Předchozí (106)  Strana:107  Další (108)
107
n. chybí, vz Blízko jest odtud. Bratia n.
cieľa boli. Ht. Sl. 220.
Nedaleký, nicht fern, nicht weit.
Nedamov, a, m., ves u Č. Lípy.
Nedání, n., die Nichterfüllung des Ver-
sprechens. Gl. 176.
Nedanice velké, ves u Přeštic. — N.
malé, tamtéž. PL.
Nedar, u, m., nedání daru. Pro n. křivdy
nečiniti. V.
Nedaříce, Nedaříz, e, m., ves u Hořic. PL.
Nedaskde, zastr. = ledakde. St. skl.
Nedati komu. Neclejž mi toho Bůh, aby
co takového učinili (= ať nic takového ne-
učiní). Zk. Nedati komu k sobě, sich Einen
vom Leibe halten. Dch. — s inft. Nedá se
tajiti (nelze tajiti). — se. Nedejte se, haltet
euch. Dch. Nedati (= nedovoliti) komu co
dělati. Nt. Nedá se prodati (Nedá se tak
honem). Vz Chytrý. Lb. Nedá mu to spáti.
Dch. Vz Dáti.
Nedávní, nedavní, komp. nedavnější, neuer-
lich, nicht lange. Před nedávními dni, léty.
V. Těchto nedávních dnů psal jsem. Žer.
Nedávno, nedavno, nedávníčko, ne-
davnínko, nedávnéž,
unlängst, kürzlich,
vor Kurzem. V. N. udělaný. V. N. před tím
brány upevnili. Flav.
Nedávný, vz Nedávní.
Nedba, y, f. = nedbání, die Nachlässigkeit.
Dch.
Nedbač, e, m., nedbal, nedbalec, ein
nachlässiger Mensch. Rkp.               
Nedbalčivý = nedbalý. Jg.
Nedbale, nedbánlivě, nedbavé, nachlässig.
V. Lenivý n. povinnosť koná. Kom. Sami
se n. zavedeme. V.
Nedbalec, lce, m., vz Nedbač.
Nedbalice, e,nedbalka, y, nedbalkyně,
ě, f., eine nachlässige Dirne.
Nedbalky, pl., f., Negligée. Chmelen.
Nedbalost, i, f., nedbavosť, nedbali-
vosť, nedbánlivosť, nedbalství,
die Un-
achtsamkeit, Sorglosigkeit, Fahrlässigkeit,
Nachlässigkeit, Liederlichkeit. Jg. Z n-ství.
Br. Za příčinou n-sti. V. Pro n. Háj. Vydati
se na n. Mus. Nedbalostí zprovodí se jedno po
druhém. Jg. Stran přísloví vz Hlava, Zběžně.
Nedbalý, nedbavý, nedbánlivý; ned-
bánliv, a, o; nedbalčivý (zastr. nedbatedlný),
sorglos, unachtsam, nachlässig, fahrlässig,
liederlich, faul. Jg., V. Jest hrozně. n. Ros.
N. pes (váhavý). Šp. To je n. kůže (ein
liederliches Tuch). Dch. — čeho: válek,
obecného dobrého, Háj., svého dobrého,
Kom., svého spasení, Chč. 300., dobrého!
St. N. 1. 23., 5. 22., 56. 31., 85. 28. Stran
přísloví vz: Bláto, Husa, Hrách, Mlýn, Péče,
Pes, Sluch, Ucho, Vítr, Žaludek a hlavně:
Nevšímavý.
Nedbání, n., die Nachlässigkeit. CJB. 273.
Nedbánlivosť, nedbánlivý, vz Nedbalosť,
Nedbalý.
Nedbati, nicht achten. — čeho. Trestání
n. Kom., Dal. — na co. Na kteréž nic ne-
dbala. Bart. 253. 23. Jsou dvojí lidé: jedni,
kteříž se hněvají a druzí, kteříž na to nic
nedbají. Mus. — o kom. Anebo pak o všech
nedbej. St. — oč. Nic o spasení duší svých
nedbáte. Bart. 352. 12. Vz Dbáti.
Nedbavý = nedbalý. Št.
