105

Necelý, nicht ganz. Vz Celý.

Necena, y, f., der Unwerth. Div. z ochot.

Necenitelný, unschätzbar. Jg.

Necenný klenot (bezcenný, unschätzbar.).
Hlas.

Necessaire (fr., necessér), u, m., skřínka
na cestu, na rozličné potřeby. Das (Reise)-
kästchen. Rk.

Necesta, y, f., necestí, necestnosť,
bezcestí, der Unweg. Rozprchnou se cestou
i necestou. Br. Šel cestou necestou. Kulda.
Jeda cestou i necestou k mateři. Bart. 88.
Jel cesta necesta. Km.

Necestný, neschodný, nescestný, nepří-
stupný, unwegsam. N. místa, Kom., Br.

Necice, necičky = koš. Bibl. Jir. Vz
Necky.

Neciše, e, f. = Agnes. Gl. 176.

Necit, u, m., die Fühllosigkeit. Ja.

Necitelnosť, i, f. N. tělesná, duševní.
Unempfindlichkeit; Unempfindbarkeit. Jg.

Necitelný. N., co se ucítiti nemůže, un-
empfindbar,V.; 2. kdo necítí (tělesně, duševně),
gleichgültig, fühllos. D.

Necitlivý, vz Citlivý.

Necitný, gefühllos. Krok.

Neckář, e, m., der Muldenmacher. Troj.,
Tk. II. 374., 381.

Neckářský, Muldenmacher-. N. dílo. Us.

Neckářství, n., die Muldenmacherei. Jg.

Necky, gt. necek, pl., f., necičky (zast.
nečtičky), vz mor. hrant a slov. válov, die
Mulde, das Trögelchen ; der Backtrog. V.
N. prací, D., k praní. Sp. N. pod čepem,
der Biertrog; moučné, der Mehltrog, V.;
necičky (lopatka) na vybírání mouky ve
mlýně, Jg.; na těsto, Sp., n. řeznické. D.
Vždycky svému nepříteli pod necky jak
holubi lezou hloupí. Bylo to příliš hloupé
jako necky na holuby. Scip. Necky po ně-
mecky, koryto po česky. Č. 471. — N., ca-
nistrum, koš z rákosí na chléb, ovoce, kvě-
tiny. BO.

Necmuda, y, m., nečistý člověk. Us. u
Strak. Slm.

Něco (zastr. nětco), gt. něčeho atd., vz Co.
Lokal v obec. mluvě v Čech.: v něčom, m.:
v něčem. V nom. a akkus. pojí se něco
s genitivem: něco peněz; v ostatních pádech
shoduje se se slovem, k němuž náleží: ně-
čeho dobrého, něčemu dobrému atd. Něco
(někdo, některý, nějaký, některaký, něčí, ně-
kolik, několiký, několikerý) kladou se, když
na mysli máme věci, vlastnosti, množství a
způsoby, které za skutečné pokládáme, irgend
etwas, etwas. O něco příliš hlavu lámati.
Něčeho někomu dovoliti. Něčemu dobře
rozuměti. Na něčem se hojiti. D. O něčem
pochybovati. Svatopluk... málo něco lidu,
aby vsi jeho bránili, vyslal. Háj. Něčím
vládnouti. D. Bylo tam něco peněz. Rád by
něco svalil. Prov., Jg. Něco za něco, nic za
nic. Č. Něco málo kýchavky. Byl. Potom
se něco povadili. Svěd. Také slovem ,пěсо'
částky vypočítáváme. Něco pověděl, něco
zamlčel. Pod tím stavením jest dvůr a místo
prázdné, něco klenuté a něco trámy pode-
přené. Har. Něco dříví v řece se zastavilo.
Har. II. 126. Mstiboj... na Moravany se
obořil a něco jich málo zbíti dopustil, větší

díl zjímati rozkázal. Háj. 887. Něco od ryb
v moři zabíjí. Ler. — Něco a nic nekladou
se u časoslov přechodných záporných do
genitivu ve Zlínsku na Mor. (také v Čech.
ne), ač tam tato slovesa jinak genitiv řídí.
Brt. Mtc. 1878. — Toho dne nikomu něco
(šp. m.: nic) dobrého jsem neučinil. Vz Brs.
111., Ne, 6. a Ht. Brus. 268. — Předcházi-li:
aby, kdo, kdyby, jestli, pakli, klade se místo
bezdůrazného něco také co: Kdyby co věděl,
řekl by to. Jg. Vz Co, 5). — Je-li lokal
zájmena ,něco´ řízen předložkou v, kladla se
tato také za ně- nebo před a za ně-: I tento
žaluje, a jsa snad ně v čem vinen. Ně v čem
lepší. Št.Vz Nic a Jir. Nákr. § 386. — N.,
krátký čas, kurze Zeit. Pobyvše tu spolu
něco. Kom. — ,Něco´ se opisuje: Dáti co,
to (= byť ne mnoho, přece něco). Vyděláš
si co, to. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

Něcota, y, f., co něco jest, ein etwas,
opak: nicota. Mark.

