112

Nedůvodnosť, i, f., die Grundlosigkeit.
Rk.

Neduvodný, unbegründet. Kol.

Nedůvtipnosť, i, f., vz Dóvtipnosť, Ne-
dovtip.

Nedužení, n., das Siechen. Ras.

Nedužeti, el, ení; nedužiti, il, ení =
neduh míti, kränkeln. BO. Jaks neduží. Ros.
Vždy nedužíme hřešíce. Št. Žebrák, jenž ne-
dužieše, jménem Lazar. ZN.— pro co. Pro
milosť nedužím. Výkl. pís. Šal., BO. — čím:
milostí, Ms., zimnicí. Nemocí tak těžkú a dlúhú
neduže. Boč. z ruk. 1411. — od čeho: od
zimnice. J. tr., Pulk. Vz Neduživěti.

Neduživec,vce, m., der Siechling, Schwäch-
ling. Sych. — N., ein Invalide; Marodeur.
Plk., Bur.

Neduživěti, ěl, ční; zneduživěti, kränkeln,
siechen. ZN. Jaks neduživí, chřadne, neduží. —
na čem: na mysli. V. — čím: milostí. V.
Vz Nedužeti. V. píše : nedůživěti.

Nedůživosť, i, f. (nedůživosť, V.), chura-
vosť, nemoc, slabosť, die Siechheit, Schwäch-
lichkeit. N. jater, Leberkrankheit. D.

Neduživý (nedůživý. V.), neduhem stí-
žený, churavý, mdlý, nemocný, stonavý,
siech, schwächlich, kränklich. Jg. N. plíce,
játra, mysl, voják. Jg., V. N-vé k přede-
šlému způsobu navrátiti. V. Neduživý dal
se nésti do Vídně. V. — na co : na slezinu,
Byl., Lk., na kořen (na plíce), Us., na játra.
V. — na čem: na těle. V.

Nedužlivosť, i, f. — neduživosť, z 15. stol.

Nedužlivý =- neduživý, z 15. stol.

Nedužnosť, i, f. = neduživosť. Ja.

Nedužný = neduživý. Jg.

Nedvěd atd. Vz Medvěd atd.

Nedvědí, nedvědice atd., vz Medvědí,
Medvědice atd.

Nedvědice, ves u Lobosic; b) u Sobě-
slavi ; c) u Brna. PL., Tk. III. 61.

Nedvědičko, a, n., ves v Brněnsku.

Nedvěz, ves u Semil. PL.

1. Nedvězí, n., ves a) u Neveklova, b) u Jí-
lového, c) u Olomouce. PL. — N., ves u Bě-
chovic. Tk. II. 420., III. 654., Tf. 289.

2. Nedvězí = nedvědí, cf. Hovězí. BO. Že
nedvěd silen jest v ruce, proto je ta cnosť
psána rukama nedvězíma. Št.

Nedvojí, einfach. V.

Nedvojitý, einfach. V. — N., upřímný,
aufrichtig. N. srdce. Kom.

Nedvojnásobný, einfach. V.

Nedvorský, nedvorný, unhöfisch, un-
höflich. Jg.

Nedvorství, n., die Unhöflichkeit. Reš.

Nedýchati, nicht athmen. Ani n. Vz Dý-
chati. Rk.

Neefské kladívko, vz KP. II. 240.

Nefelin, u, m., nerost. N. v šestibokých
sloupcích, jest bílý n. šedý silikat hlinito-
nikalický s draslem a sodou. Krč. 181. Vz
Bř. N. 179., S. N. Česky též: mastivec. S. N.

Neflutný, nečistý, z něm. íliittig. Půh.
brn. 1580.

Neforemný, ungestaltet, plump. N. hlava.
Ler.

Nefrit, u, m., odrůda tremolithu. Br. N.
171,, S. N., KP. III. 199.

