104

Nebozíz, u, m. = nebozez.

Nebozízek, zku, m., der Handbohrer. Skv.
Vz Nebozez. — N-ky dělati, Freimaurerzeichen
machen. Us. v Klat. Rk. — N., die Hasen-
burg na Petříně v Praze. Šm. Vz Nebozez.

Nebožák, a, m.; nebože,ete, nebožátko,
a, n., chudinka (s politováním). Ein armer
Mann. Dlani jim přeřeziúce, žiniu jim pro-
vlačiechu, a tak je nebožátka po hradu vo-
diechu. Dal. 171. Tak nebožátka přeludiece.
Dal. 23. Ale nebožátka chudí Žk. 63.

Nebožčík, a, m., ubožák, Armer, Jir.;
nebožtík. Arch. I. 163.

Nebožec, žce, m., nebožák. Meg. — 2.
Nebožtík. Mus.

Nebožička = ubožátko, ubohá. Kat. 697.
Vz Nebožka.

Nebožičký = nebohý, arm, ärmlich. Lom.

Nebožka, y, f., nebožička, nebožtička
(m. nebožčička) = nebohá, armes, elendes
Weib. Rač mne nebožku živiti. St. skl. —
Rkk. 58. — N., zemřelá. Má nebožka máti.
Us. — Jg.

Nebožký = nebožtík, der Verstorbene.
Na Slov. Plk.

Nebožnosť, i, f., die Ungöttlichkeit. D.

Nebožný = bezbožný, gottlos. Kat. 2980.
— N., nebožský, ungöttlich. D.

Nebožský, ungöttlich. D.

Nebožství, n., die Ungöttlichkeit. Jg.

Nebožtička, y, f. = nebožka. Jg.

Nebožtík, a, m. (m. nebožčík), nebož-
tíček (m. nebožčíček) = nebožec, nebohý. Vz
-ík. Ein Armer, Armseliger, Elender. Br.,
Tkadl. Běda mně hubenému n-ku. BO. —
Pass., Lom, Leg. — N. = zemřelý, der Selige,
Verstorbene. N. můj otec. D. Již jest n-kem.
Us. N. král peněz nelitoval. Berg.

Nebožto, neboliž, oder. Kn. lék. 1544.

Nebradatý, bartlos. Jel.

Nebrániti, vz Brániti. — čeho. Kdyby
strana toho nebránila. O. z D.

Nebranný, bez braně, unbewaffnet. N. a
neoděný lid. Jel. Mnoho nebranného lidu. V.

Nebratr, a, m. Mezi nimi byli jim z ne-
bratří obojího pohlaví. Aug. 9. Nichtbruder.

Nebřehovice, Nebřechowitz, vеs u Stra-
konic. PL.

Nebřeň, ě, f., ves v Plzeňsku. PL.

Nebřeť, i, f., jabratky, Blütenknospe, f.,
Fruchtauge, n., gemma florifera. Rk.

Nebřezí, jalový, gelt. N. kráva. D.

Nebřezín, a, m., Bruck, ves u Kralovic.
PL.

Nebřich, a, m., ves v Budejovsku. PL.

Nebroušený, ungeschliffen. Us.

Nebrzo, adV., nicht bald, nicht leicht.
Byl. N. kdo ho potupí. Cyr. Když jeden na
vůz nakladá a dva s vozu, n. ho nakladú.
Mus.

Nébrž, nýbrž, conj. O původu jeho vz
Zk. Skl. 552., Gb. Hl. 229., Arch. für slav.
Philologie II. 669. (Prk.) a v Listech filolog.
1877. str. 291. Klade se: 1. Když druhou
myšlénku mocněji vytýkáme, něm. sondern
vielmehr, lat. sed potius. Jméno tvé nebude
zahlazeno, nýbrž v paměti zůstane, dokad
toho světa stane. Lom. Ten člověk moudrým
není, nýbrž ani žádného pochopu k mou-
drosti nemá. — 2. Jest moci opravující, něm.

nein vielmehr, ja sogar, lat. immo potius,
quin potius. A já budu lékařem tvým, nýbrž
já budu životem. Kom. Ale dí někdo: Což
tehdy není potřebí trestání? Nýbrž jest, ale
to čisté a s rozumem. Vz více v Žk. Skl.
552. Vz Nýbrž.

