Navracovati, vz Navrátiti.

Návrat, u, m., navrácení. Die Wiederge-
bung, Wiederherstellung, Vergütung. L. —
N. = navrácení se, die Wiederkunft, Rück-
kehr. Po návratu teskniti. Gníd. K n-tu trou-
biti, vystřeliti. Jg.

Návrata, y, f., die Zurückstellung. Zlob.

Návrátí, n., der Vorhof. Na Mor.

Navrátil, a, m., der Rücksteiler, Rück-
kehrer.

Navrátilka, y, f., die Rückstellerin, Rück-
kehrerin. Jg.

Navrátily, kdo se navrátil, zurückgekehrt.
N. nemoci s prudkostí obyčejně člověka do-
dělávají. Kom. Jan. 294.

Navratitel, e, m., der Ersetzer, Wieder-
geber. Ctib.

Navratitelka, y, uavratitelkyně, ě, f.,
die Ersetzerin. Jg.

Navrátitelný, ersetzlich, ersetzbar. Us.

Navrátiti, navrať, il, cen, cení; navraceti,
cejí, cej, ceje (íc), el, en ení; navracovati =
zase dáti, zurückgeben, zurückstellen, herge-
ben, erstatten, V.; se = zase přijíti, wieder-,
zurückkehren. V. — abs. Kdo koho oč při-
praví, má navrátiti. Kom. - koho, co. Čehos
k užívání vypůjčil, to též navrať. Kom.
Zázvor ustuzený žaludek navrátí. Jád. Mě-
štěné krále počechu prositi, aby vyhnaného
Lupa navrátil = zpět povolal. Pass. 776. N.
zlámánu kosť (na místo své), reponiren. Sal.
159, 7. Zrak, D., dluh, ztrátu, útratu a ná-
klad n. V. — co, koho komu, čemu. Tělo
zemi n. V. Někomu vlastenství. J. tr. Bude-li
shledáno, žeby na zmatek a nepravě pohnal,
tehdy . . . pohnanému jeho náklady navrať.
VI. zř. 80. Navratiž jej pánům jeho. Br.
Slepému zrak, někomu život, nějakou ztrátu
n. V. Vz Vrátiti. — co komu jak: v ce-
losti. Er. Každému navráceno bude podlé
skutků jeho. Rad. zv. — co, koho, se
k čemu. A k milosti je navrátil. Smil v.
230. On nás k životu n. Kom. K pracím se
navracejí. Kom. Se ku pokání, k milosti, ku
zdraví, k počátku, k rozumu, se k sobě n.
(umysliti si). V. Brzo se sama k sobě na-
vrátila = vzpamatovala. Pass. 833. A česť,
hrdlo i statek abychom ztratili a k tomu
abychom věčně nebyli navráceni, tak nám
Bůh pomáhej. Zř. F. I. Se k přátelům, Vrat.,
k předešlému stavu. J. tr. Navrať se ke mně.
Br. Někoho k jeho důstojenství n. Troj.,
Solf., Har., D. Vz N. se jak. — se, koho
kam. Na pravou cestu se zase navrátiti. V.
To matku na své místo navracuje. V. Aby
se na ty závazky nevraceli. Apol. A nejprv
se navrátilo na staré půhony při minulém
právě do tohoto odložené. Žer. N. města
v lepší stav. Troj. Někoho v předešlé zdraví
n. Jg. Království v předešlý stav, Th., D.,
někoho v předešlá práva. Th. V své pra-
venie sě n. Alx. 1109. N. se do vlasti, V.,
do království. Jel. On nás zase do nebe
navrátí. Solť. — odkud, z čeho. Z cesty,
Br., z ciziny se navrátiti, Ml., z modlitby.
Pref. 311. Však z toho statku mají tomu
škody navráceny býti, komu se moc stala.
Zř. F. I. Navracela se z krajiny moabské.
Br. Navracel se z Ěima do země judské.
Flav. — se jak: s nepořízenou. Srn. Dvoj-

násobnou měrou někomu něco n. Věcí beze
vší odpornosti n. Zř. F. I. Celým srdcem
k Bohu se n. Chč. 452. Nenavrátíš-li všeli-
kým sě úmyslem k svému stavu. Kat. 2965. —
se komu. Navrať se mi! Jg. Navrátila se
mu nemoc (zdraví). Sych., Kom. — kdy.
Co jistým časem mine a zase se navracuje.
Reš. — se komu kam. Navrací se mi
před oči mrzkost. Jel. — Vz Vrátiti.

