115

nechati. Jg. Člověk, když umře, statku svého
nechá jiným. Bl. —na čem (kde): na vůli.
V. Nech lidí na pokoji. Jg. Chytrostí těch
nechte na straně. Solf. Nenech tu hanbu na
sobě. Us. Rychn. Však já ho tam na té vojně
nenechám. Er. P. 174. Nechali Němcuov na
pokoji. Let. 111. Nenechal na něm dobrého
chloupku. Dch. N. koho na svém místě. Als
Stellvertreter zurücklassen. Nál. 215. Tak
na tom toho nechali. Čr. — co, koho při
čem. Ať mne při pokoji nechá. Háj. Nechal
při sobě tři tisíce mužů. Br. Peníze při sobě
n. Us. Nech při sobě. Us. Při prvním jménu
jeho (města Sušice) nechali. Háj. N. něčeho
při své váze, auf sich beruhen lassen. Šf.
Rozpr. 35. — koho s čím, jak: s pokojem
někoho n. V. Nech ty mě s pokojem. Er.
P. 483. Nech děvčátek s pokojem. Er. P. 385.
S pokojem těch žen nechali. Bart. 211. 24.
A vy ani těch židů s pokojem nenecháte. Bart.
251. 24. — co, čeho, koho kde. Někoho
v kabátě, D., v bryndě n. Us. Podobných
pak v trápení do času nechává Bůh. Br.
Kterýžto nechav v ruce její pláště, utekl. Ne-
nechávati čeho déle pod gbelcem (ve skrytě).
Jg. Něco u sebe n. Us. Někoho v učení po
3 léta n. Ml. Nechávej v zahrádce pod okny
bot. Er. P. 105. — bez čeho jak: bez
pomsty. V. — co čím. Nech stádo stádem.
D. Nechav ji pannú. Št. 37. — co (čeho)
komu z čeho. čtvrtý díl sobě ze všech
důchodů nechal. Háj. — čeho po kom.
Jestliby kdo po sobě dětí nechal. Vz Zane-
chati. Er. — Kuth., Nález. pr. — co, čeho od
čeho, kde. Necháváš všeho od místa (na harc,
na nepravém místě). Us. — si co pro koho.
Jen ty si nech šátek pro sebe. Er. P. 217.
— co za co. Za to zde svůj život necháš.
Er. P. 479. To si nech za cestu. Mřk. —
koho k čemu. Svlekše z něho šaty nahého
k sežrání zvěři a ptákům nechali. V. —
aby. Nech mne, abych je vyhladil. Br. —
s inft. Němci vlasy nechají růsti. Kom. N.
ležeti, státi. N. někoho domluviti. Ml. Za-
hradník nechal ovoce zmrznouti. D. Dejte
na pivo, nenechte mne dlouho cekati. Us.
Co nemůže běžet, to necháme ležet (o lidech
nedbalých). Dch. —Imperativ: nech,nechať,
nechť, nechž, nechžť, nechaž, nechažť (v obec.
mluvě: nešť, ale v již. Čech. jen necht). Jg.
Nechať = nech ať, sine, ut; lass, dass. Ht.
Lass, mag, obschon, sei es. Jg. Výrazy ty
kladou se, když vůli vyslovujeme, aby druhý
kdo na překážku jistému činu nebyl, majíce
za to, když to učiní, že v skutek vejde.
Pojí se nejhustěji s první a třetí osobou.
Zhusta přikládají se slova ,medle, prosím'.
Zk. Skl. 621. Nechť s praesentem odpovídá
imperativu jiných řečí. Mkl. S. 781. Nech
svět hyne, zhyne. Jg. Nechť čeká. D. Nechť
si ji vezme. Nechť se postí. D. Nechť jest
tak. V. Nechť (meinetwegen). Us. Nechť
si to nechá. Us. Nechať přijdou. Kom. Na
tom nechť jest dosti. V. Nechť se já již o to
dále starám. BN. Pakli muž chce otjíti, nechať
otejde. ZN. Nechť medle jdeme na poušť.
Br. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho
pán Bůh nepochválí. Jg. Nechť pilně rozváží,
co činiti má. Jel. Vem ho nechžť. Us. Nechať
mrtví pochovávají mrtvé své. Ht. Sl. 182.