Nectava, y, f., Netz, ves u Mor. Třebové.
PL.

Nectičky, vz Necky.

Nectně se chovati, ehrlos, schändlich. Jg.

Nectnost, i, f., nepravosť, hanebnost, ne-
šlechetnost, die Untugend, Unehrlichkeit, das
Laster, Gebrechen. V. — N., zlá vlastnost,
die Untugend. N. koně, psa. D.

Nectnostně, nectně, lasterhaft. Jg.

Nectnostnosť, i, f., nemravnosť, die Un-
tugendhaftigkeit, Lasterhaftigkeit. Jg.

Nectnostný, nemravný, untugendsam,
schändlich, lasterhaft. V.

Nectný, necten, ctna, o, bezectný, ehrlos,
unehrlich, lasterhaft, bös. V. N., práv občan-
ských zbavený; nečestný; špatný. — N.
huba. Šm. Jest on nectné huby. Jg. Schand-
maul, n.

Necuda, y, m. a f., necudný, nečistý,
nestoudný, ein schamloser, unverschämter
Mensch, ein Saunickel, eine Sau. D. Dej
n-dovi prst, po ruce baží. Lb.

Necudnice, e, f., ein schamloses Weib,
eine Sudel. Č.

Necudnosť, i, f., die Schamlosigkeit.

Necudný, necoudný, nečistý, unflätig;
bezcudný, nemravný, nestoudný, schamlos,
ungescheut. N. řeč. Us.

Necvičený, neučený, ungeübt. Vz Cvičiti.

Nečacký, nešvárný, schmutzig. Nečacká a
mrzutá šlunclra. Reš. — čím. Člověk rouchem
nečacký. Scip. — N., nevalný, nicht sonder-
lich, nicht gut. N. zdraví. Ler. — na co:
na nohy, Kom., na zdraví. Mus.

Nečamour, a, m., eine ungeschickte Magd;
ein abscheulicher Mensch.

1. Nečas, u, m., nehoda, das Ungewitter,
nepravý čas, die Unzeit. D. Dnes bude n.
V., Br. Bouřlivý n., schweres Wetter. Dch.
N., aby psa vyhnal, ein Hundewetter. Dch.
Ten týden pořád je nečas. Us. V nečas se
to stalo. Us. Po nečase čas bývá. Č. Jdi do
sebe, dokud na čase, při chlebě a vodě bude
již v nečas. Us. v Lipovce. Pro nečas, pro
zimu a pro blato nesnadno jest běžeti. M.

2. Nečas, a, Nečasy, dle Dolany, ves
u Libáně. PL.

Nečasí, n., nečas, das Unwetter. Tkadl.
Po n. čas bývá. Mus.



