113

na vlas, na vous. Od spravedlnosti ani na
n. se neuchylovati, neodstupovati, neodchá-
zeti. V. Zašlo mi za nehty (zebe příliš). Us.
Nemá, co by za n. zašlo (padlo = nic.) Jg.
Květ na nehtu. Pakli na nechtiech sú bielá
miesta (to jmenujeme, že n. květe pro štěstí),
vyčišť ho atd. Rkp. Sal. Kvetou-li komu
nehty, dostane nové šaty. Kda. Kvetou-li
nehty na všech prstech, očekávej něco no-
vého. Kda. Jest věrný za nehet. Prov., Jg.
Nechť sobě nehty obřeže, aby se nezdrápal
(vysmívají se tak něčímu hněvu). Č. Neoře-
zuje si nehty; Uvázlo mu to za nehty (krade;
vzal to). Jg., Č. Vz Zub. Na n. všecko od-
měřovati (vz Důkladnost'). Č. Musím to míti,
a bych to měl pod nehtem, pod koží vzíti.
Vz Nucení. Č. Nehty si hrýzti (býti v Ne-
snázích. Vz Nesnáze). Č. Jest toho ledva
s nehet a měří to loktem. Vz Nic. Č. Malý
pták, ale n. ostrý. Vz Lstivý. Lb. — N.,
jako míra. Zdélí nehtu prstu prostředního
nebo půl palce. Rostl. — N., súžený dolejšek
lupenu. Rostl. Lupeny obalu květového
bývají tak jako listy nejčastěji v plochu
rozšířeny, na některých nalézáme i stopku
řapíku, tak zvaný nehet, unguis, der Nagel.
Kk. 46. — N.. nehetice, nehetník, povlak
na oku, když přirostlá mázdra rohové kožky
zhustne (pro podobu nehtu). Ras. Slove také:
hřebík, povlaka, sukno, zástěra, das Nagel-
fell. Ja. — Jí., neduh hovězího dobytka, na-
dutí, die Blähkrankheit. Us. (Vorlík). — Jí.
suchý, jm. veliké housenky, v měsíci září na
hadím mléku často vídané. Jg.

Jíehetec, tce, m., kámen drahý, onychinus.

Jíehetice, e, f. = nehetník. — N., jistá
tráva, ein Gras. Us. u Vorlíka.

Jíehetnatý, mit Nägeln versehen. N. palec.
Ssav.

Jíehetní, Nagel-. N. bolesť. Ros.

Jíehetník, u, m., nehet, neduh oka, das
Nagelfell.

Nehezký, nicht schön. Z n-kých rukou
nehádej. Pk.

Nehlas, u, m., der Uibellaut. D.

Nehlasitý, leise. Muž řeči nehlasité. Troj.

Nehlasnosť, i, f., die Misshelligkeit. Ď.

Nehlasný, übellautend. Jg.

Nehlava, y, f. Bil ho hlava nehlava (do
hlavy a jinam). Km.

Nehmota, y, f., das Immaterielle. Rk.

Nehmotný, immateriell, unkörperlich, un-
stoffig. Rk.

Nehnětlivý. Bart. 38. Vz Hnětlivý.

Nehněvivosť, i, f., die Gelindigkeit. V.

Nehněvivý, nicht zornig, gelind. V.

Nehnout, a, m. = nehyba, lenoch. Us.
Jilem.

Nehnouti, vz Hnouti.

Nehnulosť, i, f., der Mangel an Rührig-
keit. Rk.

Nehnulý = lenivý. Kb.

Nehňupa, y, m. a f.— hloupý, der Dümm-
ling. Us.

Nehnuta, y, m., ein fauler Mensch. Us.
v Klat.

Nehnutelný, vz Hnutelný.

Nehnutosť, i, f., die Unbewegtheit. Rk.

Nehnutý, unrührig, regungslos. Rk.

Něho m. jeho po předložkách. Od něho.
Na něho (lépe: naň, poněvadž ,jeho' vlastně
jest gt., jehož na neřídí) s hněvem se do-
mlouvá. Vz On.

Nehoda, y, f., co se nehodí, zlé, zlá pří-
hoda, pohroma, neštěstí. Vz Příhoda. Das
Uibel, Ungemach, der Unfall, Unglücksfall.
Své nehody, žalovati. Zlob. Bavoři mnohé
nehody v Čechách činili. Dal. Kráva měla
nehodu. Us. Nehody řadem chodívají. Č. Pod
každým krovem n-dy lovem. Vz Šťastný.
Lb. — N.. nefas. Bibl. Jir. — N., nepohoda,
nečas, nechvíle, Unwetter, n. To je dnes n.
Us.

Nehodivo, a, n., ves u Klatov. PL.

Nehodnice, e, f., eine Unwürdige. Na
Slov.

Nehodník, a, m., ein Unwürdiger. Slov.
Plk.

Nehodnosť, i, f., vz Hodnosť.

Nehodný, vz Hodný. Věc ta nehodna na
muže moudrého. Žalan. 129. — čeho. Je
nehoden toľkej lásky. Ht. Sl. 172., 219. —
s infinit. Nehoden si poznať tej mojej ma-
tery. Ht. Sl. 240.

Nehodovky, dle Dolany, ves u Chotěboře.

Nehojed, u, m., bolesť, podebranina na
prstech, das Geschwür. Us. u Nov. Města
nad M. Hrš. Než jeho n. duše, vždy kolikrát
se zacelil, tolikrát se opět prohnojí. Khyn.
káz.

Nehojitelný, nehojný, unheilbar. N. kůže.
D.

Neholený, vz Holený.

Nehoněný. — v čem. Vz Honěný.

Nehonín, a, m., ves v Budějovsku. PL.,
Tf. 287.

Nehonný, überjagdbar. N. jelen. Rk.

Nehorázný, derb, gross, hrubý. N. chlap.
Us. Vz Neorázný.

Nehospodář, e, m., kdo nemá vlastního
hospodářství. Tov. k. 78. — N., špatný
hospodář. Us.

Nehospodyně, ě, f., eine schlechte Wirth-
schafterin.

Nehošovice, ves v Plzeňsku. PL.

Nehotovosť, i, f., Fahrlässigkeit, f. Co
by jim jeho n-stí škodu přinésti mohlo. Vš.

Nehotový, unvorbereitet. Pokoj žádá, jest-
liže se kdo nehotovým neb nepřátelské moci
nerovným býti soudí. Kom. — N., nicht
fertig.

Nehražený m. nehrazený, vz Hrazený.

Nehrdý, vz Hrdý.

Nehřebný, vz Hřebný.

Nehřešitednosť, i, f., svoboda a opro-
štěnosť ode všelijaké náklonnosti k hříchu,
die Sündenlosigkeit, aneb raději die Unsünd-

barkeit, 'ava/tayrijola. Sš. J. 153.

Nehříšnosť, i, f. = nehřešitednosť. Sš.
J. 153.

Nehruhě z vysokého rodu pošel. V.

Nehrubý, vz Hrubý. Vysvobozeni jsou
s velikou těžkostí a s nehrabou již chutí.
Ler.

Nehtec, tce, m., macrochynus, hmyz. Krok.

Nehtek, etku, m., Nägclchen, n.

Nehtík, u, m., Nägelchen, n. — N-, Ca-
lendula, die Ringel-, Goldblume. Na Slov.