102

lovství, chléb, V., letadla, Rkk., cesta (mlí-
čná), barva (modrá), Reš., odměna, pokrm.
Kom. N. koule, kruhy. Nz. N. znamení, Him-
melsspur, když jelen parohy větvičky zlomí
neb listy obrátí; někteří myslivci nazývají
n-ským znamením také místo, kde jelen lýčí
stloukl. Šp. N. nebesa. Sloupové nebeští
třasú sě. BO. N. běh zpytovati. V. Z běhu
hvězd nebeských hádati. V. N. požehnání
bohatí. Kom.
Nebesněnka, y, f., coelestina. Rostl.
Neběsta, dual = nebyli. Kat.
Nebeství, n., obloha, die Veste. Nej.
Nebešan, (zastr.) = nebešťan. Jel.
Nebešťan, a, m., pl. -né. Chvalte pána
nebešťané. Štelc. Der Himmelsbewohner.

Nebešťanka, y, f., die Himmelsbewoh-
nerin. D. — N., Uranus, oběžnice. Vz S. N.
Nebešťanství, n., die Himmelsbürger-
schaft. Kom.

Nebešťanstvo, a, n., die Himmelsbürger.
D.
Nebetřesný, Himmelerschütternd. Rk.
Nebetyčný. N. hory, Us., pevnosť, den
Himmel berührend. Koll.
Nebeznalství, n., die Himmelskunde. Dch.
Nebezpečenství, í, n_;, die Gefahr. N.
života. Us. N. na hotově jest. Jg. Nastává
mu n.; v n. býti, přijíti, upadnouti, se dáti,
vydati; v n. života a hrdla se dáti; n-stvím
obklíčenu býti; u velikém n. býti; n. pod-
niknouti, podstoupiti; v n. vězeti; n. se ne-
báti ; z n. vytrhnouti, v n. zachovati; n. se
opovážiti; v n. uvésti; n. oznámiti, předpo-
vědíti, V.; z n. vyjíti, vyniknouti, vyváz-
nouti. D. S n-stvím hrdla obecné dobré ob-
hajovati. V n. smrti se zaplésti. Br. Potkalo
ho n. Har. V n. života státi. Reš. Koráb byl
v n., aby se netroskotal. V. Do n. se dáti,
jíti. Jg. Z n. vyprostiti, vysvoboditi, vyníti.
Reš. N. vystáti. Ler. V přítomném n. slibo-
vati. Ler. N. s prodlením spojené. Nebez-
pečenství ot padúchóv. ZN. Někoho před
n-stvím opatřiti. Žer. Věc plná n. N. se
odvážiti. Br. S n-stvím života se zasaditi.
Br. Do n. lézti. Kram. Kdo miluje n., za-
hyne v něm. Jg., Lb. Vystaviti v n., lépe :
vydati. Os. Upadnouti v n. smrti (života). Lk.
Prodlení s n-stvím spojeno jest; meškání
přináší n.; z průtahů pochází n.; n. před ne-
přítelem; n. ohně. J. tr. Znamenaje n. sváru,
periculum coNtentionis. BO. Stran vazby vz
Báti se.Stran přísloví a pořekadel vz Bláto,
Břitva, Čert, Deska, Doklepati, Dvéře, Grunt,
Hlava, Hrdlo, Kahanec, Kára, Klíč, Kůže,
Lžíce, Mlat, Nesnáze, Neštěstí, Odzvoniti,
Opatrnosť, Propast', Prst, Růžek, Skřipec,
Škoda, Špička, Téci, Trn, Tvrdý, Vlas, Vlk,
Vůz, Zvon, Zvoniti.

Nebezpečí, í, n. Světz., Krok., Pal. Radh.
Nebezpečenství od ,nebezpečen' jako poslu-
šenství od ,poslušen' je starší a dobrými
spisovateli doložené slovo; nebezpečí od
,ne-bezpečí'jest původem novější a má menší
auktoritu. Brs. 111. Kupující nebezpečí pod-
niká, s kterým by se zboží potkalo. HGB.
Nebezpečně, gefährlich, unsicher. N. se
o něco pokoušeti stonati, se míti (zle), V.,
se vystaviti, sich exponiren. Dch. Vz Ne-
bezpečenství.

