116

morské přichází na ně všeliké n. V. Voda
vlažná n. v žaludku vzbuzuje. Br. Z krmi
n. míti. Háj. Na všecky n. (nausea, die See-
krankheit) přicházelo. Ler. — N. mysli, ne-
chuť, tesknost, nelibost, die Unlust, der Un-
willen. V. — N., nepříjemnost, protivenství,
die Widerwärtigkeit. Mnoho n. trpěl. Martini.

Nechutín, a, m., Nechutein, ves u Plum-
lova na Mor.

Nechutina, y, f., nechutná věc, eine ekel-
hafte, geschmacklose Sache. Ros.

Neclmtněti, nechutěti, znechutněti, zne-
chutiti, nechutnívati =- chuť tratiti, nechutným
se státi, geschmacklos werden; nicht gefallen,
ekelhaft werden. Jg. To víno znechutělo,
znechutnělo. Ros. — komu. Nechutělo, ne-
chutnělo mu to (nelíbilo se). Ros.

Nechutniti, nechutiti, il, ěn, ění; zne-
chutniti, znechutiti, nechutnívati = nechutné
dělati, oškliviti, ekelhaft, abgeschmackt ma-
chen, Unwillen machen. Jg. — co komu.
On mu to nechutí, nechutní. Jg. N. sobě
něco. V. — se = oškliviti se, nechutněti. —
se komu. Jídlo se mi nechutí (nechutní).
Ros. — Jg.

Nechutnosť, i, f. N., nechuť, nelibosť,
omrzelosf, die Unlust; ošklivosť, die Ekel-
haftigkeit; nepochotnosť, die Unschmack-
haftigkeit, Abgeschmacktheit; nepěknosť,
Abgeschmacktheit. D., Ros.

Nechutný; nechuten, tna, tno. Nechtějící,
nenáchylný, abgeneigt; tesklivý, nechuť cítící
na mysli, missbehaglich, verdrüsslich, über-
drüssig. V. — na čem. Na svém srdci n-ten.
St, skl. — čím. Král Jan tiem velmi ne-
chuten byl. Výb. I. 486. — na koho =
nelaskavý. Jg. — Jí., nechuť, ošklivost cítící,
ekelhaft. Čern. — N., nechuť plodící, schmack-
los, unschmackhaft, widerwärtig. Jg. N. fík.
V. N. jídlo. Us. N. pivo. D. — s infinit.
Chléb ječný bode, nechutný jest jiesti, ne-
dobře sě dá rozžiti. Hus. Výb. II. 196. Vz
Chutný. — N., nepěkný, škaredý, nemilý,
nevlídný, nepříjemný, odporný. Us. Jilem.
Abgeschmackt, schändlich. V. N. tlampač,
Koin., spis. Scip. Taky je n., ako by ho boli
oparili. Mt. S.

Nechval, adv., žel, leider. N. prší. N. mu
dítě umřelo. Us. Humpol. Dítě jí umřelo,
nechval je ráda, byloť mrzáček. Díky Bohu,
nechval je to tak. Nvk. -- Nikam nejdu,
jsem rád, n. sedím (jen když aspoň). Na
českomor. pomezí. Zl. Rychnovští soukenníci
sou teď rádi, nechval (--jen když) mohou
si něco vydělat, aby měli kousek chleba. Us.
u Chotěboře.

Nechvala, y, f., Schmach, Schande. Plk.
Nechvalice, ves a) u Votic, b) u Teplice.
PL. Vz Tk. II. 543.

Nechvalitebný, vz Chvalitebný.

Nechvalný, vz Chvalný.

Nechvíle, nechvíle, e, f., nečas, nepo-
hoda, Unwetter, n. V čas nechvíle. Troj.
Dokudž n. trvá. D. N. a bouře domácí. V.
Tedy dobře můžeme rozuměti tomu, že měl
pán Bůh příčiny, proč na ně připouštěl ne-
chvíle takové (nehody, neštěstí). Skl. V.
135. — 1 s nimi n-le veliké měli. Bls. Moudrý
i n-le přetrpěti umí. Č. 111.
Nechvíliti, il, ení = pokoje nemíti. Bls.

