118

Nekasný, krátký, úzký (o oděvu). N.
kabát. Us. u Petrov. Dch.

Nekáti se, Busse nicht thun. Rk.

Nekatolický, akatholisch. Rk.

Nekatolík, a, m., der Akatholik. Vz Ne.

Nekázaně, nestoudně, nezvedeně, nezdvo-
řile, unhöflich, grob. V. Mlynář sv. Remigia
n. od mlýna odehnal.

Nekazanka,y, f., nebo Nekázaná ulice, ulice
v Praze tak nazvaná, že jí císař Karel dělati
nekázal. Ros.

Nekázanosť, i, f., nestydatost!, nemrav-
nosť, nezvedenosť, neposlušnosť, die Zucht-
losigkeit, Unzucht, Ungezogenheit, der Un-
gehorsam. V. V n-stech živu býti. Aesop.
Odtud n-sti vyplývají. Br.

Nekázaný ; nekázán, a, o, čehož nekázáno,
nicht befohlen, ungeheissen. N. ulice, vz Ne-
kazanka. — N., bez kázne, zuchtlos, undis-
ciplinirt. N. vojsko, lid, duše. Jg., Br. — N.,
nezvedený, nemravný, svévolný, nestoudný,
ungezogen, unzüchtig. V. N. žena, mladice,
dcera, děti. Us. Jg.

Nekázeň, zni (v obec. ml. -zně), f., ne-
stydatost', nezvedenosť, rozpustilosť, die Zucht-
losigkeit, Unzucht, Ausgelassenheit, Unge-
zogenheit. V. N. učiniti. Pr. pr. Mnoho ne-
kázni plodily. Leg. Aby té nekázni ostali.
St. skl. — Jg.

Nekázný, vz Kázný.

Nekaždý, nicht jeder. Us.

Někda (zastr.) = někdy, jednou, einmal,
einst. Cos někda sliboval. Leg.

Někde, na některém místě, irgendwo. V.
Ve Zlínsku na Mor. (a v již. Čech. Bž.)
nekde. Brt. Na Slov. volakde. Fr. Vz Ně-.
V již. Čech. i nehde. Tu někde zůstávati
musí. D. N. jinde. Us. Nekde nekterý =
hie und da einer. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

Někdejší, který někdy byl, ehemalig, ge-
wesen, sonstig, vormalig, weiland. Jg. N.
obyvatelé města. Br. Já jsem tvůj n. tovaryš.
Lom. Hanušovi Fr., někdejšímu kurfirstu
saskému. Ottersd. To království povstalo
z n. dekanské říše. Kram. — Jg.

Někdo, gt. někoho, skloňuje se dle: kdo.
Strč. někto; v již. Čech. něhdo, Kts., ve
Zlínsku na Mor. nekdo, Brt., nehdo. Vz Ně-.
Na Slovensku říkají: volakdo. Fr. Na Mor.
užívají m. někdo obyčejně: kdosi. Kdosi
klupe na dveři. Brt. Jemand, irgend einer,
aliquis. Jg. Místo genitivu někoho klade se
něčí, vz Já. Zájmena tohoto užíváme, když
věci a příhody skutečné na mysli máme;
naproti tomu užíváme zájmena kdo, když
na mysli máme věci a příběhy možné, pouze
myšlené. Někoho proti jinému poštvati. Ně-
komu něco učiniti. Někomu vstříc jíti. Při
někom, s někým býti. V. S někým jíti. Us.
S někým neprávě nakládati. Us. Vojna ne-
bývá každému hojna, ale jen někomu. Prov.

Jg.

