114

Nehtoš, e, m., centropus, pták. Krok.

Nehtovcovité rostliny, paronychiae, Pa-
ronychien : průtržník, kolenec, nehtovec (ille-
cebrum, die Knorpelblume). Vz Kk. 224.,
225. Nehtovec přeslinkovitý, illecebrum ver-
ticillatum. FB. 79.

Nehtovec, vce, m., paronychia. Rostl.

Nehtovitý, nagelartig. Rostl.

Nehtový, Nagel-. Pazour n. Ssav.

Nehtule, e, f., onychotheutis, ramenýš.
Krok.

Nehvizdy, dle Dolany, ves u Brandýsa
nad L., PL.; ves v Kouřimsku. Tk. L 84.
Vz S. N.

Nehvizdky, dle Dolany, ves u Brandýsa
n. L. PL.

Nehyba, y, f., kdo sebou nerád hýbe,
lenoch, nemotora. Us. Sml. Na Mor. Brt.
Ryšavá, oje, to byla n. Us. v Dobrušce. Vk.

Nehybkosť, i, f., Unbiegsamkeit, f. Plk.

Nehybký, unbiegsam. Bern.

Nehybný, nepohyblivý, bewegungslos.

Nehýtek, vz Nehet. — N. u květu, vz
Nehet. — N., nejtek. Na Mor.

Nehýtkovati, nieten. Na Mor.

Nechalov, a, m., ves u Příbrami. PL.

Nechání čeho. Das Lassen. Troj.

Nechanice, dle Budějovice a) ves u Ro-
kycan; b) ves u Jilového; c) N. nové a staré
u Kr. Hradce. Vz S. N.

Nechápavý, begriffstützig. Dch.

Nechat, vz Nechť a Nechati (ku konci).

Nechati, nechám, nechej a nech, nechaje,
al, ání; nechávati. N. ukazuje ku kladné
formě ,chati´, která v češtině se vytratila,
ale v jiných slovan. jazycích se udržela. Bdl.
N. užíváme v novější době chybně ve smyslu
kázati, dáti. Na obci záleží, aby podrobný
plán vypracovati nechala m.: aby vypraco-
vala, vypracovati kázala n. dala. Nechal si
kabát šíti m. dal, kázal. Dal si kabát šíti.
Cf. Dám si Volínské švadleně šíti. Er. P.
136. Kázal střevíce si dělati z kůže červené.
Háj. Dejte nám to věděti. Arch. I. 8. Chybné
jest nechati ve rčeních: Bratr nechá tě po-
zdravovat (m.: pozdravuje tě; dává, vzkazuje
tě pozdraviti). Nechtějí se nechati zahanbiti
(m. nechtějí se dáti z.). ,Sich etwas gefallen
lassen, jest česky: něco snésti, strpěti. Toho
nesnesu (nestrpím), das lasse ich mir nicht
gefallen. ,Etwas gelten lassen' překládáme
správně: připustiti, přijati něco, něčemu místo
dáti, ne: nechati něco platiti. Co přijal (was
er sich gefallen liess) včera, dnes zavrhuje.
Us. Ich lasse es gelten = přistupuji na to,
k tomu, snáším se s tím, připouštím to.
Lasse dir gesagt sein = dej si říci, připusť
k sobě. Die Sache fahren lassen překládá
se: ,nechati věc běžeti', což chybné jest m.:
nechati věci, nevšímati si věci, zůstaviti věc
v té míře (v tom způsobu), v jaké (jakém)
jest (byla). Nechal se určiti, er Hess sich be-
stimmen, šp. m.: dal se pohnouti, k tomu při-
vésti. Er liess sich durch keine Drohungen
dazu bestimmen = nedal se hrozbami k tomu
přivésti, pohnouti = žádné hrozby jím nepo-
hnuly, aby.... Brs. 111. Cf. Ht. Brs. 282.:
Což na nás voláš, spáti nám nedáš? Nedala's
mně v noci spát; spáti mně nedáte; mně
smutnému spát nedala; já si mu ručiček špi-

