117

Nejedení, n., das Fasten. Kom.

Nejedlý, á, é, co se jísti nemůže, uness-
bar. N. pokrm. Reš.

Nejednaký, vz Jednaký. N. příhoda. Smil
v. 167.

Nejednostejně. Slovo n. se béře. Štr.

Nejen — ale i (ale také, než i, nýbrž i,
nýbrž také); netoliko — ale i (ale také);
nejen ne — ale ani ne. Nicht nur (nicht
allein) — sondern auch. V. Kladou se,
když zrušíce omezení, kterým se z výroku
vše jiné kromě jmenované věci vylučuje,
jinou druhou věc přičiníme, ku které se
týž výrok a to v rovné míře táhne. Nebo
prý kdo člověkem býti chce, musí nejen,
co před nohama leží, viděti, ale i na to, což
již přešlo, se ohlédati. Kom. — 1. Nejen
(netoliko) ne — ale ani ne (ale i ne); 2.
nejen (netoliko) — ale ani ne,- 3. nejen (ne-
toliko,) ne — ale ani. — ad 1. Klade se,
jsou-li oba členy záporny a jsou-li přísudky
rozličny. Já se nejen na tebe nehněval, ale
ani tebe haněním se nedotýkal. — ad 2.
Jsou-li obě věty záporny a je-li oběma čle-
nům přísudek společný. Protož netoliko
vojsko, ale ani žádný člověk z města pro-
jíti nemohl. V. — ad 3. Když společný při-
sudek sbíhá se v prvém členě. Ty věci
nejen Vám se nelíbily, ale ani přátelům
vašim. — Nejen ne— ale (než, alebrž, nébrž),
když se na druhém členě větší váha klade.
Bolesti mé se nejen neumírnily, alebrž roz-
hojnily. Zk. Skl. 537. Vz Věta spojovací.

Nejenom — ale i. Vz Nejen — ale i.

Nejepín, a, m., ves u Chotěboře. PL.

Nejesyt, a, m., pelecanus, die Kropfgans,
dle S. N. tantalus z čeledi volavek. V MV.
padělaná glossa. Pa.

Neješitný, vz Ješitný.

Nejetnosť, i, f., nemožnosť jetí, die Un-
fahrbarkeit. Vyhýbejme jespům n-i. Sš. L.
předml. — N., die Gleichgültigkeit, der In-
differentismus. Tím n. v požívání pokrmu
vysvětluje. Sš. I. 202. N. k soudu Páně.
Sš. L. 204.

Nejetný, v ohledu mravním ani dobrý ani
špatný, nelišný, indifferent, sittlich gleich-
gültig, ä(há<f)O(>0(;. Někteří za věc n-nou
kladli požívati. Sš. I. 217. Dobrý úmysl činí
skutky n-tné dobrými. Sš., Mt. 89.

Nejhorší, vz Zlý.

Nejídlo, a, n., das Nichtessen. To je pravda,
z nejídla sou souchotiny (říkají, když kdo
nejí a dostane souchotiny). Us. v Dobrušce.
Vk.

Nejinač = nejinak, vz Jinak.

Nejinak. Od obyvatelů n. ctěn byl než
jako otec od synů. V. Vz Jinak.

Nejistota, y, f. Die Ungewissheit, Unent-
schiedenheit, Schwankung. Rk. Vz Jistota.
Stran přísloví vz: Bába, Drozd, Hora, Ka-
didlo, Kočka, Lžíce, Milosť, Ručka, Ryba,
Sen, Sníh, Straka, Úhoř.

Nejistý; nejist, a, o = o čem jistoty není.
Pro n-é jistého se spustiti. Us. Rychn. — N.,
nebezpečný; nespolehlivý, n. zpráva. Dch. —
N., kdo jistoty o čem nemá. Nt. Vz Jistý.

Nejití, n. N. práv, der Gerichtsstillstand.
Nz.

Nejízdný, nicht fahrbar. Rk.

Nejlépe. Jak jim n. možno bylo. Šm. Vz
Dobře.

Nejlepší. Při n-ším, besten Falls. Vz Nej-
menší. Přeji vám co nejlepšího zdraví. Šm.
Vz Dobrý.

Nejmějieše = neměl, zastr. Kat.

Nejméně, vz Málo.

Nejmenec, nce, m., ein Namenloser. Koll.

Nejmění, n., das Nichthaben. — N., ne-
dostatek, der Mangel. Th.

Nejmenovanec, nce, m., der Anonymus.
Rk.

Nejmenovaný, ungenannt.

Nejmenovatelný, unnennbar. Jg.

Nejmenší. Při nejmenším ve třech letech.
V. Vz Malý.

Nejni, v obec. ml. m. není, vz toto.

Nejnok, a, m., ryba, z něm. Neunauge.
V., Kom.

Nejpřednější, der erste. Kom.

Nejpřéze, nejpříze, nejpříz, am ehesten,
zuerst. Cyr.