Nefritica (remedia) jsou léky, jichž úči-

nek hlavně k ledvinám a vůbec k ústroji
močovému se táhne. Takové jsou: jalovec,
petružel, náprstník, látky pryskyřičné, špa-
nělské mouchy (kantharidy). S. N.

Nefrit-is, y, f., řeč., zánět ledvin. S. N.

Nefrofthis-is, e, f., úbyť ledviny. S. N.

Nefrolithias-is, e, f., řec., tvoření močo-
vých kamenů v ledvinách. S. N.

Nefrologie, nefrografie, e, f., nauka
o anatomii a fysiologii ledvin. S. N.

Nefron-cus, ku, m., nádor v ledvině. S. N.

Nefrorhagie, e, f., krvotok ledvinný.
S. N.

Nega, y, f., z něm. Neige, každý zbytek
z čehokoli. Us. Opav. Pk.

Negace, e, f., z lat., zápor, zápornosť, Ne-
gation, Verneinung. Rk. Vz S. N.

Negativní, z lat., záporný, zapěrací, ne-
gativ, verneinend. Rk. Vz S. N.

Negligé, (z fr., negližé), noční, domácí
oděv, šat po domácku. Šp., Rk.Haus-, Nacht-
kleid, Schlafrock, m. Vz Nedbalky.

Negociant, a, m., z lat., obchodník, kupec.
Rk.

Negr, a, m., z lat., černoch, mouřenín,
Mohr (v Africe). Rk.

Něha, y, f. (něga, zastr.) = měkkosť, pů-
vab, vnada, krása. V MV. padělaná glossa.
Pa. V něze vychované dítě. Jg. Odtud něžný.
Brt.

Nehaňba, neznahanba (Mřk.), y, m. =
nestyda. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

Nehaneblivosť, i, f. = nestoudnosť. Na
Slov.

Nehaneblivý, nestoudný. Na Slov.

Nehanitelný, untadelhaft. Plk.

Nehasice, Nehasitz, ves u Žatče. PL.

Nehasiti. Nehas, když tě napálí. Co koho
nepálí, toho nehas. Č. Ostatně vz Hasiti.

Nehbitý. Langsam. Stává se, že nenáhlý
(nehbitý) náhlého předstíhá. Kom.

Nehda kdy, něhda kdy, některým časem,
zastr. Výb. 1. 123.

Nehebnosť, i, f., Ungeschmeidigkeit, Un-
biegsamkeit. N. provazu. Sedl.

Nehebný, nehebký, spröd, unbiegsam. Jg.

Nehed, a, m., odraz (veliká housenka),
Sauger, m.

Nehet, htu (zastr. -hte), nehétek (nehý-
tek) a nehtek, tku, m., v již. Čech. a na
Mor. necht. Kts., Hý. Nehet, покъгъ, lit.
nagas, skr. nakha, něm. Nagel, lat. unguis.
Schl. Vz Fk. 781. Lid odvozuje slovo toto
od ,nech ty' (neber). Bž. N. je pevná a pružná
rohovitá deska, pokrývající hřbetní stranu
druhé polovice posledních členů prstů na
rukou i nohou. N. má kořen, tělo a kraj.
Škára, k níž n. přiléhá, slove lůžkem n. maticí
nehtu. N. skládá se z vrstvy slizné, měkké
a z vrstvy rohovité. Vz více v S. N. N. na
prstech, pazour ptačí a kopyto hovadské. V.
N. chrastavý (zkažený), Us., pokažený. Ja.
Klíštky, nůžky, pilník na nehty. Cn. Nehty
řezati, ořezati, stříhati, ostříhati, kousati. Jg.
Nehty (instr.) škrabeme, drápeme, trháme,
štípeme, rveme. Kom. Dráti líce nehty. Háj.
Nehtem vydrápati, vyštípnouti. V. N. pod-
rostá. Ja., Šm. On se toho zuby nehty drží
(přidržuje i. e. bedlivě, silně). V. Ani za
n. = nic. V. Ani nehýtku. V. Na nehet =