1. Navití, viji, il, it, ití; navíjeti, el, en,
ení = mnoho víti, viel flechten, winden;
navinouti, aufwinden. Jg. — co: hedvábí
(všecko), Us., přízi, plátno (na válec). D. —
komu čeho (z čeho): sobě věnců z růží,
Br., sestře klubek (navinouti). Ros. — na
co: na cévku, na válec. D. — co v co:
hedvábí v klubko. D. Vz Navinouti.

2. Naviti, ím, il, en, ení, unaviti, unavo-
vati = umdliti, seslabiti, ermüden, müde
machen; se = mořiti se, namáhati se, müde
werden. Kat. 2123. Já se nenavinu, když jdu.
Us. (Turn.) — se na čem. On již dobrou
chvíli na houslích se navi (unavuje se). Div.
z och.

3. Navíti, vz Naváti.

Navití, n , das Aufwinden. N. příze, nití
(klubko). V.

Navitý; -vit, a, o. N. nit, aufgewunden. —
z čeho. Věnec z růží n. V.

1. Navka, y, f. = nauka. Na Slov.

2. Návka. N-ky, arcacea, mlži. N. Noe-
mova, arca Noae; n. křídová, cuculaea glabra.
Frč. 219.

Navláčeti, el, en, ení. — čeho: dříví
(vláčením nanésti). Us. To jsme toho dnes
navláčeli, viel eggen. Us. Hý. — se čeho,
se s čím: s dřívím (viel schleppen), spolem
(viel eggen). — 2. Vz Navléknouti.

Navladařiti, vz Vladařiti.

Návladní, ího, m., dle ,Dnešni'. N., der
Anwalt, návladce, otrocky dle něm. Anwalt.
Lépe: správce (městských statkův), hospo-
dářský správce, zástupce. Jg. Tedy státní
n., lépe: státní zástupce. Bs., Sb., Brs. 110.

Návladnictvi, n., die Oberherrschaft;
Anwaltschaft. Vz Návladni.

Návlak, u, m., die Schnur. Řemenný n.
Plk.

Návlaka, y, f., onuce na nohy. Slov. Ein
Fussfetzen.

Návlaska, y, f., Haarwickel (der Mädchen).

Navlažiti, il, en, ení; navlažovati, ein-
feuchten, tränken. — co čím kde.

Navléci, vz Navléknouti.

Navlečení, n., die Einfädelung ; das Zu-
sammenschleppen. Rk.

Návlečka, y, f., co se navlékne. N. nití.
Us. (Turn.). Faden Zwirn.

Navlekadlo, a, n., die Einfädelmaschine.
Rk.

Navlékati, vz Navléknouti.

Navléknouti, navlíknouti, ul, ut, uti;
navlekovati, navlačovati; navléci, vleku,
vlekl, vlečen, čení; navlékati, navlíkati, na-
vláčeti, navláčiti = mnoho vláčením nanésti,
zusammenschleppen; něco děravého na něco
nastrkovati, něco skrze nějakou děravosť
táhnouti, anfädeln; nastrojiti, einfädeln, ein-
fassen; namluviti, stimmen. Jg. —abs. Nech
mne, když navlékám. Jg. — co, koho:
hnízdo. Jel. Navlec tu jehlu. Us. N. peřinu,
Us., perly. D. Musíme starostu navléknouti
(= namluviti), aby to udělal. Us. Umí tu
věc n. (nastrojiti). D. — čeho čím. Ten
navlekl dnes dříví hákem. Us. — co kam:
perly na niť. Us. Koho na sebe (učiniti, aby
ho miloval). Rk. Navlec niť do jehly, Ros.,
něco do řádky. Vs. — komu co. Já ti
navléknu jehlu. Us. Navlíkla si hocha, an-

kirren, in sich verliebt machen (namluvila
si). Us. — koho k čemu (přemluviti, na-
strojiti). Sk.
Navléknutí, n., das Einfädeln, Anreihen.

Jg-

Navléknutý; -knut, a, o, eingetádelt,
cingefasst, eingereiht. Us. N. jehla. D.

Navlhčiti, il, en, ení. — co čím: papír,
vodou, feucht machen.

Navlhčovací deska, das Feuchtbrett,
Techn., houba.

Navlhlosť, i, f., die Nässlichkeit. Jg.

Navlhlý, nässlich. D.

Navlhnouti, hnul a hl, utí; navlhovati.
Dříví navlhlo. D. — kde: ve sklepě. — čím:
deštěm pod kolnou. Feucht werden. Us.

Navlhovací dračky, die Feuchtspäne,
nádoba. Rk.

Navlhováček, čku, m., das Feuchtfässchen.
Rk.

Navlhovati, befeuchten. Rk.

Navlíkati, vz Navléknouti.

Návnada, y, f., die Lockspeise. Vz Vnada.
Rk.

Navnaditi, il, zen, zení; navnasovati =
navábiti, přilouditi, anlocken, hinzulocken;
naučiti, navésti, an sich ziehen. — komu
koho čím: ryby červy (instr.). Us. Lid dary
sobě n. a nakloniti. V. — koho k čemu:
lid k sobě n. Rk. Tělo těžce na to, k čemu
se v Adamovi navnadilo, zapomenouti můž.
Kom. — koho na co (namlsati). Jg., Rk.

Navnazený, navábený, přivábený, při-
louzený, an-, hinzugelockt. 1589. N. ptáci
(naučení). Ros. — čím. Lid sladkotou zpěvu
n-ný. Sš. Hc. 8.

Návnice, e, f., der Uiberrücken; die Aber-
klaue. Rk.

Navný, navní, navský, vnavný, vnavní,
natní, vlaský, laský. N. kosť = vlček
malý, nebolný na hřebeně pěstném. Ja. Také
chrupavka, jež od práce naskakuje, Us. (Turn.);
bolák, ztvrdne а svalí-li se na místě tak, že
dotčením někdy postoupá а druhdy nic. Sal.
N. kosť (vlaská, ganglion, das Uiberbein, jest
kulovitý, velmi zdlouha rostoucí nádor veli-
kosti hrachu, lískového ořechu atd., jehož
dutina obsahuje látku rosolovitou, často však
také těliska bílá, chrupavkovitá, tak že na-
plněný míšek jest tvrdý, odkud jméno kosť.
S. N. N. kosť v hrdle, na konci mužském,
na stehně. Sal. 242.

Návod, u, m. = navedení něčeho n. ně-
koho, die Anführung, Anleitung, ku př. lidu
k boji, koní k závodu. Jg. N. k práci. Šp.
N. k jízdě, der Fahrunterricht. Čsk. — N.
u tkadlce, navedení brda nového. N. více
práce stojí než přísuk. Us. Petrov. Dch. Das
Rüsten der Trümmer. Z návodu tkadlci dělají.
Jg. — N., množství, Menge, f. Veliký n. lidu,
vojska. Ros. — N., líčka, nástraha, der
Fallstrick. To byl naň nějaký návod. Ros. —
N., navedení, přemluvení. Die Beredung, Ein-
redung, Anführung, Anstiftung, Verleitung,
Anleitung. V. Tvým návodem. V. Zrádně jsa
otráven z návodu bratra svého. Br. N-dem
královny. V. Zlého ducha návodem. Št.
Z návodu mateře. V. Jaromírovi návodem
Vršovských oči vyloupil. Kn. Žeby s jich
radami neb pomoemi aneb jich návody a