en, eni = k někomu přijíti, besuchen, ein-
sprechen, bei Jemanden Aufwartung machen,
frequentiren. — co, koho: nemocné. Kom.
Navštívila mne metla boží. Kom. Hříchy
jejich navštěvuje. Br. Navštěvuješ zemi a
svlažuješ ji. Br.,Školu navštěvovati dle soudu
mnohých a dle Ht. Brusu 281. german. šp. m. do školy choditi (Kom., Us. v Čech.,
na Mor., Slov. a v Polsku); ale Gb. píše:
N. školu zdá se mnohým býti ušlechtilejší
než choditi do školy. Vz Navštěvující, Choditi.
České ,školu navštěvovati' odpovídá ovšem
německému ,die Schule besuchen', ale Němec
říká také ,in die Schule gehen' a tomu zase
odpovídá ,do školy choditi', bylo by tedy
i toto german. Proto lze obojího užívati
ovšem obyčejnější jest: do školy choditi;
,školu navštěvovati' užíváme ostatně z pra-
vidla o studentech vyšších tříd. — co, koho
čím. Děkuji, že mne svým psaním n. ráčíte.
Žer. N. svět hladem, mečem, Ojíř, někoho ne-
mocí, V., psotou. Dh. 8. Královstvie mečem,
hladem n. Št. kn. šest. 261. Koho Bůh mi-
luje, toho křížkem navštěvuje. Č., Jg. Pří-
kladem syna svého ona místa navštívila.
Har. I. 119. Za rozličnými příčinami pán
Bůh církev svou křížem navštěvuje. Prot.
H. Bůh smrtí ho navštívil. Bart. — koho
(gt.), čeho. Navščevil svých apoštolóv. St.
skl. N. svatých. Pulk. Navštěvujúc rova jeho.
Dal. 79. — koho skrze co. Vašnosť skrze
psaní to navštěvuji. Žer. — jak. Z milosti
beze všech zásluh jeho navštěvuje. Ojíř. —
na co čím. Tehda pán na Sodomu a jiná
města ohněm a sirou navštívil k podvrácení
jich. Stav. svob. 1523. I navštívím na ně
čtverou věcí. Bart. 347. 26. — co proč:
školy pro nemoc nenavštěvovala (pro nemoc
do školy nechodila). — jak dlouho. Ne-
mocné ode dneška navštěvuje. Ml. Navště-
vuje ji už několik let. Us.

Navštěvující. Mládež školu n., lépe:
školní. Pk.

Navštívení, n. (zastr. navščevenie), das
Besuchen, der Besuch, die Visite. Nenadálé
n. D. Přijdou dnové n. Br.

Navštíveníčko, a, n., kurzer Besuch. Rk.

Navštívenka, vz Navštěvenka. Rk.

Navštivitel, e, m.= návštěvník. Rk.

Navštíviti, vz Navštěvovati.

Návštívka, y, f. = návšteva. Kb. Byl
tam na návštivce. Marek. Vz Návštěvka.

Navteknouti, knul a kl, ut, utí, ein-
fädeln: nit do jehly. Us. v Krkonš.

Navůdce, e, m., lépe; vůdce, návodce,
der Anstifter, Anführer. Jg.

Návuz, u, m., zastr., die Verwandtschaft.
Tkadl. II. 55. Koř. vaz — vázati. Prk.

Navybírati, n. se čeho, lange auslesen,
ausklauben. Jg. Vz Vybrati.

Navyčení, n., zastr., die Gewohnheit.

Navyháněti se, ěl, ěn, ění. — se koho
n. čeho čím. Ten se psa holí navyháněl;
odkud: ze dvora. Lange, oft austreiben.

Navychváliti se, il, eni, chváliti, loben.
Nemohou se ho dost' n. Fil. Zám.

Návyk, u, m., zvyk, die Gewohnheit.
Ros. N. slepý, zastaralý. Schlendrian. Nz.
N. starý, zlý. D. Od n-ku upustiti. Víd. list.
Při zlém návyku ctnosť nemá vzniku. Pk.

