101

(Št.), nepřítel, netvor, neudactví (Dal. 30.),
nevěra, nevina, nevole, nežit. Mkl. B. 357. —
Pozn. Někdy však radno slovo takové vy-
jádřiti jinak. Tak na př. m. Nezakladatelé
Matice české nemají hlasu správněji řečeno:
Kdo není zakladatelem M. Č., nemá hlasu
(nehlasuje). Brs. 111. — 21.Ne se předsouvá:
Netalie, Nepomuk, nevražiti m. Italie, Pomuk,
vražiti. Jir. — Vz ještě: Časoslova (záporná,
164. b), Věta (záporná), Zápor, Záporný, Ni,
Ani, Aniž, Než, Mkl. S. 170., Zk. Skl. 377.
a násl.

1. Ně, místo ne Vz Ne (hned z počátku).

2. -ně, přípona jmen podstatných: ber-ně,
sukně, daně,D., povodně, studně. Mkl. B. 123.

3. Ně, m. je po předložkách: na ně. Jg.
Vz On.

4. Ně-, předpona zájmen a příslovcí; jí
se stávají neurčitými: někdo, něco, několik,
někudy.' Jg., Mkl. S. 89. V mor. Slováčtině
(a v již. Čech. Bž.) kladou u zájmen a pří-
slovcí ne-m. ně-: nekdo, nekerý, nekde, ne-
jaký. Brt. Vz Někdo.

Neapol-is, e, f., mě. Italie. Neapel. Vz
S. N. — Neapolan, a, m., Neapolitaner; pl.
-né. — Neapolský. N. žluť, vz S. N. Neapler
Gelb. Neapolští. — Neapolsko, a, n. Vz
S. N.

Neb, vz Nebo.

Nebarevnosť i, f., die Farbenlosigkeit.
N. vody. Jg.

Nebarevný, farbenlos. Ja.

Nebáti se koho, vz Báti se a stran po-
řekadel vz: Drštka, Hroziti, Měchýř, Mračno,
Strach, Vlk, Zástěra.

Nebázlivosť, i, f., die Unerschrockenheit.

Jg.

Nebázlivý, unerschrocken, furchtlos. Jg.

Nebe, e, n.; nebesa, nebes, pl. n. Nebe
skloňuje se podlé Pole, ale jen v sg., v pl.
má nebesa, nebes, nebesům, v nebesích, ne-
besy. Strslov. nebo, kmen nebes, kterýžto
kmen v pl. se udržel. Schl. Nebe podlé sanskr.
nabha, neb nabhas znamená vlastně vzduch;
něm. Himmel oděv n. povlak (oblak); lat.
coelum vedlé řeč. y.olkov, vypuklinu. Gb. Cf.
lit. debesis, řec. ѵщое, lat. nubes, nebula. Schl.
Cf. Fk. 584. — N., prostor, ve kterém země
s jinými tělesy světovými se otáčí, zdající se
býti velikým modrým klenutím, der Himmel.
N., obloha nebeská. V. Nebe hvězdnaté. Jg.
Osa nebes. Dokudž n. a země trvati bude.
V. Ještě se n. hýbe (ještě se něco může
státi). Ros. Vz Čas. Č. Mluví jako o nebi
(jako o věci jisté). Ros. Do nebe, v n.,
k nebi patřiti. V. Očí k nebi pozdvihnouti.
V. Pod širým nebem (na Slov. pod holým n.)
i. e. ne pod střechou. Jg., Sp. Pod nebem
nocovati. Kom. Což jest pod šírým nebem.
V. Velebiti až k nebi; do nebe vynášeti,
chváliti. V. Vynášeti koho pod nebe (chvá-
liti. Vz Chlum). Č. Chce se prstem nebe do-
týkati. Č. Div nebe čelem neprovrtá. Č. Klel,
až se to k nebi psalo, až se nebe otvíralo.
Vz Kletba. Mapy, strany, koule nebes (světa).
Nz. Jakoby s nebe spadl (vz Neočekávaný);
Kdo do nebe hledí a po zemi chodí, snadno
se uhodí. Lb. Vyletěl', až sa hlavou do nebe
búšil; Do siedmého neba vidí (opilý jest);
V siedmom nebi hviezdy číta (opilý). Mt. S.