Návratně kupný, wiederkäuflich. Nz.

Návratníček, čku, m. Ešče si natrhám
toho n-ku: navrať sa mně, navrať, švarný
šohajíčku. Mor. P. 238. Zb.

Návratník, u, m., bod návratu v niathem.,
der Rückkehrpunkt der 2. Art. Vz Úvratník.
Stč.

Návratný, k návratu se vztahující, riick-
stellig, Retour-. N. koupě nebo koupě zpáteční
(der Wiederkauf), kterou kdo kupuje věc,
kterou dříve sám prodal. Vz S. N. N. oběh
planet, rok (doba od jedné jarní rovnoden-
nosti k druhé uplynulý. Jg.). Smet. Astr. 57.,
19. N. lístek, účet, směnka. Rk., J. tr. Vz
List, Směnka.

Navrážeti, el, en, ení, viel hinein schlagen.
— čeho kam: hřebíků (mnoho) do prkna.—
co kam: hřebíky (všecky, jistý počet). -
čím: kladivem. Vz Vraziti.

Navrci, vz Navrhnouti.

Navrčeti se, vz Vrčeti.

Navřeštěti, ěl, ěn, ění, lange plärren. —
čeho. Ten toho navřeštěl. — se. Ten se
navřeštěl. Jg. — proč. Us.

Návrh, u, m., návržek, žku, m., co na-
vrženo, námět, der Anwurf, das Anwerfen.
D. — N., navržení, rys, plán, der Entwurf,
Plan, Riss, die Skizze. Jg. N. podnikaní, der
Operationsplan, základní, der Grundriss. Bur.
N. k boji, der Gefechtsplan. Čsk. N. podati.
Sych. Má již n. dramata hotový. Nz. — N.,
navržení, podání, Antrag. N. o něčem činiti.
J. tr. N. prošel, byl přijat. J. tr. N. učiniti,
složiti. Us. N. zákona; n. k lidu učiniti;
k něčímu n-hu něco učiniti. N. jeho přijat
příznivě. Km. Já jsem pro n. nebo: já hla-
suji pro n. pana N.,lépe : přidávám se k ná-
vrhu pana N. Šb., Š. a Ž. Vz Hlasovati. Uči-
nil návrh na změnu stanov, lépe; učinil návrh,
navrhl, aby stanovy byly změněny. Šb. N.
vypracovati, lépe; učiniti, sepsati, zdělati.
Š. a Ž. N. o náhradě, n. zákona psaný. Šm.

Návrha, y, f., der Druckbogen, Pfeil-
bogen. — N. = návrh. Slov.

Navrhnouti, hnul, ut, utí; navrci, navrhu
(zastr.), navrz, navrhl, vržen, žení; navrhá-
vati, navrhovati = namésti, nahoditi, auf-
werten, vorwerfen; napověděti, zu erkennen
geben; ponavrci malování, entwerfen, vor-
bilden, skizziren; představiti, angeben, in
Vorschlag bringen. Jg. — co (komu):
otázku, D., štít, St. skl., obraz. Kom. On mu
to navrhl (napověděl, návrh učinil. Vz Návrh).
Us. — co čím, kam: zeď vápnem n.
vápno na zeď; plátno barvami nebo barvy
na plátno. Ros. — co kde. Jak to přišlo,
doleji v kap. 5. navrhu. Kom. — o čem.
Toho na znamení, o čemž se navrhlo. Br.
O kterémž navrhl výš. Br. Nahoře o tom
navrženo jest (angedeutet). Ler. — (komu)
čeho. Judit navrhši jim úmyslu svého. Br.