	105

	Necelý, nicht ganz. Vz Celý. Necena, y, f., der Unwerth. Div. z ochot. Necenitelný, unschätzbar. Jg. Necenný klenot (bezcenný, unschätzbar.). Hlas. Necessaire (fr., necessér), u, m., skřínka na cestu, na rozličné potřeby. Das (Reise)- kästchen. Rk. Necesta, y, f., necestí, necestnosť, bezcestí, der Unweg. Rozprchnou se cestou i necestou. Br. Šel cestou necestou. Kulda. Jeda cestou i necestou k mateři. Bart. 88. Jel cesta necesta. Km. Necestný, neschodný, nescestný, nepří- stupný, unwegsam. N. místa, Kom., Br. Necice, necičky = koš. Bibl. Jir. Vz Necky. Neciše, e, f. = Agnes. Gl. 176. Necit, u, m., die Fühllosigkeit. Ja. Necitelnosť, i, f. N. tělesná, duševní. Unempfindlichkeit; Unempfindbarkeit. Jg. Necitelný. N., co se ucítiti nemůže, un- empfindbar,V.; 2. kdo necítí (tělesně, duševně), gleichgültig, fühllos. D. Necitlivý, vz Citlivý. Necitný, gefühllos. Krok. Neckář, e, m., der Muldenmacher. Troj., Tk. II. 374., 381. Neckářský, Muldenmacher-. N. dílo. Us. Neckářství, n., die Muldenmacherei. Jg. Necky, gt. necek, pl., f., necičky (zast. nečtičky), vz mor. hrant a slov. válov, die Mulde, das Trögelchen ; der Backtrog. V. N. prací, D., k praní. Sp. N. pod čepem, der Biertrog; moučné, der Mehltrog, V.; necičky (lopatka) na vybírání mouky ve mlýně, Jg.; na těsto, Sp., n. řeznické. D. Vždycky svému nepříteli pod necky jak holubi lezou hloupí. Bylo to příliš hloupé jako necky na holuby. Scip. Necky po ně- mecky, koryto po česky. Č. 471. — N., ca- nistrum, koš z rákosí na chléb, ovoce, kvě- tiny. BO. Necmuda, y, m., nečistý člověk. Us. u Strak. Slm. Něco (zastr. nětco), gt. něčeho atd., vz Co. Lokal v obec. mluvě v Čech.: v něčom, m.: v něčem. V nom. a akkus. pojí se něco s genitivem: něco peněz; v ostatních pádech shoduje se se slovem, k němuž náleží: ně- čeho dobrého, něčemu dobrému atd. Něco (někdo, některý, nějaký, některaký, něčí, ně- kolik, několiký, několikerý) kladou se, když na mysli máme věci, vlastnosti, množství a způsoby, které za skutečné pokládáme, irgend etwas, etwas. O něco příliš hlavu lámati. Něčeho někomu dovoliti. Něčemu dobře rozuměti. Na něčem se hojiti. D. O něčem pochybovati. Svatopluk... málo něco lidu, aby vsi jeho bránili, vyslal. Háj. Něčím vládnouti. D. Bylo tam něco peněz. Rád by něco svalil. Prov., Jg. Něco za něco, nic za nic. Č. Něco málo kýchavky. Byl. Potom se něco povadili. Svěd. Také slovem ,пěсо' částky vypočítáváme. Něco pověděl, něco zamlčel. Pod tím stavením jest dvůr a místo prázdné, něco klenuté a něco trámy pode- přené. Har. Něco dříví v řece se zastavilo. Har. II. 126. Mstiboj... na Moravany se obořil a něco jich málo zbíti dopustil, větší	díl zjímati rozkázal. Háj. 887. Něco od ryb v moři zabíjí. Ler. — Něco a nic nekladou se u časoslov přechodných záporných do genitivu ve Zlínsku na Mor. (také v Čech. ne), ač tam tato slovesa jinak genitiv řídí. Brt. Mtc. 1878. — Toho dne nikomu něco (šp. m.: nic) dobrého jsem neučinil. Vz Brs. 111., Ne, 6. a Ht. Brus. 268. — Předcházi-li: aby, kdo, kdyby, jestli, pakli, klade se místo bezdůrazného něco také co: Kdyby co věděl, řekl by to. Jg. Vz Co, 5). — Je-li lokal zájmena ,něco´ řízen předložkou v, kladla se tato také za ně- nebo před a za ně-: I tento žaluje, a jsa snad ně v čem vinen. Ně v čem lepší. Št.Vz Nic a Jir. Nákr. § 386. — N., krátký čas, kurze Zeit. Pobyvše tu spolu něco. Kom. — ,Něco´ se opisuje: Dáti co, to (= byť ne mnoho, přece něco). Vyděláš si co, to. Ve Zlínsku na Mor. Brt. Něcota, y, f., co něco jest, ein etwas, opak: nicota. Mark. Nectava, y, f., Netz, ves u Mor. Třebové. PL. Nectičky, vz Necky. Nectně se chovati, ehrlos, schändlich. Jg. Nectnost, i, f., nepravosť, hanebnost, ne- šlechetnost, die Untugend, Unehrlichkeit, das Laster, Gebrechen. V. — N., zlá vlastnost, die Untugend. N. koně, psa. D. Nectnostně, nectně, lasterhaft. Jg. Nectnostnosť, i, f., nemravnosť, die Un- tugendhaftigkeit, Lasterhaftigkeit. Jg. Nectnostný, nemravný, untugendsam, schändlich, lasterhaft. V. Nectný, necten, ctna, o, bezectný, ehrlos, unehrlich, lasterhaft, bös. V. N., práv občan- ských zbavený; nečestný; špatný. — N. huba. Šm. Jest on nectné huby. Jg. Schand- maul, n. Necuda, y, m. a f., necudný, nečistý, nestoudný, ein schamloser, unverschämter Mensch, ein Saunickel, eine Sau. D. Dej n-dovi prst, po ruce baží. Lb. Necudnice, e, f., ein schamloses Weib, eine Sudel. Č. Necudnosť, i, f., die Schamlosigkeit. Necudný, necoudný, nečistý, unflätig; bezcudný, nemravný, nestoudný, schamlos, ungescheut. N. řeč. Us. Necvičený, neučený, ungeübt. Vz Cvičiti. Nečacký, nešvárný, schmutzig. Nečacká a mrzutá šlunclra. Reš. — čím. Člověk rouchem nečacký. Scip. — N., nevalný, nicht sonder- lich, nicht gut. N. zdraví. Ler. — na co: na nohy, Kom., na zdraví. Mus. Nečamour, a, m., eine ungeschickte Magd; ein abscheulicher Mensch. 1. Nečas, u, m., nehoda, das Ungewitter, nepravý čas, die Unzeit. D. Dnes bude n. V., Br. Bouřlivý n., schweres Wetter. Dch. N., aby psa vyhnal, ein Hundewetter. Dch. Ten týden pořád je nečas. Us. V nečas se to stalo. Us. Po nečase čas bývá. Č. Jdi do sebe, dokud na čase, při chlebě a vodě bude již v nečas. Us. v Lipovce. Pro nečas, pro zimu a pro blato nesnadno jest běžeti. M. 2. Nečas, a, Nečasy, dle Dolany, ves u Libáně. PL. Nečasí, n., nečas, das Unwetter. Tkadl. Po n. čas bývá. Mus.