Po jarabatém nebi je na druhý den déšť. Kda.
Zpívají mu v nebi andělíčkové, sein Himmel
hängt voll Geigen. Dch. — N,., obor vzduchu
■vůkol země, der Dunstkreis, Himmel, Luft-
himmel, Wolkenhimmel. Jg., V. N. bouř-
livé, mračné, kalné, jasné. Blesk hroma po
nebi. Rkk. Z jasného nebe zahřmělo. V.
Nebe se otvírá (blýská se). N. otevřené,
ohnivé; n. se kalí, jasní, vyjasňuje, n. straší.
Jg., D. Pod nebem čáp zná své časy., Br.
Co z nebe prší, to nikomu neškodí. Č. —
N., podnebí, pásmo, der Himmel, Himmel-
strich, das Klima. To město pod lepším
nebem leží. V. — N., příbytek Boha, andě-
lův, svatých, opp. peklo, der Himmel. V písmě
sv. rozeznává se trojí nebe: oblakové, hvěz-
dové a empyrejské či sídlo svatých. Sš. J.
105. Pane na nebesích, Herr in deinem Reiche.
Dch. Duše svatých v nebi. V. Otče náš, jenž
jsi na nebesích. Do n. se dostati. V nebi duše
jeho jest. Do nebe se bráti. Jg. Na nebe,
na nebesa vstoupiti. V. Na nebe vzetí panny
Marie, na nebe vstoupení Páně. Jg. Hřích
do nebe volající. D. Psí hlas do nebe nejde.
Na Slov. Do pekla hluboko, do nebe vysoko.
Vz Pravda. Č. Rozdíly tam: Do třetího nebe
povýšenu býti. Jg. Těsná jsou dvířka k nebi.
Pk. Dej mu pán Bůh nebe. Dch. N. je pravá
otčina duší. Kra. — N., blaženost, die Glück-
seligkeit, der Himmel. Nebe na zemi míti. —
N., Bůh, andělé, svatí. To samo nebe ví (Bůh).
Chvalte ho nebesa (svatí, andělé). Jg. — N.
Nebesa, krov na žerdích z drahé tkaniny,
jakýž nosívají vzácné osoby při slavnostech,
der Traghimmel, Prachthimmel, Baldachin.
D. Nositi nebesa při průvodu o těle božím.
Jg. — Postel s nebesy, Himmelbett. Spáti
pod nebesy. Jg. Nebesa nad trůnem. Der
Thronhimmel. D. Kočár s nebesy. Dch. —
N-sa = síť od zábradla k zábradlu vodo-
rovně natažená, lapají-li se koroptve rukáv-
níkem. Sp. — N., místo za pecí. Mají se
jako v nebi za pecí. Vz Blahobyt. Č.

Nebeborce, e, m., der Himmelstürmer. Sf.

Nebeborný, himmelstürmend. Dch.

Nebedajný, himmelverleihend, beglük-
kend. Koll.

Nebedlivosť, i, f., Nachlässigkeit, Faul-
heit, f. V.

Nebedlivý, nedbalý, nepilný, nachlässig,
faul. V.

Neběhlý, Jel., vz Nezběhlý.

Nebenosný, himmeltragend. Mus. IL a. 8.

Neběný. Žalt. kap. 103., 12: ptáci ne-
bění = p. nebeští. Žalt. Klem. (Prk. N. o
tv. km. 26.) Krmě letačkám neběným. Žalt.
kap. 78. 2. (Č.).

Nebeoký, himmeläugig. N. kvítky. Koll.

Neberný peníz, ungangbar. D. Vyplatil
ho nebernou mincí (dal mu výprask). Da.

Nebesa, vz Nebe.

Nebesáhlý, zum Himmel reichend. Mus.

Nebesko, a, n., der Himmel. Krok., Č.

Nebeskopanenský, himmlischjungfräu-
lich. N. věnec. Berla král. 133.

Nebeskosť, i, f., die himmlische Beschaf-
fenheit. Boč. 1411.

Nebeský, himmlisch, Himmels-, göttlich.
N. obloha; světla, pochodně (hvězdy), ráj,
měšťané, duha, otec (Bůh), duchové, krá-