110

Nedoslyšný, nedoslyšitelný, unhörbar

(wegen grosser Entfernung). Mus.

Nedospáni, n., schlaflose Nächte. St. skl.
I. 114.

Nedospěch, u, m., nedospěni, nedospě-
losť, die Unreife, Unvollkommenheit. Sš.
Zj. 426.

Nedospělec, lce, m., der Mündel. Zlob.

Nedospělosť, vz Dospělosť.

Nedospělý. Za jeho nedospělých let. Šm.
Stran přísloví vz : Brada, Houba, Mléko,
Střevíce. C. — na čem: na mysli. Šm. Vz
Dospělý.

Nedostačiti. Vz Dostačiti.

Nedostatečněti, ěl, ění, unvermögend,
unzureichend werden. Ps.

Nedostatečnosť, i, f., nedostatečenství,
nedostatečenstvo, die Unzulänglichkeit,
das Unvermögen, der Mangel. Br. N-čnosť
zdraví. V. Známou majíce svou velikou
n-čnosť. V. — N., chudoba, der Mangel, die
Armuth. Jest u veliké n-sti. Jg.

Nedostatečný; nedostatečen, čna, čno.
N., nedosti jsoucí; neúplný, chybný, unzu-
länglich, unzureichend, untüchtig. N. zaba-
lení, mangelhaft. Pr. To za nedostatečné
uznali. Apol. — k čemu. Jg. — na co :
na zdraví (nemocný), Apol., na plíce. V.
Jakobych na zlaté pásy nedostatečna byla.
BN. — v čem : v žaludku. Čern. — na čem :
na svém zdraví. Arch. I. 71. — N., chudý,
arm, dürftig. Jg. Uzříš se chuda a n-čna. GÍi.

Nedostatek, tku, m., nedostávání-se čeho,
nedostatečnost', nedokonalost, der Mangel,
Abgang, die Unzulänglichkeit; nouze, die
Noth, der Mangel. Jg. Žádného v štěstí n-tku
neměl. V. Beze všeho n-tku. V. N-ky jsou
nesladky. Km. N-tkem lidu zavřeli jsme krám.
Us. Vk. Jeden n. (vadu) do sebe jmějieše.
Dal. 30. Ten toliko n. při něm byl, že . . .
Háj. N-ky doplniti. Br. Pro n. Us. N-ky
okazuji, jak málo lidé potřebují. Pk. Hojnosť
bez n-ku světlo bez temnosti. GR. N. snášeti.
Kram. Nebudu míti žádného n-tku. Br. N.
uhraditi. Šp. N. odvarovati, J. tr., odstraniti.
Ml. — čeho. Oznámil mu svého srdce n.
(že není srdnatý). Háj. Pro n. důkazův. Rk.
V n-ku peněz. V. N. deště, živobytí. Dch.
N. obilí a jiných věcí; v n-statku zdraví
postavenu býti. V. N. chleba. J. tr. — v čem.
N. v proviantích. Sl. N. v něčem míti. Er.
P. 74. Aby v nijaké části n. nijaký neza-
bíhal. Sš. II. 208. Chudý má v několika
groších nedostatek. Št. N. 132. N. v peně-
zích; v ničem nemíti, netrpěti n-tku. V. Nemá
n-tku v ničem. Br. N. v něčem míti. Svěd.
Od pitie i od jedenie v ničemž n-tka nenie.
Žl. 80. — na čem. N. na lásce (ke cti).
Kom. Že na osobě mé žádného nedostatku
(Anstand) nemá. Žer. Mlynář trpí (má) n. na
vodě. Us. N. na něčem míti, D., na chlebě.
J. tr. N. na zdraví trpěti. Us. Dle Jg. (ve
Slov.)aBrs. 111. lépe : n. v něčem nebo čeho.
Cf. Dostačiti. — při čem. Aby n-tku při
mase, chlebu a pivu netrpěli. Pr. M. Zname-
nav při svém zdraví býti n-tek, povolal . . .
Háj. r. 1315., N. při všech věcech. Har. —
od čeho: od všelijakých potrav. Sl. Od jídla
a pití nebylo n-ku. Ve Zlinsku na Mor. Brt.