	94

	Navracovati, vz Navrátiti. Návrat, u, m., navrácení. Die Wiederge- bung, Wiederherstellung, Vergütung. L. — N. = navrácení se, die Wiederkunft, Rück- kehr. Po návratu teskniti. Gníd. K n-tu trou- biti, vystřeliti. Jg. Návrata, y, f., die Zurückstellung. Zlob. Návrátí, n., der Vorhof. Na Mor. Navrátil, a, m., der Rücksteiler, Rück- kehrer. Navrátilka, y, f., die Rückstellerin, Rück- kehrerin. Jg. Navrátily, kdo se navrátil, zurückgekehrt. N. nemoci s prudkostí obyčejně člověka do- dělávají. Kom. Jan. 294. Navratitel, e, m., der Ersetzer, Wieder- geber. Ctib. Navratitelka, y, uavratitelkyně, ě, f., die Ersetzerin. Jg. Navrátitelný, ersetzlich, ersetzbar. Us. Navrátiti, navrať, il, cen, cení; navraceti, cejí, cej, ceje (íc), el, en ení; navracovati = zase dáti, zurückgeben, zurückstellen, herge- ben, erstatten, V.; se = zase přijíti, wieder-, zurückkehren. V. — abs. Kdo koho oč při- praví, má navrátiti. Kom. - koho, co. Čehos k užívání vypůjčil, to též navrať. Kom. Zázvor ustuzený žaludek navrátí. Jád. Mě- štěné krále počechu prositi, aby vyhnaného Lupa navrátil = zpět povolal. Pass. 776. N. zlámánu kosť (na místo své), reponiren. Sal. 159, 7. Zrak, D., dluh, ztrátu, útratu a ná- klad n. V. — co, koho komu, čemu. Tělo zemi n. V. Někomu vlastenství. J. tr. Bude-li shledáno, žeby na zmatek a nepravě pohnal, tehdy . . . pohnanému jeho náklady navrať. VI. zř. 80. Navratiž jej pánům jeho. Br. Slepému zrak, někomu život, nějakou ztrátu n. V. Vz Vrátiti. — co komu jak: v ce- losti. Er. Každému navráceno bude podlé skutků jeho. Rad. zv. — co, koho, se k čemu. A k milosti je navrátil. Smil v. 230. On nás k životu n. Kom. K pracím se navracejí. Kom. Se ku pokání, k milosti, ku zdraví, k počátku, k rozumu, se k sobě n. (umysliti si). V. Brzo se sama k sobě na- vrátila = vzpamatovala. Pass. 833. A česť, hrdlo i statek abychom ztratili a k tomu abychom věčně nebyli navráceni, tak nám Bůh pomáhej. Zř. F. I. Se k přátelům, Vrat., k předešlému stavu. J. tr. Navrať se ke mně. Br. Někoho k jeho důstojenství n. Troj., Solf., Har., D. Vz N. se jak. — se, koho kam. Na pravou cestu se zase navrátiti. V. To matku na své místo navracuje. V. Aby se na ty závazky nevraceli. Apol. A nejprv se navrátilo na staré půhony při minulém právě do tohoto odložené. Žer. N. města v lepší stav. Troj. Někoho v předešlé zdraví n. Jg. Království v předešlý stav, Th., D., někoho v předešlá práva. Th. V své pra- venie sě n. Alx. 1109. N. se do vlasti, V., do království. Jel. On nás zase do nebe navrátí. Solť. — odkud, z čeho. Z cesty, Br., z ciziny se navrátiti, Ml., z modlitby. Pref. 311. Však z toho statku mají tomu škody navráceny býti, komu se moc stala. Zř. F. I. Navracela se z krajiny moabské. Br. Navracel se z Ěima do země judské. Flav. — se jak: s nepořízenou. Srn. Dvoj-	