkadlce, navedení brda nového. N. více práce stojí než přísuk. Us. Petrov. Dch. Das Rüsten der Trümmer. Z návodu tkadlci dělají. Jg. — N., množství, Menge, f. Veliký n. lidu, vojska. Ros. — N., líčka, nástraha, der Fallstrick. To byl naň nějaký návod. Ros. — N., navedení, přemluvení. Die Beredung, Ein- redung, Anführung, Anstiftung, Verleitung, Anleitung. V. Tvým návodem. V. Zrádně jsa otráven z návodu bratra svého. Br. N-dem královny. V. Zlého ducha návodem. Št. Z návodu mateře. V. Jaromírovi návodem Vršovských oči vyloupil. Kn. Žeby s jich radami neb pomoemi aneb jich návody a |
||
|
|||
Předchozí (91)  Strana:92  Další (93) |