Předchozí (92)  Strana:93  Další (94) |
|
|||
93
|
|||
|
|||
najímáním zlosti některé činili. Půh. 1490.
Boč. N-dem se stalo. Sych. — N., původ, strůjce. V. Der Urheber. — N., učení, na- vedení, die Anleitung, Unterweisung. Všecky věci jsou buď od přirození, nebli návodem a učením, neb příhodou. Tkadl. — N., způsob sestavování některé věci dle zásad rozumem uvážených sluj návod. Marek. N. dějinový, rozpačitý, sborný, sestupný, soudný, sou- stavný, vstupný, výrokový. Marek. N. (me- thoda) dějepisný, historický, národopisný, pragmatický, sokratický, současový. Nz. Vz Methoda. — N. elektrický (Induction). Nz. Vz KP. IL 401. Návodce, e, m., der Anstifter, Anleiter. —
Návodkyně, ě, f., die Anstifterin. Jg. Navoditel, e, m., návodce, der Anleiter.
Jg. — N., dělník u lisu tiskařského stojící, který načerňuje formu. Techn. III. 447. Navoditelka, y, navoditelkyně, ě, f.,
die Anleiterin, Anstifterin. Jg. Navoditi, il, zen, zení; navozovati = mnoho
voditi, viel zuführen; voditi na místo nějaké, wohin leiten, führen; navésti, naváděti, an- leiten, verleiten, anführen. — co, koho: své šiky n. Ráj. — čeho. Ten tam těch chlapců navodil. Us. — koho na co: na cestu. Kom. Nás na to navozuje (navádí). Kram. — koho k čemu: ženy k dobrému. Br. — se koho, se s kým. Dosti se ho, s ním navodila. Jg. — se koho za co. Ta se ho za nos navodila (za blázna ho měla). — aby. Man- želka ho navozovala, aby Bohu zlořečil. Štelc. Navozoval vojáky, aby je trápili. Vrat. Navodnatěti, ěl, ění, navodnatívati, drobet
vodnatěti, ein wenig wässerig werden. Ros. Návodní, Wasser-. N. loď. Us.
Návodnictví, n., die Methodik.
Návodník, a, m., der Anstifter, Anführer.
Ros. Navodniti, il, ěn, ění, bewässern. — co.
Ms. Ps. N. rybník, své spisy. Šf. Rozpr. 82. Návodnosť, i, f., methodische Weise. Jg.
Návodný, navedoucí, arbeitend, Anlei-
tungs-. N. slova. Jg. — N., methodický, methodisch. N. vynalezení. Marek. Vz Jg. Návodoskum, u, m., návodosloví, n.,
návodozpyt, u, m., die Methodik, Methodo- logie. Rk. Návodoskumný, návodoslovný, metho-
dologisch. Rk. Návodství, návodstvo, a, n., methodika,
die Methodik. Marek. Navochlovati, aufhecheln. Us.
Návoj, e, m., příze nebo osnova na vratidlo
tkadleovské pojednou navitá, das auf einmal auf den Weberbaum aufgewickelte Gespinst. Málo máš příze, nebude jí s návoj. Jg. — Též samo vratidlo. Tkadlec navíjí osnovu na návoj. Orb. p. — N., náčiní mlýnské, lépe: náboj, der Eingriff. Jg. Návojek, jku, m., der Deichselarm. Bur.
Návojník, u, m., lépe: naojník, držení n.
držák u vozu, řemen, jenž od koní k voji sahá. V obec. mluvě: nášlík, handšlík, die Halt-, Deichselkette. Jg. Navolati, navolávati, svolati, navábiti,
berufen. Jg. — čeho odkud. Navolal lidu se všech stran. Šm. — koho k čemu. K čemus jich tak mnoho navolal ? Ros. — |
se koho jak, lange, oft rufen: do ustání
(voláním umdleti). Ros. — se koho s kým kde: po lese. Vz Volati. Návolatý, drobet volatý, ein wenig kropfig.
Aqu. Navoliti, il, en, ení, mnoho voliti, viel
wählen. — (se) koho, čeho. Navolili kom- missarův a přece toho nespravili. Us. — Brzy se všeho navolí (vše ho omrzí, nabaží se toho). D., Šm., Hlas. III. 359. Navondati, navundati, hineinthun. —
co kam. Když zeli polní v chřípi navondáš. Jád. — čeho več (tam dáti, nastrkati). Rk. — se — unaviti se, nadělati se, sich abmüden, abarbeiten. Co se člověk navondá. Us. — se s kým, s čím. Jg. Vz Ondati. Navoněti se, sich satt riechen. Přišla
s nebes divná vóně, jiežto sě všecka čeleď nemohla navoněti. Výb. I. 308. Navoňáš se kvítka voňavého, napatříš se líčka červeného. Sš, P. 206. Vz Voněti. Navoskovati, na Slov. navoščiti, wichsen,
mit Wachs überziehen. — co čím: podlahu dobrým voskem, kartáčem. — se čeho, s čím: pokoje, s pokojem, viel wichsen, sich müde wichsen. Návoz, u, m., návozek, zku, hromada
něčeho navozeného zvl. hnoje na poli, die Auffuhr. Jg. — N., postranní vršiny po obou stranách ouvozu, die Seitenhöhen im Hohlwege. Us. v Beroun. Navozený, aufgeführt-, aufgeworfen; -zen,
a, o. N. země (návoz). D. Navoziti, il, en, ení; navážeti, navozovati,
navožovati, viel aufführen, auffahren; se, viel führen, oft fahren. Jg. — co. Navozil hro- madu kamení. Ros. Navážeti cestu, silnici (štěrkem Nasypávati). Us. Hý. — čeho: hlíny. Us. — čeho po čem, kam: hlíny po polích, na pole. — co čím: rybník zemí. Us. — čeho k čemu: kamení k založení domu. Br. — se čeho, s čím: dříví, s kamením. Jg. Ti sedlaci ubozí, což se oni navozí ka- mene. Er. P. 426. — Vz Navézti. Návozní pole = za humny ležící, zahradní,
nejtučnější. V Želivsku. Sř. Navozovati, vz Navoziti, Navoditi.
Navrácení, n. Die Wiedergabe, Zurück-
stellung, Zurückgabe, Wiedereinsetzung, Her- stellung, Wiedererstattung. Jg. N. cti, Ehren- erklärung. N-ním povinen jsem. Kom. N. ku předešlému stavu a důstojenství. V. Na- vrácení ku předešlému stavu, restitutio in integrum, die Wiedereinsetzung in den vorigen Stand. Vz S. N. N. toho, což kdo koupil. V. N-ní se. V. N. ke zdraví, D., k milostí. Jel. N. se zvěři na svá místa. D. N. v theo- logii = vrácení věci samé, o kterou kdo bližního připravil aneb, není-li jí už, tedy věci jiné, avšak stejné ceny, die Zurücker- stattung, redditio (jeden ze tří způsobů, jimiž restituce díti se může. Vz Restituce). Hý. Navrácený; -cen, a, o, zurückgestellt.
N-ný a zase dosažený. V. N-né nás obve- seluje, ztracené trápí. Jel. Navraceti, vz Navrátiti.
Navracovatel, e, m., der Wiedergeber,
Hersteller. Navracovatelka, y, navracovatelkyně,
ě, f., die Wiedergeberin, Herstellerin. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (92)  Strana:93  Další (94) |