Čehož (lépe: co) jsem svrchu navrhl. Kram.
Mnohých jiných zákonů navrhoval, šp. m.
co: zákony. Brt. — co, koho k čemu. On
mu ho k zabití navrhl. V. N. se ku poradě.
Pr. — co při čem, kde. Při této příčině
hospodářům něco navrhne. Kom. — se komu.
Navrhuje se mu příležitosť, Štěstí. Ros.

Navrhnutí, n., der Anwurf, Entwurf, die
Skizze. Jg.

Navrhnutý, angeworfen, entworfen, skiz-
zirt. Us. Obyčejně: navržený. Jg.

Navrhování, n., die Anwerfung.

Navrhovatel, e, m., navrhovač, der
Antragsteller.

Návrchní, oberflächlich, was oben ist. Ros.

Na vrchovatí, navršovati; navršiti, il, en,
ení, auf-, anhäufen. — co: míru. Us. — čím
čeho: křivdami, nepravostí. Plác. Cf. Na-
plniti.

Navříti, navru, vřel, ení; navírati = na-
vařiti se, durch Sieden aufschwellen; auf-
wallen, brausen; vřením napáchnouti, durch
Sieden einen Geruch bekommen. Jg. — abs.
Jak to maso navřelo (se navařilo)! Ros. —
komu, čemu. Číše radosti věštci navírá.
Krok. Oko mu navřelo (oteklo). Na Slov.
Plk. — po čem. Po jednom pleštění až
papula na vřela. Baiz. — čím. čím jednou
hrnek navře, tím vždycky zapáchati bude.
Ros. Čím hrnec za novu navře, tím potom
dlouho zapáchá, V., tím potom i střepina
páchne. Mus., Bl. Čím, hrnec navře, z toho
z těžka vyvře. Us. Čím hrnek navře, tím
střípek (tím vždycky) zapáchá. Čím hrnec
navře, tím, až se rozbije, páchne. Dal. Čím
hrnec za nova navře, tím zapáchá, až se
rozbije. Č. Hrneček, čím za nova navře, tím
zapáchá, dokud ho stává. Jg.

Navrkati se. Ten holub se navrká. Us. Vz
Vrkati. — N., napískati, vnuknouti, einge-
ben, einreden. Zlý duch mi navrkal, že jsem
to učinil. Us. na Mor. Ch.

Navroubiti, il, en, ení; navrubovati, na
vrub nařezati, einkerben, ankerben, anschnei-
den. Jg. — abs. Jdi, navrub (kolik pinet piva
vzato). Us. — čeho. Ten toho navroubil
(je mnoho dlužen). Sych. — Máš u mne na-
vroubeno (jsem ti dlužen i. e. bití). Us. Míti
na koho navroubeno. Víd. list. Vz Vroubiti.

Navrstvení, n., die Anschichtung. Dch.

Navrstviti, il, en, ení; navrstvovati, vrstev
nakopiti, über einander schichten, häufen. Č.
— co: slámu (všecku); čeho: slámy; čím:
podávkami.

Navršelý = vrchovatý, aufgehäuft. N-lá
nůše požínky.

Návrší, n., vz Hora. Die Anhöhe.

Návršní silnice, die Bergstrasse. Rk.

Navrták, u, m., der Vorbohrer. Bur.

Navrtati; navrtiti (zastr.), mnoho vrtati,
viel bohren, anbohren, einbohren. D. — co.
Kdo to navrtal? Navrtal díru, D., sud. —
koho, anpumpen, Geld bei ihm ausborgen.
Dch. — čeho. Ten navrtal děr (mnoho). —
čeho kde. Us. — se čeho, se s čím.

Navrtěti, ěl, ění. — se kde. Ten se
v posteli něco navrtěl! Us. Sich viel herum-
drehen.

Navrtiti, il, cen, ení, drehen; an-, ein-
bohren. — čeho: másla (natlouci). Jg. —

čeho kde čím. A navrť (navrtej) v ní děr
nebozezem. Ms. štěp. — se = navrtěti se. —
se v čem. Kom.

Návrtlík, u, m., der Zweibohrer.

Navrub, na vrub, zúplna, zcela, genau.
Tkadl. I. 68.

Navrzati se. Ten se dnes něco navrzá
(dveřmi pořád chodí ven.). Us. Oft aus und
ein gehen. Koř. vrъz -vříti (ote-). Prk.

Návržek, žku, m. —- návrh. Rk.

Navrženec, nce, m., der Vorgeschlagene.
Balb.

Navržení, n., námět, der Anwurf. — N.,
napovědění, die Angabe. Ukázání neb n.
některé věci. V., Jg. Sbr. sp. 213. — N.,
sepsání, spis, der Aufsatz. D. — N., nastí-
nění, podání, der Entwurf, Riss, Umriss.
D. — N., příčina, původ, der Anlass, die
Ursache. V.

Navržený, aufgeworfen, entworfen, vor-
geschlagen. Korn.

Návsí, n., der Dorfplatz. Na Zlinsku: na
dědině = na návsí. Brt.

Navský = navní.

Navsy, dle Dolany, ves ve Slezsku. PL.

Navšivěti, ěl, ění, Läuse bekommen. Jg.

Navšiviti, il, en, ení, mit Läusen an-
stecken. Plk.

Návštěva, y, f., návštěv, u, m., navští-
vení, der Besuch. Na návštěvu jíti, ve vých.
Čech.: na návštěv; u Vysokého: na pobyt;
u Rakovníka: na táčky, na táčka; u Budě-
jovic: na sedátka; u Sušice: na hrátky (ve
hrátky ít. Kts.); u Klence: na hejtu, na
hejtum; na Mor. a v žďárském pohoří také:
na táčky; v severových. Čech: na přástvu.
Šb., Kb. N. čestná; přátel a známých; školy;
místa, místnosti, krajiny některé; n-u přijati,
opětovati; tvá n. jest mi velmi milá; n-ou
někoho překvapiti, poctíti, k někomu jíti.
Us., Nt. N. hostince. Dch. N-vu učiniti je
prý germanismus m.: navštíviti někoho. Ale
takových rozvedených frasí máme mnoho:
pokání činiti (= káti se), V.; vyznání učiniti
(vyznati se), Us.; pohřeb, kratochvil, křivdu,
bezpraví, radu s někým, vpád, pomoc učiniti,
V., porovnání, Sych., někomu poctivosť, Har.,
dotázku, Hus., povstání učiniti atd. Us. S tím
doprovodil n-vu až ke dveřím šp. m.: tak
promluviv doprovodil ho ke dveřím. Km.

Návštěvek, vku, m., dar kmoter koutnici,
ein Geschenk für Wöchnerinen. Us. Litomyšl.

Navštěvenka, y, f., der Besuch. Navští-
venka, návštěvka. Mk. — N., die Visitekarte.
Rk.

Navštěvitel, e, m., der Besucher. 1529.

Návštěvka, y, f., der Besuch. Jg.

Návštěvní pokoj, Besuch-, Visitenzimmer,
lístek. Us.

Návštěvník, a, m. = navštěvovatel. Rk.

Navštěvovací, Besuchs-, Frequentations-.

Navštěvovač, e, m., der Besucher. D.

Navštěvování, n., das Besuchen, der
Besuch. Br.

Navštěvovaný, besucht. Měst. bož.

Navštěvovati (zastr. navščevovati); na-
vštíviti (ne: navštíviti, cf. navštieviti, Výb.
II. 25. a imper. navštěv; zastr. navščeviti,
navistiti), navštívím, navštiv (navštěv Ben.
V., Chě. 121. a., Br.; vz í vzniklé z ě), il,