Někdy, časem, druhdy; v již. Čech. nehda.
Kts. Vz Ně-. Manchmal, zuweilen, dann und
wann, bisweilen. Jg. Také blázen n. pravdu
mluví. N. i kůň na čtyřech nohách se po-
klesne (potkne). V. Někdy i štěncům zuby do-
rostaji. V. — N., jednou, einmal, etwa, irgend,
jemals. Jg. Někdys něco slyšel. D. Co někdy
z úst vrabcemvyletí, zase toho nevtáhneš čtyřmi

koňmi. Prov., Jg. — N., před časy, jindy,
prve, dávno, vormals, vor Zeiten, sonst, ein-
stens, ehemals. V. Byli někdy časové. Jg.
N. byl vážný, nyní žádný. Prov., Jg. Abraham
tam n. za Sodomské se modlil. Br. Ukázal
list s majestatem, kterýž někdy Kašparovi
Šlikovi svědčil na obdarování svobod. F. I.
zř. Na tom místě stálo někdy město. Har. —
N., svého času, weiland. Uslyšav Vladislav
někdy král český. Dal. 118. Dal jemu jméno
od někdy správce římského Pompilius. Háj.
— N., v budoucím čase, dermaleinst, dereinst,
irgend einmal. V. Někdy potom. V. N. jednou
aspoň. V.

Nekeš, kše, m. = Nikolaus. Gl. 178.

Neklamnosť, i, f., die Untrüglichkeit. Č.

Neklamný, neklamavý, untrüglich. N.
důvod, důkaz, svědectví, znamení. Hý.

Neklan, a, m., 7. kníže české. Vz S. N.

Neklanin, a, a Neklanův, vz -ův, -in.

Neklanka, y, f., věž ve starém Vyše-
hradě. Jg.

Neklásti, vz Klásti.

Neklčný, zastr., nemilostivý. Ж>p.

Nekleč, i, f., metelice, slota, zwi povětří,
schlechte Witterung, das Gestöber. To je
tam nekleč. V nejhorší n-Či přišel domů. Us.
(Turn.)

Neklid, u, m., nepokoj, die Unruhe. Výb.
I. 16G. Vyšel mezi nimi n. Mus.

Nekliď, i, f., neklid, nepokoj, vztek. Kat.
1120., 2913., 3210.

Neklida, y, m., dle ,Despota', člověk ne-
klidný, der Unruhestifter. Apol. — N., tele
nepokojné, nečisté. Ty n-do! Us. — N., na
Mor. a na Slov. nekluda, neskluda, lakotný,
nemírný v jídle, unmässig im Essen. Jg.

Neklidník, a, m., neklidný člověk, ein
unsauberer Mensch. Na Slov. Koll.

Neklidný, nepokojný: nečistý. Vz Neklida.

Neklov, a, m., čirka modrá, die Knack-
ente, Sommerhalbente, anas querquedula.
Palliardy.

Nekluda, y, f., neklid, bouře. Kat. 2892. —
N, y, m., vz Neklida.

Neklusák, a, m., mimochodník, der Zelter,
Passgänger. V.

Nekmíř, e, m., ves u Plzně. PL. Vz S. N.

Nekněz, e, m. Vz Ne-. Der Unpriester,
Nichtpriester. V poslední potřebu užitečno
by bylo i ne-zi zpoviedati se. Št.

Nekňuba, y, f., nešť, boží nešť, boží po-
leno, nemehlo, nemehlátko, niněra = člověk
nezručný, neohrabaný, ničemný. Us. Sml.

Nekola, y, m., nekolný člověk. U Náchoda:
člověk nepořádný, nesprávný, ein unordent-
licher Mensch. Hrš.

Několik, několiko, nejeden. Vz Ně-.
Einige, etliche. N. jablek. N. přes dvacet.
Jg. Za n. dní. V. Po několika dnech. Br.
Ti nechť pokutováni jsou n-ka málo penězi.
V. Po několicě letech. Arch. I. 161. Po ně-
kolicě dnech. Pass. 535. (Vz Spodobení). Po
několiko dnech ho navštívil. Pass. 170. Vz
Spodobení. Po n-ka nedělích splácal jí tu
podšívku. Svěd. 1570. I učinil po několika
nedělích o to arcibiskupství smlouvu. Háj.
Na n-ko místech mosty dělali. Háj. Přijdu
s n-ka málo muži. Br. V n-ku bitvách byl
vítězitelem učiněn. Háj. Několika málo svědků