Nebezpečnosť, i, f., nejistota, D., Troj.,
die Unsicherheit, Gefährlichkeit, Misslich-
keit; nebezpečenství, die Gefahr. V. Vz tato
slova. Pro nebezpečnosť nepřítele tu cestu
jsme před sebe vzíti musili. Anth. II. 318.
Město bylo v n-sti k ztracení; Aj vidíš,
v kterakej n-sti jsmy. GR.

Nebezpečný ; -čen, čna, čno, ne bez sta-
rosti, unsicher, in Gefahr stehend. Smil v.
1773. — N., gefährlich, misslich, Gefahr
bringend, unsicher. Jg. čím kdo vyvýše-
nější, tím bývá sebou nebezpečnější. Jg.,
Lb. Vz Výška. N. místo, věc, nemoc. V.
Poslušenství přimušené nebezpečné jest. Kom.
Tu je n-čno. Jg. — od koho, od čeho.
Protož jsem vždy nebezpečna od svého vlast-
ního ptactva. Rad. zvíř. — čím. Jest mu
svým chováním-se nebezpečen. N. ohněm.
Šp. A tak dvojnásob sebú nebezpečen bieše.
Výb. II. CO. — pro co: pro oheň. J. tr. —-
Stran přísloví vz: Blázen, Vlk.

Nebezpřímně jměl clo sebe domněnie,
že... M. Vz Bezpřímý.

Nebíčko, a, n., vz Nebe.

Nebiechu = nebyli. Kat.

Nebieše = nebyl, zastr. Kat.

Nebilov, a, m., ves u Blovic v Plzeňsku,
něm. Nebilau. Vz S. N.

Nebláha, y, f., neštěstí, das Unglück,
zastr. St. skl. II. 238.

Neblahosť, i,f., stav nešťastný, unglück-
licher Zustand. Č.

Neblahý, nešťastný, nepříznivý, misslich,
ungünstig. N. časy. Ms.

Neblaze něco nésti. Šm.

Nebli, vz Neboli.

Nebný, nebeský, himmlisch. Dřvi nebné
otevřel. Žalt. kap. 77. 23. Nebné rozkoše
trůn. Č.

1. Nebo, neb, neboť, nebť (mor. a slov.
lebo, strč. libo, lib, vz Gb. Hl. 81., 96.),
spojky příčiny, denn. Klade se: 1. Když
první větě odpíráme, protože druhá věta,
která se s první potýká, v skutku a v pravdě
jest, ale nikoli, ale, než, lat. sed, něm. nein
sondern. O nic se nedělili, neb společně
všeho užívali. Svěd., Br. — 2. Když se pře-
chodná věta důvody stvrzuje, které v obsahu
nějaké části její (podmětu, předmětu, pří-
sudku atd.) se drží. A mnoho řečí bylo o něm
v zástupu: nebo někteří pravili, že dobrý
jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Br. — 3. Když se k přechodné větě důvody
vedou ze všeobecné povahy věcí aneb z ob-
zvláštní povahy podmětu, jeho původu, vlast-
ností, povolání atd. A já znám jej, nebo od
něho jsem a on mne poslal. Br. Komorník,
kdežby pohonil a pečeti neměl, mohl by
svázán býti, neb by ukázati nemohl, by byl
komorník. O. z D. S bláznem nedrž rady,
nebo nebude moci zatajiti slova. Br. — 4.
Když se věta první opatřuje důvody z věcí
podobných neb když se k ní důvody vedou
z věcí minulých, budoucích, současných, neb
z věcí mocnějších aneb chatrnějších. Neboj
se, neb já s tebou jsem. Br. My milujeme
jej, nebo on prve miloval nás. Br. Já ještě
nepůjdu k svátku tomuto, neb čas můj ještě
se nenaplnil. Br. — 5. Ža nebo ne klade
se někdy: ani, lat. neque, non enim, něm.