Nažičký, mutternackt. Lom.
Nažidlosť, i, f., dünne Beschaffenheit, Jg.
Nažidlý, drobet židlý, řídký, etwas dünn.
M. bláto.
Nažidnouti, dnul a dl, utí. Vz Nažidlý.

— kdy. Bláto po dešti nažidne, wird dünner.

Jg.

Nažíhati, vz Nažžíci.

Nažina, y, f., nahé místo, eine Nackte
Stelle, Blösse. Mus. X. 83. N-ny na hyžděch.
Stav. 134.

Nažínati, vz Nažnouti.

1. Nažiti, il, en, ení, Nahým činiti, obna-
žovati. — co, koho, nackt machen. Chmelen.

2. Nažiti se, žiji, il, ití, dlouho žíti, lange
leben. — se v čem, jak: ve starostech, bez
starostí. Vz Žíti.

Nažíti, vz Nažnouti.

Nažívati, al, ání = nakládati, behandeln.

— s kým. Zle naživá s ženou. Plk.
Na živě, vz Živo.

Naživiti se, lange ernähren. Ros. — se
čeho. Naživil se kuřat celý měsíc a potom
mu scípla. Mřk.

Nažižlati, nažižlávati, aufkauen, auf-
schneiden ; — se = práci míti žižlaje, lange
kauen, schneiden. Jg. Vz Žižlati.

Nažka, y, f. N., die Schliessfrucht, je plod
suchý nepukavý, obyčejně jednosememvý,je-
hož oplodí se semenem není srostlé. K nažkám
patří 1) obilka, 2) nažka vlastní, 3) oříšek.
Vz Obilka, Oříšek a hlavne Plod. N. zoba-
ni tá, bezocasá, s dlouhými ocásky, malá,
baňkovitá, křídlatá, jednosemenná, kulovatá,
tenkoblanná, vejčitá, žebrnatá, holá, lysá,
kořenná, splošťčlá, oblá, podlouhlá, na-
puchlá, dvojlaločně kulatá, zpodní, chmýřím
ozdobená, suchá, moučnatá. Čl. Cf. Kk. 58.

Nažkový. N. klas. Rostl. Vz Nažka.

Nažloutlosť, i, f., nažlutlosť, die Gelblich-
keit, Jg.

Nažloutlý, nažlutlý, nážlutavý, ná-
žlutý, gelblich. Jg. N. tuk. Ler. Nážlutý
kámen. Byl.

Nažloutnouti, tnul a tl, utí, gelblich
werden. Ros.

Nažlutiti, il, cen, ení; nazlucovati, gelb
machen. — se s čím, lange gelb färben. Jg.

Nážlutý, gelblich. Víno na barvě n. Jg.
N. barva. Har. II. 57.

Nažnouti (Us.), lépe: na žati, nažíti, nažnu,
žal, at, etí, nazínati, nažinovati, nažínávati,
nažinovávati, anschneiden; viel abschneiden,
ernten. — co: obilé. V. Nažali včera dva-
cet mandelů. Us. Kdož neoře, nerozsívá, ta-
kový nic nenažíná. Rd. zv. — čeho. Kázal
nám otec a máti, trávy zelené nažati; Než
jsem trávy nažala, celá jsem se požala. Er.
P. 480 , 42. — se, lange, oft schneiden. Ros.
O ,nažati' vz Ht. Brus 113., 123. — čeho
kdy, kde. Ten si ve službě hraběcí nažal
(peněz nadělal), že má do smrti dosť. Us.

Nažokovati, auf-, vollsäcken. Jg.

Nažraný; -žrán, a, o. N. dobytek (sytý).
Angefressen. Us. — od koho. Sýr, chléb
od myší nažraný. Jg.

Nažrati, žeru, al, án, ání; nazírati, an-
fressen. — co. Kyselina nažírá kovy. Jg. —
se čeho. Chč. 375. — se čeho kde: trávy
na louce. Us. N. se smrti na něčem. D. Do-

bytek se nažral jetele na poli. Us. — se
čeho jak: do sytosti, do vůle. Nažer se
krve do vůle. Kron. Kosk. — se kam. Ocet
nažírá se do železa, v železo. Jg.