Nedědinný, nicht ansässig. N-ho móž
staviti na tržišči. Kn. rož. 236.
Nedejž Bůh toho, abych měl dáti dědictví
otců mých tobě. Br. Vz Nedati.
Neděk, u, m., rostl.
Neděka, y, f., der Undank. Rkp.
Nedělaný, unbebaut. Lán veliký čas ležel
n-ný. CJB. 359. — N., nicht verfertigt, na-
türlich. N. siry. Rkp. lék.
Nedělati, nicht arbeiten, machen. To nic
nedělá, lépe: o to nic není. To mi velkou
hlavu nedělá, das macht mir keine Kopf-
schmerzen. Sá. Kříž u pot. 55. N. si z čeho
nic šp. m.: nedbati nač (čeho, oč nic), Ht.
Brs. 281. Vz Dbáti, Nedbati, Dělati.
Neděle, e, f.; neděla m. nedělja od ne-
dě-ji. Gt. pl. neděl i nedělí, ale význam těch
slov není z pravidla týž: neděl = týdnů,
Wochen, čas po 7 dnech počítáný; nedělí =
více svátečních dní toho jména, více dní
nedělních, Sonntage, lat. dominicarum. Dat.
nedělím (zastr. nedelům, jako letnicům, hro-
mnicům); lok. -ích; instr. nedělemi (nedělmi).
V  již. Čech. neděle. Kts. Pět nedělí. Arch.
I. 89. N. před postem (devítník, devátá před
velikonocí), masopustní n. druhá po devít-
níku, pražná (prvá postní, od pražení pučálky,
dle Gl. 176. také bílá, místy: liščí), černá
(druhá, dle Gl. 176. pátá postní), kýchavná
(třetí postní), družebná (družná, družbadlnice,
růžová, středopostní, čtvrtá postní), smrte-
dlná n. smrtná (pátá postní), květná (květnice,
na květ, šestá postní), pašijová n. pašijový
týden, veliká (hod boží), zprovoda n. pro-
vodní (prvá po velikonoci), křížová n. pro-
sebná n. modlitebná (před vstoupením Páně,
pátá po velikonocích), svatodušní, veliká n.
velikonoční, pestrá, snad = quinquagesima,
veselá. Vz více v Gl. 176., Jg. a S. N. Je-li
jasná květná n., po celý rok bude vesele.
V  Moravanu 1875. Pěkný-li čas po neděli
po devítníku, bývá teplo i o masopustních
dnech = jaká n. pestrá taková i masopustní.
Gl. 177. Na otázku ,kdy´ klade se pouhý
akkus., má-li neděle u sebe přívlastek (bez
něho
: přijď k nám v neděli. Mřk.). Půjdeme
tam sedmou neděli. Vz Hodina, Akkus. času.
T. Neděli příští, D., s neděle, s neděle některý
den. Jg. Šat pro n-li, na neděli (nedělní).
Jg. Výplatní n. D. Tučná neděle ráda po
mastném pondělku se ohlíží. Č. To se stane,
až připadne n. na pátek. Zaplatím ten týden
po neděli; S neděle některý týden. Vz Nikdy.
Č. Kdo nerád dělá, tomu vždycky n. Vz
Lenosť. Lb. Vz Rb. str. 268. — V pl. také =
týden, vz Nahoře. V šesti nedělích ležeti. V.
Zdráva buď v nedělích (v šesti n., v polohu,
o slepici). Puchm. Má po dvú nedělí (zastr.)
zase přijeti. Zříz. Ferd. Šest nedělí. Pr. měst.
Dříve dvou nedělí. Skl. 105. Do čtyr nedělí.
Břez. 245. Za několik nedělí pospolu trvali.
V. Nedada dvěma nedělům projíti. Pr. a Zříz.
Po vyjití dvou neděl. Dal. Už jsou tomu
dvě neděle. Vz Dávno. Č. Jest čert a dvě
neděle. Prov., Jg.
Nedělin, a, o, neděli náležející, des Sonn-
tags. Pondělek jest nedělin bratr (říkají le-
noši). Prov.
Neděliště, ě, n., ves u Kr. Hradce. PL.
Předchozí (106)  Strana:107  Další (108)