120

Us. — N., někde, hin und wieder, hie und
da. Zeme svrchek n. jest vlhký, n. suchý.
Kom. V již. Čech. a na Mor. nekudy.

Nekvapiti, vz Kvapiti. Pospěš, ale nekvap.
Eile mit Weile. Dch.

Nekvasov, a, m., ves u Přestic. PL.

Nekvasovice, pl., ves a) u Ledče; b) N.
hořejší a dolejší u Vimberka v Plzeňsku. PL.

Nekvětky, tek, pl., f, druh nejrannějších
jablek. Jg.

Něký, zastr., některý, ein. Vyněv z cípu
něký tvaroh, tu jej tištěše. Trist. 341. Vy-
ložil jsem česky knihy učiněné někým jiným
latině. St.

Nekyprosť, i, f., lenost (v již. Čech. a
zastr.), die Trägheit. Vyb. I 1168. Lenosť
jest n. k dobrým skutkům. Št.

Nekyprý, v již. Cech. (a zastr.) — líný,
träg, faul. Kts.

Nela = nelála (králová), zastr. Kat.
Nelad, u, m., nepořádek, die Unordnung.
Č., Mus. V n-u ležeti; v n. uvésti. Nt.

Neladný, nepořádný, unordentlich.

Nelahozeves, Nalezoves, vsi, f., Mühl-
hausen, ves u Velvar. PL., Tk. II. 453., III.
50., 51. Vz S. N.

Nelap, nenadarmo. Kat, 471. Dle Gb.
k Smil. v. 2002. = ne zase, ne dále, již ne.
Vz Lap.

Neláska, y, f., der Widerwille, Hass, die
Ungunst. Velikou nelibost' a nelásku sobě
způsobil. V. V n-ce s někým býti. Štelc.
V n-ku upadnouti. V. N-ku mezi nimi plodil.
Rad. zv. V nesvornosť a n-ku vešli. Bart.

Nelaskavosť, i, f. Die Lieblosigkeit, Ab-
neigung. N. dětí k rodičům.

Nelaskavý, nemilostivý, unhold, unfreund-
lich, lieblos. — ke komu. Us.

Nelečevý, unheilbar. N. rána. Sal.

Neléčivý, nicht heilend. N. bylina. Jg.

Nelékař, e, m., ein Nichtarzt. Jg.

Nelekavosť, i, f., vz Lekavosť.

Nelekavý, v nebezpečenstvích. V. Uner-
schrocken. N.

Neléně = rychle. Kat. 950., V.

Neleniti se, il, ění. — komu. Komu se
nelení, tomu se zelení. Lb., Mt. S. Vz Leniti,

Nelení = nelen, nicht faul. V.

Nelenivý, nicht faul. N. v pracech. V.

Nelepeč, pče, m., Nellepetsch, ves v Br-
něnsku. PL.

Nelepota, y, f = nectnosť, Untugend, Un-
güte. Výb. I., 678. Bibl. — N., nesličnost.
Ms.

Nelepý, vz Lepý.

Neles, u, m. Sel lesem nelesem. Kulda.

Nelesť, i, f., pravda, jistota; v nelesť =
zajisté, Kat. 1328.

Nelešovice, ves u Olomouce. PL.

Nele-us, a, m., jm. řecké.

Neli (ne-li): 1. tázací, anne, nicht wahr?
Ty bys to rád měl, ne-li ? Jg. Nebyloli tam
mnoho lidí ? Jg. — 2. N., jestliže ne, wo (wenn)
nicht, Ne-li mnoho, aspoň dobré.— 3. = ne
pak, nicht aber. A to jest Bohu milé a nám
prospěšné, ne-li to, když ... Zlob.

Nelibě, bezděčně, tesklivě, těžce, nepří-
jemně, unlieblich, missfällig, unangenehm. V.
Něco n. nésti. V. Prožluklé sádlo n. zapáchá.
Kom.

