Předchozí (118)  Strana:119  Další (120) |
|
|||
119
|
|||
|
|||
řeči jsi odsouzen. Jel. V n-ka letech. Zlob.
S n-kа málo muži. V. Na n-ko místech. Háj. Vz Číslo a Spodobení (stran shody) a Kolik. Několikasvazkový, einige Bände ent-
haltend. N. dílo. Us. N1. Několikátý, Einer nach einigen, unter
einigen. Dch. Několikero, vz Několikerý.
Několikerotvárné zpívání. Bart.
Několikerý; několiker, a, o. Mehr als
eins, verschieden, mancherlei, vielerlei. Ně- která věc několikerým způsobem vidina býti může. Us. Obdržev n-ro vítězství. V. Něko- likero spřežení volů mu vzal. V. Několiko, vz Několik.
Několikodenní, etliche Tage alt, dauernd.
Několikodílný, aus etlichen Theilen be-
stehend. Us. Několikoletý, etliche Jahre alt, dauernd.
Jg.
Několikonácte, několiknácte, několiko
na deset, zehn und etliche. Za n. let. Kron. trub. — S.. skl. Několibonásob, etlichemal. Našlo se jich
(kněh) tam n. více. Lom. Několikrát, nejednou, etlichemal, einige
Male. V. Po několikráte. Železo zakalené několikrát ocel slove. Kom. — Jg. Několiký, aliquotus. Sotva sám několiký
utekl. V. Paní zamordovati kázal samu ně- kolikou. Star. let. Její otec nad několikými vlastmi vládl. N. díl, aliquoter Theil. Vz Něco. Nekolně, tvrdě, zarytě, zavitě, zarputile,
hart, verstockt. N. k něčemu se míti. Sš. J. 107. Nekolník, a, m., nekolný člověk. Rozk.
Nekolnosť, i, f., tvrdosť, špatnost', zavi-
losť, die Härte, Verstocktheit. N. něčí po- kořiti. Sš. Zj. 421. Nekolný, co se kláti, štípati nedá, un-
spaltig. N. dřevo, špalek. Jg. — N., člověk tvrdý, zavilý, ein harter Mensch. N. špalek (skrblec). Reš. N. člověk. Veleš. N., impro- bus. BO. — N., váhavý, s kým nic vyříditi nelze. Jg. Nekončitý, nekoncovatý, kdo nevede
věc ku konci. Vz Nekonečný. Kb. Nekonec, nce, m., neskončení, die End-
losigkeit, der Aufschub. Mus. K protahu a k věčnému n-ci. Ctib. Nekonečnosť, i, f., die Endlosigkeit. Rk.
Nekonečný, endlos, unendlich. N. práce,
řada, Nz., člověk, ein ewiger Landler. Dch. Nekoř, e, m. N. horní, ves v Jičínsku.
PL. Nekorný, kdo se nekoří, der sich nicht
demüthigt. Bůh snáší lidi n-né a nekolné ve mnohé trpělivosti. Sš. I. 104. Nekosník, a, m., der Satan. Rozk.
Nekov, u, m., das Nichtmetall. N-vy či
metalloidy: kyslík, vodík, dusík, uhlík, síra, selen, chlor, brom, iod, fluor, fosfor, bor, křemík. Vz Sík. 14., 2tí., S. N. Nekradec, dce, m., kdo nekrade, der nicht
stiehlt. Vz Mlatec. Nekrajinec, nce, m., ein nicht im Lande
Geborener. Rk. Nekřamptovný, v Krk. = neúhledný,
nezpůsobný. Kb. |
Nekrasa, y, f., die Unschönheit. St. skl.
IL 225. Nekratochvíle, e, f., Unlieblichkeit, f. V.
Nekratochvilnosť, i, f., vz Kratochvil-
nosť. Nekratochvilný, vz Kratochvilný.
Nekrčemný. Člověk n., který nechodí
po krčmách, pořádný. Schön. Nekřesťan, a, m. Vz Nezakladatel, Ne.
I nekřesťané mají péči o svých. Št. N. kř. 34., 26. NichtChrist, m. Nekřesťanský, unchristlich.
Nekřesťanství, n., die Unchristlichkeit.
Rk. Nekrevný, unblutig. Č.
Nekrmení, n. Plat za n. vepře, eine Geld-
reluition anstatt des Fütterns eines Schweines. Gl. 178. Nekrmnice, e, f., abroma. Rostl.
Nekrolog, u, m., z řec., zpráva o něčí
smrti, větším dílem s připojením krátkého životopisu zemřelého. S. N. Nekropený, ungesprengt. Chodí jako n.
Us. Nekrotký, divoký, wild. N. bůvol. Ja.
Nekřtěně, ěte, nekřtěnátko, a, n., un-
getauftes Kind. Ros. Nekřtěnec, nce, m., nekřtěný, ein Unge-
taufter. Ráj. Nekřtěný, nekřtěn, a, o, ungetauft. —
N., neurčitý, unbestimmt. Cyr. Nekřtina, y, m. = nekřtěný.
Nektar, u, m., řec, v bájesloví řeckém
nápoj bohův, nesmrtelnosti; podávali jej bohům Hebe a Ganymedes. S. N. Některak, nějak, auf irgend eine Art. N.
opatřiti. Štěst. Když utíkal, některak ná- hodou potkal krále. Flav. Některaký — nějaký, quidam. Že n. súdce
dary jsa utlačen. Nadál jsem se n-kých po- mocí od vaší milosti. Žid. N-ké odplaty. Dch. Událo se mu jeti k jednomu městu přes ně- ktérakú púšt. GR. Některde — někde, irgendwo, zastr. St.
skl. Některdy, něterdy, (zastr.) = někdy,
manchmal. St. skl., Pulk. Měl bych některdy přenechati. Št. Některdy panuje člověk člo- věku na své zlé. BO. Některý, v obec. mluvě: někerý, nekerý,
na Mor. nekterý. Vz Ně.Irgend einer, Jemand; v pl. einige, mancher. Jg., V. N. jeden. V. Sukoslav s malým počtem některým těžce z té bitvy ujel. Háj. Práce správy některé země. V. Vydaří-li se některý. Har. Po ně- kterých dnech, časiech. Pass. 230., 599. Chan když na myslivosť jezdí, pod stany některou neděli bydlí. Har. II. 148. Prosil mne, abych mu sukni půjčil, že nemá v čem choditi, na n-rý málo den. Svěd. 1590. Kázal některé stínati, některé čtvrtiti, některé odříti. Bart. Mám jablka, chcete některé ? Us. Některé ovoce je ranné, jiné pozdní, některé celo- roční. Kom. Jsou někteří lidé. D. Na některém místě (někde). V. Za n. čas, času některého. V. N. den před časem. Har. Poslali k němu některé z fariseův. Br. — Vz Něco. Některýkrát, etlichemal. Har.
Někudy, někady, irgendwodurch, irgend-
wohin. Reš. N. jinudy. Někudy vyjíti musíme. |
||
|
|||
Předchozí (118)  Strana:119  Další (120) |