Navykání, n., die Gewöhnung. N. ke
zlému. D.

Navykati, navyknouti, knul a kl, utí.
Zřídka: Navykati se, angewöhnen. Dle Prk.
nelze n. se zcela zavrhovati. Vz Km. 1877.
str. 4. O ,n. si' vz tamtéž. — abs. Všecko
činila tak, jakož byla navykla. V. — s inft.
Navykl dobrý kousek jísti. Ros. Které na-
vykly klevetať, dlouho lítat atd. Jir. dh. —
čemu : Jel., práci. Reš. — Ben., Us. —
k čemu: k zlému. Jg. — čeho. Čeho jste
navykly, toho odvykejte. Mor. P. 242. Zb. —
čemu kdy: práci v mladosti. Us. — koho
nač. Navykněte je na to. Kram. Tato vazba
je špatna místo n.: čemu. Jv., Km., Brs. 110.
Cf. Zvykati koho nač — má už Jg. za chybné.

Navyklosť, i, f., navyknutí, zvyk, die
Gewohnheit. Libuje si zlou n. Br. Nesnadně
lidé ze zastaralých n-stí vycházejí. Kom. N.
zlá pomalu se vluzuje. Kom. Zlým n-stem
odvykati. Kram. Vedlé n-sti své modlám
sloužiti. Kram. — Jg.

Navyklý, gewohnt. N. lid, rozkoše, ná-
ruživosť. Ros., Jel. — čemu: práci a skrov-
nosti n. Berg. Nejsem tomu navyklý. Sych. —-
k čemu: k práci, k seděni. Jg.

Navyknouti, vz Navykati.

Navyknutí, n., die Angewöhnung. D.

Navymýšleti, el, en, ení, viel erdenken. —
čeho: bezbožnosti. Br.

Navynášeti, el, en, ení, lange, viel heraus-
tragen. Jg. — se čeho n. s čím. Jg.

Navyptávati se koho, viel fragen. Nt.

Navytahovati se čeho čím odkud:
okovu tyčkou ze studny. — se s čím komu.
Us.

Navyti se, vyji, yl, ytí, lange heulen. Ti
psi se něco navyli. Us.

Navyvážeti se, el, en, ení. — se čeho
odkud: kamení z lomů. — se s čím.

Návyzváněti se, ěl, ění, lange, oft läuten.
— se komu (po smrti dlouho mu zvoniti). —
o kom. O nichž spisové vaši dlouho se na-
vyzváněli. Měst. bož.

Navzájem, vz Vzájemně.

Navzdor, vz Dnes. N. tomu jest hodný
člověk, trotz dem, ungeachtet dessen, lépe:
při tom všem jest hodný člověk. Navzdor
všemu namáhání ničeho nepořídil, lépe: při
všem namáhání, přes všecko namáhání ničeho
nepořídil. (Vždyť tuto není o žádném vzdo-
rování řeči). Šb., Š. a Ž. Navzdory snášeti
vz Vzdor. Cf. Km. 1877. str. 21. Prk.

Navzdornosť, i, f., protimyslnosť, die
Widerwärtigkeit, der Trotz. V. Pych a n.
Reš. Páší mnoho zlého n-stí. Reš.

Navzdorný, protimyslný, urputný, trotzig,
widerspänstig. N. mysl. Reš.

Navzdorováti se komu, oft, lange trotzen.
Jg. — pro co. Us.

Navzdory, vz Vzdora.

Navzekář, e, f., der Postbote. Us. k Ba-
vorsku.

Navzkazovati, n. se čeho komu, se
komu oč, oft, viel sagen lassen. Us.

Návzteklý, etwas wüthend. Krab.

Nax-os, a, m., ostrov moře aegaejského.

Nay-, nyní nej-, předpona superlativu. Vz
Naj-. Na Mor. a na Slov. posud naj-. Jg.