Nazábnouti, bnul a bl, utí, ein wenig
erfrieren, durch den Frost leiden. — čím
kde. Nazábl zimou v lese, na ledě.

Nazad, na zad, zurück, hinterwärts. N.
běžeti, Mus., hleděti.

Názadek, dku, m., das Felleisen. Rk.

Nazadrhmo, lépe než: nazadrmo = na
uzel, ne na kličku, na Mor. na suky (Mřk.),
verfitzt, unauflösbar, auf Knoten (binden). Jg.
N. něco zavázati. Jg.

Nazajtří, n., zítřejšek. Gl. 17G.

Nazaháleti se, el, ení — kde: na louce,
v zahradě. Genug faulenzen.

Nazarencové či Nazarenové sluli okolo
r. 130. křesťané ze židovstva přešlí. Vz S.
N., Nazaretec.

Nazaret, a, m., mě. v Palaestině. — Na-
zaretský. Vz S. N.

Nazaretec, tce, m., odtrženec, odštěpenec
nazaretský, der nazaretische Sektirer, potupný
název křesťanů (u židů). Sš. Sk. 266. Vz
Nazarencové.

Nazbíjeti, el, ení, zbíjením nabyti, auf-
rauben. Slov.

Nazbyt (nazbytek), adv., überflüssig,
vollauf. Až nazbyt; dosti až n.; on to n.
koná. V. Lsti a nevěry n. zkusiti. Jg. A
mnoho jiných n. příkladův. Solf. Kdo má
n., může pozbyt. Jg., Č. Jinde toho hledá,
čeho doma n. má. Jg. Nemáte statku n. Dch.

Nazdati se, al, ání, nazdávali se, na Slov.
= mysliti; nadíti se, doufati, meinen, hoffen,
vermuthen. Potěš mne, Bože, sám, potěš
z také strany, z kterej se nenazdám. Koll.
Zpěv. 110.

Nazdice, něm. Nasditz, ves u Votic. PL.

Nazditi, il, ěn, ění, nazdívati, anmauern. Jg.

Názdoba, y, f., der Aufputz. Rk.

Názdobný, elegant. Rk.

Nazdol, dolů, niederwärts. D.

Názdravek, vku, m., přípitek, der Toast.
Koll.

Nazdvihnouti, hnul, ut, utí; nazdvihu
(zastr.), hl, žen, ení; nazdvihovati, ein wenig
heben, aufheben. Jg. — co: ruku. Troj. —
co čím: dřevo sochorem. Vz Zdvihati.

Naze, adv., nackt. Us. Vz Nahý.

Nazejtří, na zejtří = druhého dne, den
Tag darauf, morgen. Když pak bylo n. Lom.
Před n. sv. panny Barbory. Zříz. Ferd. N.
s ním chtěje boj míti. Kn. — Bart. 116.

Nazelenalý, nazelenavělý, grünlich.

Názelenatý = názelený. Ros.

Názelenavý = názelený. Ros.

Nazeleniti, il, ěn, ění, ein wenig grün
machen. Rk.

Názelený, grünlich. V., Har. II. 57.

Názemní, na zemi jsoucí.

Nazerzavělý, ein wenig rostig, rothhaarig.
Ros.

Název, zvu, m., nazvání, Benennung, f.,
der Terminus, Titel. N. umělecký, technický,
technischer Ausdruck, der Kunstausdruck.
Marek, Rk. N. čestný; n. knihy; dáti komu
čestný n.; kniha má n. Laelius. Nt.

Nazevlovati se na co kde: v divadle,
na procházce. Lange gaffen. Us. Dosti když
se na něj nazevlují a do vůle nahledí. Ler.

Názevní list, Titelblatt, výměr, Nominal
definition. Rk.

Nazhlas m. nahlas laut. Cf. Nazpamet. Na
Zlinsku na Mor. Brt. Vz Z.

Nazir, a, m., hebr. posvěcenec, kdo slib
nazirský na sebe přijal, asketa židovský, der
Naziräer. Sš. Sk. 249.

Nazírací, názorný. Jg.

Nazireat, u, m., slib nazirský. Vz Nazir.
Sš. Sk. 247.

Nazírání (názor) čeho, lépe: do něčeho,
v něco, na něco. Vz Nazírati. Sm.

Nazírati; nazříti, el, en, ení, wenig in o.
auf etwas blicken, sehen. Jg. — na co. Ně-
kteří také časem na titule nazírali. Kom. —
kam: v zrcadlo, Us., do stolu, do žaláře, do
pokoje. Pass. — kde: po stranách. Kom. —
kudy; jak: oknem do pokoje; bystrým
okem na něco n. — něco, chybně m. do
čeho, več, nač. Šm.

Nazískati, jak čeho, erwerben. Tímto
způsobem peněz nazískal. Us.

Nazívati se, lange, oft gähnen. — kde:
ve škole. — proč: dlouhou chvílí. N. =
jmenovati, chyb. m. nazývati. — Vz Zívati.

Nazlacovati — pozlacovati. Ros.

Nazlobiti, il, en, ení, viel zürnen, sich
abärgern. Ros. — se s kým: s chlapcem.—
se koho. Ten se mne (gt.) nazlobí. — čím.
Ten se ho svou neposlušností mnoho nazlobí.
Vz Zlobiti.

Nazmar, na zmar, vz Zmar.

Nazmat, rücklings, vz Zmat., Naznak.

Naznačiti, il, en, ení; naznačovati, kenn-
zeichnen, betonen, vorzeichnen, bezeichnen.
Dch. — co čím: pytel znamením; stránku
knihy tužkou. — komu.

Naznak, rücklings, vz Znak.

Náznak, u, m., znak, das Zeichen, An-
zeichen. Jak ze mnohých n-ků patrno jest.
Šf. Star. I. 210. N. na cín, Zinnanbruch. Šm.

Naznamenání, n., das Anzeichnen, Be-
zeichnen, die Anmerkung. Proch.

Naznamenati, naznamenávati, be-, an-
zeichnen, vorzeichnen. Ros., Plk. — co čím
komu kde: tužkou na papíře. — si co
kde: v lese. — co kam: do desk n. a při-
psati. VI. zř. 382. Vz Znamenati, Naznačiti.

Náznatek, tku, m , der Umriss. V n-cích
něco představiti. Mus. I. c, 24. — N., die
Vorkenntniss (nové). Mus. X. 358.

Naznávati = poznávati, einsehen. — co.
Jg., Mor. P. 389. Zb.

Naznobiti, il, en, ení; nasnobovati, ver-
kälten. — si co kde: v lese ve sněhu, na
ledě. — kdy. Naznobil si ruce jeda do Prali)-.

Nazobati co: vole = nasytiti. Sich voll
essen. Letěl holub do pole, aby nazobal své
vole. Mor. P. 269. Zb. — se = zobem se na-
sytiti : 2. zbohatnouti, sich bereichern. — se
čeho: pšenice, hrachu. Us. Let, sokole, do
pole, nazobej se kúkole. Sš. P. 176. — jak:
do sytosti.

Názor, u, m., die Anschauung. Slovo názor
sice od zřeni rodem pochází, nicméně vše-
liké čití naše znamenati má. N-vé v nás zplo-
zují představy Marek. Míti o něčem jasný,
přesný n. (zvláštní hlediště). Vz S. N., Na-
zírání. N., die Idee. Klc.

Názorce, e, m., der Anschauer. Mus. IV.
263.

Názorka, y, f., das Diopterlineal. Rk.