Nažumpovati, ein-, aufpumpen. N-val
mnoho vody. Ros.

Nažvachtati, namluviti mnoho, einplau-
dern. — čeho. Jg.

Nažvaňkati se, nažrati se (o prasatech).
Us.

Nažvastati čeho, viel schwätzen. D.

Nažvati, nažvu, nažvávati, natlachati, viel
schwätzen. — čeho. Ros. — se čeho. Us.

Nažvatlati, nažvatlávati, komu čeho, plau-
dern.

Nažvýkati, nažvýkávati, nažvykovati,
kauen, vorkauen. — komu čeho. Chůva
dítěti nažvýkala chleba, masa. Ros. — se
čeho, se s čím, viel, lange kauen.

Nažžíci, naživu, žehl, impert. nažži, žen,
ení; nažéhati, nažíhati = napáliti, anzünden,
brennen. — co: svíčku. Us. — čeho: vody
řeřichové. Kn. lk.

-nda, přípona substantiv: kleca-nda, ko-
va-nda, prachanda, pracharanda. Mkl. B. 211.
Ve jménech: Janda, Tonda, Venda, Benda,
Monda atd. vidí Prk. (v Arch. für slav. Philoí
II. 709.) přípony -da, -nda; Gb. v Listech
filol. 1877. 305 а Hl. 120. lépe jen přisuté d.
Vz více v uvedených spisech.

Ne (ne: né), v Opavsku, v Přerovsku, na
Slov. a v prus. Slezsku: ně, pol. nie, rus. ne.
Ne ve větách záporných klade se : 1.
z pravidla před sponu aneb před slovo, v němž
spona jest. Dobrota lidská není trvanlivá. V.
Ctnosť nepotřebuje zevnitřní ozdoby. V. —-
Pozn. Vynechá-li se spona ,není´, klade se
,ne´ k infinitivu: Neslyšet' více stýskání. D.
— 2. V čase budoucím a ve veškerém rodě
trpném přikládá se k časoslovu pomocnému.
Nebudeš míti dílu se mnou. Br. Nechť ne-
jsem zahanben. Br. Nebyl jsem malován (ale:
nemaloval jsem). — 3. Při časích minulých
rodu činného připíná se z pravidla k při-
čestí. Nevolal jsem. Br. Nemaloval jsem.
Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka,
Jg. — 4. ,Ne´přikládá se i k jiným časo-
slovům neúplným. Soudce nemá samého sebe
mstíti. V. — 5. V konditionale act. připíná
se ,ne' k příčestí, ale při čase předminulém
(plusqpft.) i k časoslovu pomocnému. Bratr
byl by neumřel. Ještě nebyl vyšel do půl
síně, když . . . Br. A kdoby neuvěřil tomu?
Kom. Kdyby Jan nebyl kázal, nebyli by
pokání činili. Kom. O té věci nebyl bych
psal, kdyby se toho bylo za mé paměti u desk
nepřihodilo. Vš. — G. Když se přísudek
a) ode všech podmětů aneb b) ode všech před-
mětů odděluje, aneb c) když se oddělení to
na vše časy, na vše místa a na vše způsoby
a okolnosti táhne, tedy vynesou se všecky
tyto vztahy činem záporným, aniž záporný
smysl věty tím se ruší. Vz Ne 19. Žádný ze
všeho lidu neodpověděl jemu. Br. Ctnosť
s žádným se nerodí. Liška nikdy a nikde
neukrotne. Kom. Žádný (nikdo) jemu žádné
překážky nečinil. Háj. Toho dne nikomu nic
dobrého jsem neučinil. Žádný tedy žádným
způsobem nikomu nepochlebuj. Kom. —
Pozn. V latině užívá se zde jen jednoduché