Nejprve, erstlich, zuerst. Vz Věta spojo-
vací, Prve. N. něco zamysliti. V. Srdce n.
jest živo a naposledy mře. Kom. Před sou-
dem, kterýžby nejprv od toho času držán
byl, darnach zuerst. Václ. III. Pr. 1861. 27.

Nejpruv = nejprv. Sš. L. 49.

Nejprvičky = nejprve, zu allererst.

Nejrov, a, m., Neyrow, ves u Boskovic
na Mor. PL.

Nejšle, pl., f., polodřevák se dřevěným
podešvem a koží z předu nahoře přibitou
(pantofle). V Sušicku. Hk. Též v Klat. Fr.

Nejt, u, nejtek, tku, m., z něm. Niet, der
Nietnagel. Us.

Nejtovati, nieten. Us. Dch.

Nejtovník, a, m., kladívko na nejtky, der
Niethammer. Us.

Největší. Z n. částky. Šm.., D. N-ším
dílem. D. Slon z hovad n. Kom. Vz Veliký.

Nejvíce, vz Mnoho, Více. Jsem (jest mi),
jako bych byl dostal nejvíce bití = jsem
utrmácen, ich bin wie durchgebläut. Dch.

Nejvýš. Na n., nejvýše, am höchsten,
ganz oben. Pokudž n. možné. Vz Vysoko.
Šm., Br. Země na nejvýš spustla. Har.

Nejvyšší purkrabě, dvorský komorník,
dvorský maršálek, hofmistr, dvorský sudí,
lovčí, manský sudí, podkoní. J. tr.

Nejzáze, vz Zadu, Zadní.

Někady, vz Někudy.

Nekajicnosť, i, f., Unbussfertigkeit, f.

Nekajicný, unbussfertig.

Někaký, zastr. = nějaký.

Nekalosť, i, f., Nichtsnutzigkeit, f.

Nekalota, y, m., havěť, holota, sběř,
spřež, rota, ničema, Taugenichts. Us. Jilem.

Nekalý, nedobrý, nehodný, nicht gut,
schlecht. Us. Jilem.

Někam, v již. Čechách a ve Zlínsku na
Mor. nekam. Vz Ně-. Jinam n. jeti, odjeti. V.

Nekáni, n.,nepokání, die Unbusse. Ryt. kř.

Nekáraný = nakárný. Já mám ženu ne-
káranú,kúpim já si tatar (karabáč) na ňu.
Slov. Fr.

Nekrnosť, i, f., die Zuchtlosigkeit.

Nekárný, bezuzdný, lehkomyslný, zucht-
los. Vz Nekázaný.