Nebstich, a, m., ves na Mor. a) u Na-
měště, b) Viškov, předměstí brněnské. PL.

Nebuda, y, m., pobuda, tulák, Landstrei-
cher, m. Sych.

Nebůh, neboha, m. Vz Neboli. Br,

Nebulistický, z lat., mlhavý, neblig,
wolkig; nejasný, neurčitý, unklar. — Nebu-
losní, z lat., mlhavý, mlhový, neblig. Rk.

Nebušice, pl., Budějovice, ves u Prahy.
PL., Tk. III. 654.

Nebužely, dle Dolany, ves u Mělníka.
PL., Tk. I. 87., III. 131.

Neby = nebyl, a, o. Kat.

Nebydlitelnosť, i, f., die Unwohnbarkeit.

Jg.

Nebydlitelný, kde bydleti nelze, un-
wohnbar, unwirthbar, unbewohnbar. N. je-
skyně, krajina, města, samotina, země. BO.,
Kom., Br.

Nebylice, e, f., věc nebylá. Vymyslitel
nebylic. Das Unding. Jg., Sš. J. 163.

Nebylosť, i, f., das Nichtdagewesensein,
Nichtsein. N. má byla príčina bolesti tvé. GR.

Nebylý, nicht gewesen. Us.

Nebyt, u, m., die Abwesenheit. Plác., Zlob.

Nebyteluý, unbewohnbar. Bech.

Nebyti; v obec. mluvě nejni m. není. Kts.
Vz Není. Vyjadřuje-li se výrok záporným
časoslovem „nebyti", stává obyčejně podmět
v genitivu, ale výrok v 3. os. sg. středního
rodu. Proti věku není a nebylo léku. Císaře
tu nebylo. Jiné lodičky nebylo. Není ho tu.
Kz. Vz Genitiv, 388. b., 2. ř. s h. a Ne, 10.
Nebyloj Bohu potřebie toho, z čehož by
svět učinil. Št. I. 643. 16. Sousedka už ne-
bude (t.j. nevydrží, musí zemříti). Us. u Jilové.
Mý. —"Ostatně vz Býti.

Nebytí, í, n., das Nichtsein. D. V n. pána
doma. Lom. Král v n. svém v království
naříditi ráčil. Mus. Nám neb v n. našem
místodržícím našim (in Abwesenheit). Er.
N-tím doma se vymlouvati. Fauk. Aby se
žádný v zemi nebytím zastírati nemohl. Vš.

Nebytnosť, i, f., nebytí, die Abwesenheit.
V n-sti mé. Kom. Místodržící úřadu jej (úřad)
v n-sti své jiným mistodržícím osaditi ne-
může. Žer. Pro n. jeho v Praze. Zlob.

Nebytný, unwesentlich. Kom. N. hanba.
Troj.

Nebývale, neobyčejně, ungewöhnlich. V.

Nebývalosť, i, f., neobyčejnosť, Unge-
wöhnlichkeit, f. V.

Nebývalý. Nové a n-lé daně (neobyčejné),
ungewöhnlich. V. — N., nezběhlý, uner-
fahren, ungeübt. — v čem: ve správě. V.

Necáb, a, m., nečistý, ein Unsauberer. Us.
u Jilem. — Necábno, nečisto. Kb.

Neceknouti, vz Ckáti.

Necelnosť, i, f., die Zollfreiheit. Jg.

Necelný, nehojitelný, unheilbar. Lex. vet.
— N., zollfrei. Jg.