Nechvilný, bouřlivý, ungestümm, unruhig.
N. voda. Tkadl.

Nechyba, y, f. Shledáš, že trefa a n. bude.
Reš. — N., ves v Budějovsku, b) u Pardubic.

Nechybati, vz Chybati.

Nechybiti, vz Chybiti.

Nechybnosť, i, f., jistota, die Sicherheit. Č.

Nechybný, vz Chybný. Sicher, fehlerfrei,
tadellos.

Nechytlavý, schwerfassend; nicht feuer-
fangend. Rk.

Nechyž = nechž, vz Nechati.

Neehžť, nechž. Vz Nechati (na konci).

Nej- u superlativu dle Kopitara a Šf.,
s nimiž i Schl. se shoduje = předl. nadъ.
Dle Gb. Hl. 119. jest naj- m. nа- а j je
vsuto. Ostatně vz Naj-, Superlativ.

Něj, akkus. sg. zájm. on po předložkách:
jej, na něj. Vz On.

Nějak, v obec. mluvě ňák = na některý
způsob, irgend wie, einigermassen. V. Bych
pěkně n. své věci spořádal. Kom. Že ne n.
všetečně toho dosáhl. Br. Jíti na koho n.
Us. v Solnici.

Ne jakoby — ale že; ne aby — než že,
ale že. Neříkal nic, ne jakoby toho byl ne-
věděl, ale že tak u sebe ustanovil. Vz Jakoby.

Nějakový = nějaký. Na Slov.
Nějaký, v obec. mluvě: ňáký, v již.
Čech. (a jinde) nákej, Kts., v Zlínsku na
Mor. nejaký, na Slovensku říkají volaký (Fr.).
Brt. Irgendein, einigerlei, ein. Jg. Vz Něco.
Byl s ním nějaký člověk. Us. V zlatu, jako
v nějakém bohu doufají. Br. Byli ti dva ně-
jací učedlníci Agarovi. Br. Nějakou hradbou.
Har. Milostníkem Václavovým byl nějaký
Alexius. V. — Na označenou počtu přibliž-
ného přidává se k číslovkám svůj n. nějaký.
Pobyl tam nejaké dva roky. Us. ve Zlinsku
na Mor. Brt. Mtc. 1878. 16. — Nejeviti chuti
k nějakému (šp. m. nijakému) boji; Protivníci
sami nějaké jiné theorie nemají (šp. m. ni-
jaké). Ht. Brs. 268. Vz Ne, 6.

Nejápa, nejapa, y, m. = nejápný, nechá-
pavý člověk. Us. Ptr.

Nejápně, nejapně, váhavě, langsam; ne-
způsobile, ungeschickt. Má se k tomu n.
Sych. Oni ho přivedli, ale on šel z nejapna
(nerád, bezděky). Us. v Dobrušce. Vk.

Nejápnosť, nejapnosť, i, f. Doba roz-
pustilé n-sti, Zeit der Flegeljahre. Šm. Vz
Nejapný.

Nejápný, nejapný, nevědomý. — N.,
neohrabaný, nemotorný. Má oči vypuklé,
nejápné a lenivé. V. Stran přísloví a poře-
kadel vz: Čep, Hloupý, Hrabati, Hřeblo,
Klíč, Komín, Kostel, Koza, Motovidlo, Ne-
bozez, Němý, Popadnouti, Ryba, Slíva, Suk,
Svině, Točiti se, Úhor, Vejce, Zajíc.

Nejasnosť, nejasný. Vz Jasnosť, Jasný.

Nejbližší po kom býti, po králi, der
nächste. In Datirungen: der nächste Tag.
Gl. 178. Vz Blízký.

Nejdále, am weitesten. Rk.

Nejdek, a, m., Neuděky, mě. Neudeck
v Čech. Tk. III. 89.

Nejdéle (v obec. mluvě: nejdýl). N. po
14 dnech. Längstens, am längsten.

Nejeden, nicht einer, mancher. — N.,
n-ný, ungegessen. Vz Jísti.