	117

	Nejedení, n., das Fasten. Kom. Nejedlý, á, é, co se jísti nemůže, uness- bar. N. pokrm. Reš. Nejednaký, vz Jednaký. N. příhoda. Smil v. 167. Nejednostejně. Slovo n. se béře. Štr. Nejen — ale i (ale také, než i, nýbrž i, nýbrž také); netoliko — ale i (ale také); nejen ne — ale ani ne. Nicht nur (nicht allein) — sondern auch. V. Kladou se, když zrušíce omezení, kterým se z výroku vše jiné kromě jmenované věci vylučuje, jinou druhou věc přičiníme, ku které se týž výrok a to v rovné míře táhne. Nebo prý kdo člověkem býti chce, musí nejen, co před nohama leží, viděti, ale i na to, což již přešlo, se ohlédati. Kom. — 1. Nejen (netoliko) ne — ale ani ne (ale i ne); 2. nejen (netoliko) — ale ani ne,- 3. nejen (ne- toliko,) ne — ale ani. — ad 1. Klade se, jsou-li oba členy záporny a jsou-li přísudky rozličny. Já se nejen na tebe nehněval, ale ani tebe haněním se nedotýkal. — ad 2. Jsou-li obě věty záporny a je-li oběma čle- nům přísudek společný. Protož netoliko vojsko, ale ani žádný člověk z města pro- jíti nemohl. V. — ad 3. Když společný při- sudek sbíhá se v prvém členě. Ty věci nejen Vám se nelíbily, ale ani přátelům vašim. — Nejen ne— ale (než, alebrž, nébrž), když se na druhém členě větší váha klade. Bolesti mé se nejen neumírnily, alebrž roz- hojnily. Zk. Skl. 537. Vz Věta spojovací. Nejenom — ale i. Vz Nejen — ale i. Nejepín, a, m., ves u Chotěboře. PL. Nejesyt, a, m., pelecanus, die Kropfgans, dle S. N. tantalus z čeledi volavek. V MV. padělaná glossa. Pa. Neješitný, vz Ješitný. Nejetnosť, i, f., nemožnosť jetí, die Un- fahrbarkeit. Vyhýbejme jespům n-i. Sš. L. předml. — N., die Gleichgültigkeit, der In- differentismus. Tím n. v požívání pokrmu vysvětluje. Sš. I. 202. N. k soudu Páně. Sš. L. 204. Nejetný, v ohledu mravním ani dobrý ani špatný, nelišný, indifferent, sittlich gleich- gültig, ä(há<f)O(>0(;. Někteří za věc n-nou kladli požívati. Sš. I. 217. Dobrý úmysl činí skutky n-tné dobrými. Sš., Mt. 89. Nejhorší, vz Zlý. Nejídlo, a, n., das Nichtessen. To je pravda, z nejídla sou souchotiny (říkají, když kdo nejí a dostane souchotiny). Us. v Dobrušce. Vk. Nejinač = nejinak, vz Jinak. Nejinak. Od obyvatelů n. ctěn byl než jako otec od synů. V. Vz Jinak. Nejistota, y, f. Die Ungewissheit, Unent- schiedenheit, Schwankung. Rk. Vz Jistota. Stran přísloví vz: Bába, Drozd, Hora, Ka- didlo, Kočka, Lžíce, Milosť, Ručka, Ryba, Sen, Sníh, Straka, Úhoř. Nejistý; nejist, a, o = o čem jistoty není. Pro n-é jistého se spustiti. Us. Rychn. — N., nebezpečný; nespolehlivý, n. zpráva. Dch. — N., kdo jistoty o čem nemá. Nt. Vz Jistý. Nejití, n. N. práv, der Gerichtsstillstand. Nz.	Nejízdný, nicht fahrbar. Rk. Nejlépe. Jak jim n. možno bylo. Šm. Vz Dobře. Nejlepší. Při n-ším, besten Falls. Vz Nej- menší. Přeji vám co nejlepšího zdraví. Šm. Vz Dobrý. Nejmějieše = neměl, zastr. Kat. Nejméně, vz Málo. Nejmenec, nce, m., ein Namenloser. Koll. Nejmění, n., das Nichthaben. — N., ne- dostatek, der Mangel. Th. Nejmenovanec, nce, m., der Anonymus. Rk. Nejmenovaný, ungenannt. Nejmenovatelný, unnennbar. Jg. Nejmenší. Při nejmenším ve třech letech. V. Vz Malý. Nejni, v obec. ml. m. není, vz toto. Nejnok, a, m., ryba, z něm. Neunauge. V., Kom. Nejpřednější, der erste. Kom. Nejpřéze, nejpříze, nejpříz, am ehesten, zuerst. Cyr. Nejprve, erstlich, zuerst. Vz Věta spojo- vací, Prve. N. něco zamysliti. V. Srdce n. jest živo a naposledy mře. Kom. Před sou- dem, kterýžby nejprv od toho času držán byl, darnach zuerst. Václ. III. Pr. 1861. 27. Nejpruv = nejprv. Sš. L. 49. Nejprvičky = nejprve, zu allererst. Nejrov, a, m., Neyrow, ves u Boskovic na Mor. PL. Nejšle, pl., f., polodřevák se dřevěným podešvem a koží z předu nahoře přibitou (pantofle). V Sušicku. Hk. Též v Klat. Fr. Nejt, u, nejtek, tku, m., z něm. Niet, der Nietnagel. Us. Nejtovati, nieten. Us. Dch. Nejtovník, a, m., kladívko na nejtky, der Niethammer. Us. Největší. Z n. částky. Šm.., D. N-ším dílem. D. Slon z hovad n. Kom. Vz Veliký. Nejvíce, vz Mnoho, Více. Jsem (jest mi), jako bych byl dostal nejvíce bití = jsem utrmácen, ich bin wie durchgebläut. Dch. Nejvýš. Na n., nejvýše, am höchsten, ganz oben. Pokudž n. možné. Vz Vysoko. Šm., Br. Země na nejvýš spustla. Har. Nejvyšší purkrabě, dvorský komorník, dvorský maršálek, hofmistr, dvorský sudí, lovčí, manský sudí, podkoní. J. tr. Nejzáze, vz Zadu, Zadní. Někady, vz Někudy. Nekajicnosť, i, f., Unbussfertigkeit, f. Nekajicný, unbussfertig. Někaký, zastr. = nějaký. Nekalosť, i, f., Nichtsnutzigkeit, f. Nekalota, y, m., havěť, holota, sběř, spřež, rota, ničema, Taugenichts. Us. Jilem. Nekalý, nedobrý, nehodný, nicht gut, schlecht. Us. Jilem. Někam, v již. Čechách a ve Zlínsku na Mor. nekam. Vz Ně-. Jinam n. jeti, odjeti. V. Nekáni, n.,nepokání, die Unbusse. Ryt. kř. Nekáraný = nakárný. Já mám ženu ne- káranú,kúpim já si tatar (karabáč) na ňu. Slov. Fr. Nekrnosť, i, f., die Zuchtlosigkeit. Nekárný, bezuzdný, lehkomyslný, zucht- los. Vz Nekázaný.