Necelosť, i, f., porušenost', nedokonalosť,
keine Gänze, die Unvollkommenheit, Unauf-
richtigkeit. Ros., Br.



	104

	Nebozíz, u, m. = nebozez. Nebozízek, zku, m., der Handbohrer. Skv. Vz Nebozez. — N-ky dělati, Freimaurerzeichen machen. Us. v Klat. Rk. — N., die Hasen- burg na Petříně v Praze. Šm. Vz Nebozez. Nebožák, a, m.; nebože,ete, nebožátko, a, n., chudinka (s politováním). Ein armer Mann. Dlani jim přeřeziúce, žiniu jim pro- vlačiechu, a tak je nebožátka po hradu vo- diechu. Dal. 171. Tak nebožátka přeludiece. Dal. 23. Ale nebožátka chudí Žk. 63. Nebožčík, a, m., ubožák, Armer, Jir.; nebožtík. Arch. I. 163. Nebožec, žce, m., nebožák. Meg. — 2. Nebožtík. Mus. Nebožička = ubožátko, ubohá. Kat. 697. Vz Nebožka. Nebožičký = nebohý, arm, ärmlich. Lom. Nebožka, y, f., nebožička, nebožtička (m. nebožčička) = nebohá, armes, elendes Weib. Rač mne nebožku živiti. St. skl. — Rkk. 58. — N., zemřelá. Má nebožka máti. Us. — Jg. Nebožký = nebožtík, der Verstorbene. Na Slov. Plk. Nebožnosť, i, f., die Ungöttlichkeit. D. Nebožný = bezbožný, gottlos. Kat. 2980. — N., nebožský, ungöttlich. D. Nebožský, ungöttlich. D. Nebožství, n., die Ungöttlichkeit. Jg. Nebožtička, y, f. = nebožka. Jg. Nebožtík, a, m. (m. nebožčík), nebož- tíček (m. nebožčíček) = nebožec, nebohý. Vz -ík. Ein Armer, Armseliger, Elender. Br., Tkadl. Běda mně hubenému n-ku. BO. — Pass., Lom, Leg. — N. = zemřelý, der Selige, Verstorbene. N. můj otec. D. Již jest n-kem. Us. N. král peněz nelitoval. Berg. Nebožto, neboliž, oder. Kn. lék. 1544. Nebradatý, bartlos. Jel. Nebrániti, vz Brániti. — čeho. Kdyby strana toho nebránila. O. z D. Nebranný, bez braně, unbewaffnet. N. a neoděný lid. Jel. Mnoho nebranného lidu. V. Nebratr, a, m. Mezi nimi byli jim z ne- bratří obojího pohlaví. Aug. 9. Nichtbruder. Nebřehovice, Nebřechowitz, vеs u Stra- konic. PL. Nebřeň, ě, f., ves v Plzeňsku. PL. Nebřeť, i, f., jabratky, Blütenknospe, f., Fruchtauge, n., gemma florifera. Rk. Nebřezí, jalový, gelt. N. kráva. D. Nebřezín, a, m., Bruck, ves u Kralovic. PL. Nebřich, a, m., ves v Budejovsku. PL. Nebroušený, ungeschliffen. Us. Nebrzo, adV., nicht bald, nicht leicht. Byl. N. kdo ho potupí. Cyr. Když jeden na vůz nakladá a dva s vozu, n. ho nakladú. Mus. Nébrž, nýbrž, conj. O původu jeho vz Zk. Skl. 552., Gb. Hl. 229., Arch. für slav. Philologie II. 669. (Prk.) a v Listech filolog. 