Nelíbezně, unangenehm, missfällig. N.
něco nésti. V. Vz Nelibě.
Nelíbeznosť, i, f., vz Nelibost
Nelíbezný, nelibý, unlieblich, unangenehm.

Nelíbiti se komu. Vz Líbiti se.

Nelibka, nelíbka, y, f., nelibost, nepří-
jemný cit, das Missbehagen, Missfallen. To
mi n-ku činí. Plk. — N., nevole, der Wider-
willen, Hass. N-ku na koho míti. Reš. V n-ku
upadl. Schön. V n-ku koho pro něco vzíti.
Žalan.

Nelibosť, nelíbosť, i, f., nelubosť, neli-
bůstka, nelahodnosť. Die Unlieblichkeit. D. —
N., nezalíbení, nechut, das Missvergnügen,
Missbehagen, Missfallen, die Unlust, der Ver-
druss. Reš. Nad něčím n. míti. V. N. k ně-
čemu míti (nechuť). D. N-stí něco dělati
(tesklivě). V. Dal nad tím svou n. znáti.
Nám k n-sti. Sych. N. někomu učiniti. Št.
N. 110. Nad tím žádné n-sti nésti neračte.
Žer. Záp. II. 165. — N., nepřátelství, nenávisť,
der Hass, Widerwillen, die Abneigung. V.
N. k někomu míti. Leg. N. k někomu vzíti.
Br. V n. někoho vzíti. Reš. Za příčinou n-sti
to vynáší. Br. N. nese k nám, že mu nepo-
chlebujeme. Sych. Z n-sti pomlouvati. Br.
N. z něčeho. Nz. V n. někomu upadnouti.
Bart. 1. 34. — Nelibost. V., Br., Apol., Reš.;
nelibost (lépe): Br., Kom., D.

Nelibozvuk, u, m., der Misston, die Dis-
sonanz. Rk.

Nelibůstka, y, f. = nelibost'.

Nelibý; nelib, a, o, nemilý, nepříjemný,
uníieblich, unangenehm, missfällig. N. vůně,
věc, obyčej. Jg. Mnohým to nelibé, že se
král ku Pražanům tak nachýlil. V. Bylo mu
tam těžko a nelibo. Č. Mnohým bylo to ne-
libé. Bart.

Nelicník, a, m., hrubý, ein grober Mensch.
Us. Dch.

Nelicnosť, i, f., neslušnosť, nezdvořilosť,
die Unart, Unbill. Us. v Příbr. Sml.

Nelicný; nelicen, cna, o, nepěkný, ne-
úhledný, nezpůsobný, hrubý, unförmig, miss-
fällig, garstig. St. skl. Kůže n., jež nemá
pěkného líce. Us. N. kámen, stavba, jednání
s kým. Us. v Příbr. Sml. N-cně s někým
zacházeti (nezdvořile). Tamtéž. — Někteří
užívají tohoto slova m. nechutný, unschmack-
haft. Jg.

Nelicoměrný. Vz Licoměrný. Kde láska
n-ná, tu naděje věrná. Č. 240.

Nelíčený, vz Líčený, nicht geziert, auf-
richtig. Rk.

Neličnosť, i, f., nemnožství, nečetnosť,
die geringe Žahl. Pán spatřuje n. pravých
věrců. Sš. L. 174.

Neličný, nemnohý, nečetný, nicht zahl-
reich. Předvěsť o spasení n-ého ostatku. Sš.
I. 105.

Nelicla, y, m., Misanthrop, m. Rk.

Nelidé, í, m., pl., nelidští, zlí, Unmenschen,
m. Jací to nelidé. Ráj.

Nelidnosť, i, f., der Mangel an Bevölke-
rung. Jg.

Nelidný, menschenleer; menschenscheu.
Plk.

Nelidskosť, i, f., nelidství, nevlídnost,
die Unmenschlichkeit, Jg.