119

řeči jsi odsouzen. Jel. V n-ka letech. Zlob.
S n-kа málo muži. V. Na n-ko místech. Háj.
Vz Číslo a Spodobení (stran shody) a Kolik.

Několikasvazkový, einige Bände ent-
haltend. N. dílo. Us. N1.

Několikátý, Einer nach einigen, unter
einigen. Dch.

Několikero, vz Několikerý.

Několikerotvárné zpívání. Bart.

Několikerý; několiker, a, o. Mehr als
eins, verschieden, mancherlei, vielerlei. Ně-
která věc několikerým způsobem vidina býti
může. Us. Obdržev n-ro vítězství. V. Něko-
likero spřežení volů mu vzal. V.

Několiko, vz Několik.

Několikodenní, etliche Tage alt, dauernd.

Několikodílný, aus etlichen Theilen be-
stehend. Us.

Několikoletý, etliche Jahre alt, dauernd.

Jg.

Několikonácte, několiknácte, několiko
na deset, zehn und etliche. Za n. let. Kron.
trub. — S.. skl.

Několibonásob, etlichemal. Našlo se jich
(kněh) tam n. více. Lom.

Několikrát, nejednou, etlichemal, einige
Male. V. Po několikráte. Železo zakalené
několikrát ocel slove. Kom. — Jg.

Několiký, aliquotus. Sotva sám několiký
utekl. V. Paní zamordovati kázal samu ně-
kolikou. Star. let. Její otec nad několikými
vlastmi vládl. N. díl, aliquoter Theil. Vz
Něco.

Nekolně, tvrdě, zarytě, zavitě, zarputile,
hart, verstockt. N. k něčemu se míti. Sš.
J. 107.

Nekolník, a, m., nekolný člověk. Rozk.

Nekolnosť, i, f., tvrdosť, špatnost', zavi-
losť, die Härte, Verstocktheit. N. něčí po-
kořiti. Sš. Zj. 421.

Nekolný, co se kláti, štípati nedá, un-
spaltig. N. dřevo, špalek. Jg. — N., člověk
tvrdý, zavilý, ein harter Mensch. N. špalek
(skrblec). Reš. N. člověk. Veleš. N., impro-
bus. BO. — N., váhavý, s kým nic vyříditi
nelze. Jg.

Nekončitý, nekoncovatý, kdo nevede
věc ku konci. Vz Nekonečný. Kb.

Nekonec, nce, m., neskončení, die End-
losigkeit, der Aufschub. Mus. K protahu a
k věčnému n-ci. Ctib.

Nekonečnosť, i, f., die Endlosigkeit. Rk.

Nekonečný, endlos, unendlich. N. práce,
řada, Nz., člověk, ein ewiger Landler. Dch.

Nekoř, e, m. N. horní, ves v Jičínsku.
PL.

Nekorný, kdo se nekoří, der sich nicht
demüthigt. Bůh snáší lidi n-né a nekolné ve
mnohé trpělivosti. Sš. I. 104.

Nekosník, a, m., der Satan. Rozk.

Nekov, u, m., das Nichtmetall. N-vy či
metalloidy: kyslík, vodík, dusík, uhlík, síra,
selen, chlor, brom, iod, fluor, fosfor, bor,
křemík. Vz Sík. 14., 2tí., S. N.

Nekradec, dce, m., kdo nekrade, der nicht
stiehlt. Vz Mlatec.

Nekrajinec, nce, m., ein nicht im Lande
Geborener. Rk.

Nekřamptovný, v Krk. = neúhledný,
nezpůsobný. Kb.

Nekrasa, y, f., die Unschönheit. St. skl.
IL 225.

Nekratochvíle, e, f., Unlieblichkeit, f. V.

Nekratochvilnosť, i, f., vz Kratochvil-
nosť.

Nekratochvilný, vz Kratochvilný.

Nekrčemný. Člověk n., který nechodí
po krčmách, pořádný. Schön.

Nekřesťan, a, m. Vz Nezakladatel, Ne.
I nekřesťané mají péči o svých. Št. N. kř.
34., 26. NichtChrist, m.

Nekřesťanský, unchristlich.

Nekřesťanství, n., die Unchristlichkeit.
Rk.

Nekrevný, unblutig. Č.

Nekrmení, n. Plat za n. vepře, eine Geld-
reluition anstatt des Fütterns eines Schweines.
Gl. 178.

Nekrmnice, e, f., abroma. Rostl.

Nekrolog, u, m., z řec., zpráva o něčí
smrti, větším dílem s připojením krátkého
životopisu zemřelého. S. N.

Nekropený, ungesprengt. Chodí jako n.
Us.

Nekrotký, divoký, wild. N. bůvol. Ja.

Nekřtěně, ěte, nekřtěnátko, a, n., un-
getauftes Kind. Ros.

Nekřtěnec, nce, m., nekřtěný, ein Unge-
taufter. Ráj.

Nekřtěný, nekřtěn, a, o, ungetauft. —
N., neurčitý, unbestimmt. Cyr.

Nekřtina, y, m. = nekřtěný.

Nektar, u, m., řec, v bájesloví řeckém
nápoj bohův, nesmrtelnosti; podávali jej
bohům Hebe a Ganymedes. S. N.

Některak, nějak, auf irgend eine Art. N.
opatřiti. Štěst. Když utíkal, některak ná-
hodou potkal krále. Flav.

Některaký — nějaký, quidam. Že n. súdce
dary jsa utlačen. Nadál jsem se n-kých po-
mocí od vaší milosti. Žid. N-ké odplaty. Dch.
Událo se mu jeti k jednomu městu přes ně-
ktérakú púšt. GR.

Některde — někde, irgendwo, zastr. St.
skl.

Některdy, něterdy, (zastr.) = někdy,
manchmal. St. skl., Pulk. Měl bych některdy
přenechati. Št. Některdy panuje člověk člo-
věku na své zlé. BO.

Některý, v obec. mluvě: někerý, nekerý,
na Mor. nekterý. Vz Ně.Irgend einer, Jemand;
v pl. einige, mancher. Jg., V. N. jeden. V.
Sukoslav s malým počtem některým těžce
z té bitvy ujel. Háj. Práce správy některé
země. V. Vydaří-li se některý. Har. Po ně-
kterých dnech, časiech. Pass. 230., 599. Chan
když na myslivosť jezdí, pod stany některou
neděli bydlí. Har. II. 148. Prosil mne, abych
mu sukni půjčil, že nemá v čem choditi, na
n-rý málo den. Svěd. 1590. Kázal některé
stínati, některé čtvrtiti, některé odříti. Bart.
Mám jablka, chcete některé ? Us. Některé
ovoce je ranné, jiné pozdní, některé celo-
roční. Kom. Jsou někteří lidé. D. Na některém
místě (někde). V. Za n. čas, času některého.
V. N. den před časem. Har. Poslali k němu
některé z fariseův. Br. — Vz Něco.

Některýkrát, etlichemal. Har.

Někudy, někady, irgendwodurch, irgend-
wohin. Reš. N. jinudy. Někudy vyjíti musíme.