Nedostati, vz Dostati, Nedostávati.

Nedostáti čemu: slovu, slibu atd. Vz
Dostáti.

Nedostávati se na čem při čem. Ne-
dostává se mu vzdělanosti, peněz. Us. Na
penězích, opatrnosti a víře vždycky, spíš při
počtu se nedostává než nadbývá. Č. Co by
se jie nedostalo věna jejieho, der Abgang,
das Fehlende. Vl. zř. 520.

Nedostičinění, n., die Nichtgenugleistung.
1684.

Nedostihlosť, i, f., die Unerreichbarkeit. Č.

Nedostihlý, unerreichbar. Jg.

Nedosvěcený, nicht ganz ausgeweiht. D.

Nedosyt, a, m., nejesyť, pták, der Nimmer-
satt. Tantalus.

Nedosyta, y, m., dle ,Despota´ nesyta,
nedožrout, vlčí střevo, der Nimmersatt. Jg.

Nedosytka, y, f., muška, die Lichtmücke.
Us.

Nedosytný, unersättlich.

Nedošín, a, m., ves u Litomyšle. PL.

Nedošlec, šelce, m., nedošlý, nedocho-
dilý plod, unreife Geburt, Jg., Ráj.

Nedošlosť, i, f., die Unreife. Ň. let, die
Minderjährigkeit. Us. Vz Nezletilosť.

Nedošlý. N. peníze, Rk., schwebende Gel-
der. — čeho: svého času, unreif. V. Let
svých n., minderjährig. Poručníci na místě
sirotků let n-lých souditi se mohou. Kol. 14.
Vz Došlý.

Nedotínek, nku, m., lodyha nepožatá,
ein nicht ganz abgemähter Stengel.

Nedotisk, u, m., eine nicht beendete Druck-
schrift. Rk.

Nedotklivosť, vz Dotklivosť.

Nedotklivý, vz Nedůtklivý.

Nedotknutelnosť, i, f., die Unantastbar-
keit.

Nedotknutelný, unantastbar.

Nedotknutý, unangetastet. Dch.

Nedotyka, y, f., skočec menší, Spring-
kraut, n.

Nedoučenec, nce, m. = nedouk.

Nedoučený, halbgelehrt.

Nedoučiti koho, nicht auslehren. — se
čemu, nicht auslernen. Us. V něm se lékař
nedoučil, an ihm ist ein Arzt verdorben. Šm.

Nedoufati sobě. Vz Doufati.

Nedouk, a, m., nedoučený, neučený, ne-
umělec, nedoučenec, ein Halbgelehrter, Idiot,
unwissender Mensch. V. N-vé lékařství (ne-
rozumní lékaři). Smrž.

Nedoum, u, m., neumělosť, Unkenntníss,
Unwissenheit. N. učeníků není nám s podi-
vením. Sš. J. 218.

Nedoumělec, lce, m., der Halbkünster.

Nedovařený, nicht gar. Us.

Nedověcnosť, i, f., nenáležitosť, nesmysl,
Ungereimtheit, f. Na n-ech se octnouti. Sš.

I. 35.

Nedověcný, nedokonalý, nenáležitý, ne-
místný, unstatthaft, unvollkommen. Výklad
ten velmi jest n. Sš. Mt. 178. — Sš. I. 378.,

II. 158. N. zrcadlo. Sš. I. 259.
Nedověra, nedůvěra, y, f., nevěření

komu, Misstrauen, n. N-rou a podezřením se
zapalují. Jel. Nedůvěra i věrného kazí. Pk.
N-ru vzbuditi. Us. Dch. N. jest přátelství
otrava. Km. — N., nedostatek víry, der Un-
glaube. Mojžíš v n-ru upadl. V.