násobnou měrou někomu něco n. Věcí beze vší odpornosti n. Zř. F. I. Celým srdcem k Bohu se n. Chč. 452. Nenavrátíš-li všeli- kým sě úmyslem k svému stavu. Kat. 2965. — se komu. Navrať se mi! Jg. Navrátila se mu nemoc (zdraví). Sych., Kom. — kdy. Co jistým časem mine a zase se navracuje. Reš. — se komu kam. Navrací se mi před oči mrzkost. Jel. — Vz Vrátiti. Návratně kupný, wiederkäuflich. Nz. Návratníček, čku, m. Ešče si natrhám toho n-ku: navrať sa mně, navrať, švarný šohajíčku. Mor. P. 238. Zb. Návratník, u, m., bod návratu v niathem., der Rückkehrpunkt der 2. Art. Vz Úvratník. Stč. Návratný, k návratu se vztahující, riick- stellig, Retour-. N. koupě nebo koupě zpáteční (der Wiederkauf), kterou kdo kupuje věc, kterou dříve sám prodal. Vz S. N. N. oběh planet, rok (doba od jedné jarní rovnoden- nosti k druhé uplynulý. Jg.). Smet. Astr. 57., 19. N. lístek, účet, směnka. Rk., J. tr. Vz List, Směnka. Navrážeti, el, en, ení, viel hinein schlagen. — čeho kam: hřebíků (mnoho) do prkna.— co kam: hřebíky (všecky, jistý počet). - čím: kladivem. Vz Vraziti. Navrci, vz Navrhnouti. Navrčeti se, vz Vrčeti. Navřeštěti, ěl, ěn, ění, lange plärren. — čeho. Ten toho navřeštěl. — se. Ten se navřeštěl. Jg. — proč. Us. Návrh, u, m., návržek, žku, m., co na- vrženo, námět, der Anwurf, das Anwerfen. D. — N., navržení, rys, plán, der Entwurf, Plan, Riss, die Skizze. Jg. N. podnikaní, der Operationsplan, základní, der Grundriss. Bur. N. k boji, der Gefechtsplan. Čsk. N. podati. Sych. Má již n. dramata hotový. Nz. — N., navržení, podání, Antrag. N. o něčem činiti. J. tr. N. prošel, byl přijat. J. tr. N. učiniti, složiti. Us. N. zákona; n. k lidu učiniti; k něčímu n-hu něco učiniti. N. jeho přijat příznivě. Km. Já jsem pro n. nebo: já hla- suji pro n. pana N.,lépe : přidávám se k ná- vrhu pana N. Šb., Š. a Ž. Vz Hlasovati. Uči- nil návrh na změnu stanov, lépe; učinil návrh, navrhl, aby stanovy byly změněny. Šb. N. vypracovati, lépe; učiniti, sepsati, zdělati. Š. a Ž. N. o náhradě, n. zákona psaný. Šm. Návrha, y, f., der Druckbogen, Pfeil- bogen. — N. = návrh. Slov. Navrhnouti, hnul, ut, utí; navrci, navrhu (zastr.), navrz, navrhl, vržen, žení; navrhá- vati, navrhovati = namésti, nahoditi, auf- werten, vorwerfen; napověděti, zu erkennen geben; ponavrci malování, entwerfen, vor- bilden, skizziren; představiti, angeben, in Vorschlag bringen. Jg. — co (komu): otázku, D., štít, St. skl., obraz. Kom. On mu to navrhl (napověděl, návrh učinil. Vz Návrh). Us. — co čím, kam: zeď vápnem n. vápno na zeď; plátno barvami nebo barvy na plátno. Ros. — co kde. Jak to přišlo, doleji v kap. 5. navrhu. Kom. — o čem. Toho na znamení, o čemž se navrhlo. Br. O kterémž navrhl výš. Br. Nahoře o tom navrženo jest (angedeutet). Ler. — (komu) čeho. Judit navrhši jim úmyslu svého. Br.