(Kral. Mat. 8. 22.) Nechaj ho porazí. Ht. Sl.
182. (Zpiev. I. 270.). Nechť jest tak že, vz
Budiž tak že. Vz Nešť.

Nechátový. Koupím ti n-vé šaty i. e.
žádné (nech jich). Us. Jaky budu mít šaty ?
Nechátovy barvy, větrem podšívany. Er. P. 6.

Nechavý, kdo všeho nechává, nic nebere,
der alles liegen lässt. Před ním vše obstojí,
je n. Us.

Nechlebný, nepotravný, prázdný, nicht
nahrhaft, leer. Krok.

Nechloud, a, m. = nemotora. Us. Turn.

Nechoutka, y, f. = nechuť. Vz Kyselička.

Něchov, Měchov, a,m., Miechau, Niechau,
ves v Budějovsku. PL.

Nechování, n., die Nichtpflege; zlé cho-
vání, üble Aufführung. Lom.

Nechranice, Negranitz, ves u Žatce. PL.,
Tf. 35.

Nechrasť, nechřesť, ě, m., nechřeští,
n., pelynek horní, absinthium montanum, der
Beifuss. Rkp. lék.

Nechromá rána, která nečiní žádné chro-
moty. Vz Chromota. Gl. 178.

Nechť, vz Nechati (na konci), Mögen.

Nechtě, íc, íc; íce, přechod. časoslova
nechtíti, nolens, jehož jako příslovce užíváme,
wider Willen. Nechtě to učinil. Nechtíc to
učinila.

Nechtěčky = nechtě. N. aspoň nebo z ne-
nadání pravdu pověděl. Jel.

Nechtěl, a, m. Musil jest větší než Nechtěl.

Jg-

Nechtění, n., das Nichtwollen. Z n. neb
nerozumu. Lom. Nahodilé a z n. stalé škody.
Kom. Pakli nás nechtěním (abschlägige Ant-
wort) potupí. Háj.

Nechtěti, nechtíti, nicht wollen. Nechce
se mu do práce, hat keine Lust dazu. Us.
Dch. Nikdo, co (čeho) by sobě nechtěl, toho
jinému nečiň. Vš. Rytieřstvo nechce pokoji.
— Ostatně vz Chtíti.

Nechtivě, vz Chtivě.

Nechtivosť, i, f., vz Chtivosť.

Nechtivý, unwillig, nicht wollend. —
k čemu. Zemské, k dobrému nechtivé tělo.
Pís. Br. — čeho: zisku. Šm. Vz Chtivý.

Nechuť, i, f., nechtění, nepříchylnosť. Vz
Chuť. Die Unlust, Abneigung, der Wider-
willen. Jg. N. k něčemu míti (nelibost). S n-tí.
V. Němci ti velikou nechuť k slovanskému
jazyku měli. Háj. N. ku způsobě vlády. J.
tr. — N., nepříjemný cit, nepříjemnost, ne-
libost, tesknost, odpornost, die Unannehmlich-
keit, Widerwärtigkeit, das Missfallen, Miss-
behagen. Jg. Takoví lidé každému činí n.
Reš. Kto komu kterou n. učiní, tenť má
proti němu toho zase želeti. Tkad. — N.,
neláska, nenávist, der Hass, Groll, die Ab-
neigung, Bitterkeit. V. Má k němu velikou
nechuť. Solf. Vzali k němu velikou n. Háj.
Majíce k nim starou nechuť. Br. Ty n-ti,
které měli proti sobě, mimo sebe pustili.
Let. 319. — N. k jídlu, ošklivosť, die Ap-
petitlosigkeit, der Ekel. S n-tí to snědl. Ros.

Nechuta, nechoutka, y, m., nevlídník,
škareda, der Sauertopf. Reš.

Nechutenství, í, n. Nechuť k jídlu, chuť
k dávení, der Ekel. V. N. míti. V. Po prvé
se plavící n. sotva ujde. Kom. Od vody