najímáním zlosti některé činili. Půh. 1490.
Boč. N-dem se stalo. Sych. — N., původ,
strůjce. V. Der Urheber. — N., učení, na-
vedení, die Anleitung, Unterweisung. Všecky
věci jsou buď od přirození, nebli návodem
a učením, neb příhodou. Tkadl. — N., způsob
sestavování některé věci dle zásad rozumem
uvážených sluj návod. Marek. N. dějinový,
rozpačitý, sborný, sestupný, soudný, sou-
stavný, vstupný, výrokový. Marek. N. (me-
thoda) dějepisný, historický, národopisný,
pragmatický, sokratický, současový. Nz. Vz
Methoda. — N. elektrický (Induction). Nz.
Vz KP. IL 401.

Návodce, e, m., der Anstifter, Anleiter. —
Návodkyně, ě, f., die Anstifterin. Jg.

Navoditel, e, m., návodce, der Anleiter.
Jg. — N., dělník u lisu tiskařského stojící,
který načerňuje formu. Techn. III. 447.

Navoditelka, y, navoditelkyně, ě, f.,
die Anleiterin, Anstifterin. Jg.

Navoditi, il, zen, zení; navozovati = mnoho
voditi, viel zuführen; voditi na místo nějaké,
wohin leiten, führen; navésti, naváděti, an-
leiten, verleiten, anführen. — co, koho: své
šiky n. Ráj. — čeho. Ten tam těch chlapců
navodil. Us. — koho na co: na cestu. Kom.
Nás na to navozuje (navádí). Kram. — koho
k čemu: ženy k dobrému. Br. — se koho,
se s kým. Dosti se ho, s ním navodila.
Jg. — se koho za co. Ta se ho za nos
navodila (za blázna ho měla). — aby. Man-
želka ho navozovala, aby Bohu zlořečil.
Štelc. Navozoval vojáky, aby je trápili. Vrat.

Navodnatěti, ěl, ění, navodnatívati, drobet
vodnatěti, ein wenig wässerig werden. Ros.

Návodní, Wasser-. N. loď. Us.

Návodnictví, n., die Methodik.

Návodník, a, m., der Anstifter, Anführer.
Ros.

Navodniti, il, ěn, ění, bewässern. — co.
Ms. Ps. N. rybník, své spisy. Šf. Rozpr. 82.

Návodnosť, i, f., methodische Weise. Jg.

Návodný, navedoucí, arbeitend, Anlei-
tungs-. N. slova. Jg. — N., methodický,
methodisch. N. vynalezení. Marek. Vz Jg.

Návodoskum, u, m., návodosloví, n.,
návodozpyt, u, m., die Methodik, Methodo-
logie. Rk.

Návodoskumný, návodoslovný, metho-
dologisch. Rk.

Návodství, návodstvo, a, n., methodika,
die Methodik. Marek.

Navochlovati, aufhecheln. Us.

Návoj, e, m., příze nebo osnova na vratidlo
tkadleovské pojednou navitá, das auf einmal
auf den Weberbaum aufgewickelte Gespinst.
Málo máš příze, nebude jí s návoj. Jg. — Též
samo vratidlo. Tkadlec navíjí osnovu na
návoj. Orb. p. — N., náčiní mlýnské, lépe:
náboj, der Eingriff. Jg.

Návojek, jku, m., der Deichselarm. Bur.

Návojník, u, m., lépe: naojník, držení n.
držák u vozu, řemen, jenž od koní k voji
sahá. V obec. mluvě: nášlík, handšlík, die
Halt-, Deichselkette. Jg.

Navolati, navolávati, svolati, navábiti,
berufen. Jg. — čeho odkud. Navolal lidu
se všech stran. Šm. — koho k čemu.
K čemus jich tak mnoho navolal ? Ros. —

se koho jak, lange, oft rufen: do ustání
(voláním umdleti). Ros. — se koho s kým
kde: po lese. Vz Volati.

Návolatý, drobet volatý, ein wenig kropfig.
Aqu.

Navoliti, il, en, ení, mnoho voliti, viel
wählen. — (se) koho, čeho. Navolili kom-
missarův a přece toho nespravili. Us. —
Brzy se všeho navolí (vše ho omrzí, nabaží
se toho). D., Šm., Hlas. III. 359.

Navondati, navundati, hineinthun. —
co kam. Když zeli polní v chřípi navondáš.
Jád. — čeho več (tam dáti, nastrkati). Rk. —
se — unaviti se, nadělati se, sich abmüden,
abarbeiten. Co se člověk navondá. Us. —
se s kým, s čím. Jg. Vz Ondati.

Navoněti se, sich satt riechen. Přišla
s nebes divná vóně, jiežto sě všecka čeleď
nemohla navoněti. Výb. I. 308. Navoňáš se
kvítka voňavého, napatříš se líčka červeného.
Sš, P. 206. Vz Voněti.

Navoskovati, na Slov. navoščiti, wichsen,
mit Wachs überziehen. — co čím: podlahu
dobrým voskem, kartáčem. — se čeho,
s čím: pokoje, s pokojem, viel wichsen, sich
müde wichsen.

Návoz, u, m., návozek, zku, hromada
něčeho navozeného zvl. hnoje na poli, die
Auffuhr. Jg. — N., postranní vršiny po
obou stranách ouvozu, die Seitenhöhen im
Hohlwege. Us. v Beroun.

Navozený, aufgeführt-, aufgeworfen; -zen,
a, o. N. země (návoz). D.

Navoziti, il, en, ení; navážeti, navozovati,
navožovati, viel aufführen, auffahren; se, viel
führen, oft fahren. Jg. — co. Navozil hro-
madu kamení. Ros. Navážeti cestu, silnici
(štěrkem Nasypávati). Us. Hý. — čeho: hlíny.
Us. — čeho po čem, kam: hlíny po polích,
na pole. — co čím: rybník zemí. Us. —
čeho k čemu: kamení k založení domu.
Br. — se čeho, s čím: dříví, s kamením.
Jg. Ti sedlaci ubozí, což se oni navozí ka-
mene. Er. P. 426. — Vz Navézti.

Návozní pole = za humny ležící, zahradní,
nejtučnější. V Želivsku. Sř.

Navozovati, vz Navoziti, Navoditi.

Navrácení, n. Die Wiedergabe, Zurück-
stellung, Zurückgabe, Wiedereinsetzung, Her-
stellung, Wiedererstattung. Jg. N. cti, Ehren-
erklärung. N-ním povinen jsem. Kom. N. ku
předešlému stavu a důstojenství. V. Na-
vrácení ku předešlému stavu, restitutio in
integrum, die Wiedereinsetzung in den vorigen
Stand. Vz S. N. N. toho, což kdo koupil.
V. N-ní se. V. N. ke zdraví, D., k milostí.
Jel. N. se zvěři na svá místa. D. N. v theo-
logii = vrácení věci samé, o kterou kdo
bližního připravil aneb, není-li jí už, tedy
věci jiné, avšak stejné ceny, die Zurücker-
stattung, redditio (jeden ze tří způsobů, jimiž
restituce díti se může. Vz Restituce). Hý.

Navrácený; -cen, a, o, zurückgestellt.
N-ný a zase dosažený. V. N-né nás obve-
seluje, ztracené trápí. Jel.

Navraceti, vz Navrátiti.

Navracovatel, e, m., der Wiedergeber,
Hersteller.

Navracovatelka, y, navracovatelkyně,
ě, f., die Wiedergeberin, Herstellerin. Jg.