niti nedám; já si jim pohádat dám; chytit
se nedá; mládeneček své panence šidit se
nedá. Er. P. 42., 129., 321., 480., 228., 408.,
228. Na Slov. a Poláci (dle L.) kladou také
dať a kázať, dač a kazać m. něm. lassen.
Ht. tamtéž. Vz Dáti, Kázati. — N. = ne-
pečovati, nechtěti: nebrániti, dopustiti, nicht
hindern, lassen, gestatten, zulassen, erlauben;
nečiniti, nerušiti, neměniti, upustiti, dáti
pokoj, unterlassen, bleiben lassen, abstehen,
ablassen, dabei sein lassen; zůstaviti, odjiti
čeho, zurücklassen; zůstaviti sobě, sich vor-
behalten, bei sich lassen, behalten; pustiti,
odstoupiti, überlassen; pozůstaviti po sobě,
hinterlassen, nachlassen; opustiti, verlassen.
Jg. — abs. Nechati, jak stádo běží. Šm.
Nevěděti, co činiti n. nechati. Reš. Na vůli
jí jest, vdáti se neb nechati. Pr. Nechám
tak. D. Nechte tak. Br. Nech tak milá brachu,
všeť solí navře. Prov. na Slov. Nenechá, by
hořelo.Ros. — koho n. čeho. N. = odstoupiti
od čeho, odvrátiti se od čeho, pustiti od čeho,
ostati čeho, váže se s genitivem. N. války,
hněvu, váhavosti. V. Ctný kníže, tebe za to
prosím, nech té pomsty. Br. Protož každá
hospodyně nechaj kúzel. Št. Nechám těch
světských tantóv. Háj. N. bludu. Kat. 2613.
Co se v sudech děje, toho nechám. Chč. 622.
Všech jiných věcí nechaje aby to učinil.
Arch. I. 18. Nech už toho vorání (orání).
Er. Jen mně mých rybiček nechejte. Er. P.
83. Kdo to vidí, nechá toho ležet. Er. P.
17. Nechavše prakóv a jiné brani. Let. 47.
Ale pohřiechu již mnozí práva nechavše
jinak svú vóli vedú. O. z D. Starých konšelů
n. Tov. 25. Dítěte doma nechali. GR. Nechte
toho klení, těch klevet. Us. Nechme žertu.
Šm. N. kvasů. Jel. Nech s nimi řeči. Solf.
Nech toho tak, jak to jest. D. Kočka myší
nenechá, liška slepic a vlk ovcí. V. N. na-
děje. Jel. Nemohu jí (dívky) nechati (bez ní
živ býti). Co neumíš, nech toho, nedávej se
do toho. Us. Nech mi toho. D. N. učení. V.
Nechme těch pánů samotných. Berg. Nechejte
své daremné řeči. Št. Nechavší hostí spáti
šla. Pass. Nechme té věci, až dozrá. Č. Straka
svých skoků n. nemůže. Ale nechali tam
srdcí od těch zvonuov. Let. 155. V. Vz Ge-
nitiv záporu str. 387. — Pozn. 1. Zk. praví :
N. s akkus. již u Háj. Nic sobě Kunrad
nenechal než Roudnici. Vz Nic. U Br. již
častěji se objevuje a u Kom. Nech ji. Ér.
Ale přece jest i u nich gt. pravidlem, akk.
jen sporadicky. Člověk by mohl na tom oči
nechat (o věcech hezkých). Us. v Kunv. a
jinde. Msk. Necham ti já prsteň zlatý, čo mä
stojí tři dukáty. Ht. Sl. 216. Jen jedinkou
(lávku) nechala (voda). Er. P. 470. A ty zeleny
(jablíčka) necháme. Er. P. 75. — Brt. pak
píše: Znamená-li nechati = přestati čeho,
upustiti od čeho, užívá i lid genitivu. Nech
toho. Pakli znamená opustiti koho, zůstaviti
po sobě, klade se akkusativ. Na peci nechala
hrniec plný. Zpěv. — co, čeho komu. Život
mu nechal. Háj. To nechte mně (= o to já
se postarám). Nechte mi toho. D. Paběrků
chudým nechávaje víno sbírá. Kom. Kousek
chleba mi nechte. Us. To si můžeš nechati.
Us. Zloději mu nic nenechali. D. Ať si to
nechá. D. Dětem mnohého zboží a statku