1877. str. 291. Klade se: 1. Když druhou myšlénku mocněji vytýkáme, něm. sondern vielmehr, lat. sed potius. Jméno tvé nebude zahlazeno, nýbrž v paměti zůstane, dokad toho světa stane. Lom. Ten člověk moudrým není, nýbrž ani žádného pochopu k mou- drosti nemá. — 2. Jest moci opravující, něm.	nein vielmehr, ja sogar, lat. immo potius, quin potius. A já budu lékařem tvým, nýbrž já budu životem. Kom. Ale dí někdo: Což tehdy není potřebí trestání? Nýbrž jest, ale to čisté a s rozumem. Vz více v Žk. Skl. 552. Vz Nýbrž. Nebstich, a, m., ves na Mor. a) u Na- měště, b) Viškov, předměstí brněnské. PL. Nebuda, y, m., pobuda, tulák, Landstrei- cher, m. Sych. Nebůh, neboha, m. Vz Neboli. Br, Nebulistický, z lat., mlhavý, neblig, wolkig; nejasný, neurčitý, unklar. — Nebu- losní, z lat., mlhavý, mlhový, neblig. Rk. Nebušice, pl., Budějovice, ves u Prahy. PL., Tk. III. 654. Nebužely, dle Dolany, ves u Mělníka. PL., Tk. I. 87., III. 131. Neby = nebyl, a, o. Kat. Nebydlitelnosť, i, f., die Unwohnbarkeit. Jg. Nebydlitelný, kde bydleti nelze, un- wohnbar, unwirthbar, unbewohnbar. N. je- skyně, krajina, města, samotina, země. BO., Kom., Br. Nebylice, e, f., věc nebylá. Vymyslitel nebylic. Das Unding. Jg., Sš. J. 163. Nebylosť, i, f., das Nichtdagewesensein, Nichtsein. N. má byla príčina bolesti tvé. GR. Nebylý, nicht gewesen. Us. Nebyt, u, m., die Abwesenheit. Plác., Zlob. Nebyteluý, unbewohnbar. Bech. Nebyti; v obec. mluvě nejni m. není. Kts. Vz Není. Vyjadřuje-li se výrok záporným časoslovem „nebyti", stává obyčejně podmět v genitivu, ale výrok v 3. os. sg. středního rodu. Proti věku není a nebylo léku. Císaře tu nebylo. Jiné lodičky nebylo. Není ho tu. Kz. Vz Genitiv, 388. b., 2. ř. s h. a Ne, 10. Nebyloj Bohu potřebie toho, z čehož by svět učinil. Št. I. 643. 16. Sousedka už ne- bude (t.j. nevydrží, musí zemříti). Us. u Jilové. Mý. —"Ostatně vz Býti. Nebytí, í, n., das Nichtsein. D. V n. pána doma. Lom. Král v n. svém v království naříditi ráčil. Mus. Nám neb v n. našem místodržícím našim (in Abwesenheit). Er. N-tím doma se vymlouvati. Fauk. Aby se žádný v zemi nebytím zastírati nemohl. Vš. Nebytnosť, i, f., nebytí, die Abwesenheit. V n-sti mé. Kom. Místodržící úřadu jej (úřad) v n-sti své jiným mistodržícím osaditi ne- může. Žer. Pro n. jeho v Praze. Zlob. Nebytný, unwesentlich. Kom. N. hanba. Troj. Nebývale, neobyčejně, ungewöhnlich. V. Nebývalosť, i, f., neobyčejnosť, Unge- wöhnlichkeit, f. V. Nebývalý. Nové a n-lé daně (neobyčejné), ungewöhnlich. V. — N., nezběhlý, uner- fahren, ungeübt. — v čem: ve správě. V. Necáb, a, m., nečistý, ein Unsauberer. Us. u Jilem. — Necábno, nečisto. Kb. Neceknouti, vz Ckáti. Necelnosť, i, f., die Zollfreiheit. Jg. Necelný, nehojitelný, unheilbar. Lex. vet. — N., zollfrei. Jg. Necelosť, i, f., porušenost', nedokonalosť, keine Gänze, die Unvollkommenheit, Unauf- richtigkeit. Ros., Br.