Předchozí (119)  Strana:120  Další (121) |
|
|||
120
|
|||
|
|||
Us. — N., někde, hin und wieder, hie und
da. Zeme svrchek n. jest vlhký, n. suchý. Kom. V již. Čech. a na Mor. nekudy. Nekvapiti, vz Kvapiti. Pospěš, ale nekvap.
Eile mit Weile. Dch. Nekvasov, a, m., ves u Přestic. PL.
Nekvasovice, pl., ves a) u Ledče; b) N.
hořejší a dolejší u Vimberka v Plzeňsku. PL. Nekvětky, tek, pl., f, druh nejrannějších
jablek. Jg. Něký, zastr., některý, ein. Vyněv z cípu
něký tvaroh, tu jej tištěše. Trist. 341. Vy- ložil jsem česky knihy učiněné někým jiným latině. St. Nekyprosť, i, f., lenost (v již. Čech. a
zastr.), die Trägheit. Vyb. I 1168. Lenosť jest n. k dobrým skutkům. Št. Nekyprý, v již. Cech. (a zastr.) — líný,
träg, faul. Kts. Nela = nelála (králová), zastr. Kat.
Nelad, u, m., nepořádek, die Unordnung. Č., Mus. V n-u ležeti; v n. uvésti. Nt. Neladný, nepořádný, unordentlich.
Nelahozeves, Nalezoves, vsi, f., Mühl-
hausen, ves u Velvar. PL., Tk. II. 453., III. 50., 51. Vz S. N. Nelap, nenadarmo. Kat, 471. Dle Gb.
k Smil. v. 2002. = ne zase, ne dále, již ne. Vz Lap. Neláska, y, f., der Widerwille, Hass, die
Ungunst. Velikou nelibost' a nelásku sobě způsobil. V. V n-ce s někým býti. Štelc. V n-ku upadnouti. V. N-ku mezi nimi plodil. Rad. zv. V nesvornosť a n-ku vešli. Bart. Nelaskavosť, i, f. Die Lieblosigkeit, Ab-
neigung. N. dětí k rodičům. Nelaskavý, nemilostivý, unhold, unfreund-
lich, lieblos. — ke komu. Us. Nelečevý, unheilbar. N. rána. Sal.
Neléčivý, nicht heilend. N. bylina. Jg.
Nelékař, e, m., ein Nichtarzt. Jg.
Nelekavosť, i, f., vz Lekavosť.
Nelekavý, v nebezpečenstvích. V. Uner-
schrocken. N. Neléně = rychle. Kat. 950., V.
Neleniti se, il, ění. — komu. Komu se
nelení, tomu se zelení. Lb., Mt. S. Vz Leniti, Nelení = nelen, nicht faul. V.
Nelenivý, nicht faul. N. v pracech. V.
Nelepeč, pče, m., Nellepetsch, ves v Br-
něnsku. PL. Nelepota, y, f = nectnosť, Untugend, Un-
güte. Výb. I., 678. Bibl. — N., nesličnost. Ms. Nelepý, vz Lepý.
Neles, u, m. Sel lesem nelesem. Kulda.
Nelesť, i, f., pravda, jistota; v nelesť =
zajisté, Kat. 1328. Nelešovice, ves u Olomouce. PL.
Nele-us, a, m., jm. řecké.
Neli (ne-li): 1. tázací, anne, nicht wahr?
Ty bys to rád měl, ne-li ? Jg. Nebyloli tam mnoho lidí ? Jg. — 2. N., jestliže ne, wo (wenn) nicht, Ne-li mnoho, aspoň dobré.— 3. = ne pak, nicht aber. A to jest Bohu milé a nám prospěšné, ne-li to, když ... Zlob. Nelibě, bezděčně, tesklivě, těžce, nepří-
jemně, unlieblich, missfällig, unangenehm. V. Něco n. nésti. V. Prožluklé sádlo n. zapáchá. Kom. |
Nelíbezně, unangenehm, missfällig. N.
něco nésti. V. Vz Nelibě. Nelíbeznosť, i, f., vz Nelibost Nelíbezný, nelibý, unlieblich, unangenehm. Nelíbiti se komu. Vz Líbiti se.
Nelibka, nelíbka, y, f., nelibost, nepří-
jemný cit, das Missbehagen, Missfallen. To mi n-ku činí. Plk. — N., nevole, der Wider- willen, Hass. N-ku na koho míti. Reš. V n-ku upadl. Schön. V n-ku koho pro něco vzíti. Žalan. Nelibosť, nelíbosť, i, f., nelubosť, neli-
bůstka, nelahodnosť. Die Unlieblichkeit. D. — N., nezalíbení, nechut, das Missvergnügen, Missbehagen, Missfallen, die Unlust, der Ver- druss. Reš. Nad něčím n. míti. V. N. k ně- čemu míti (nechuť). D. N-stí něco dělati (tesklivě). V. Dal nad tím svou n. znáti. Nám k n-sti. Sych. N. někomu učiniti. Št. N. 110. Nad tím žádné n-sti nésti neračte. Žer. Záp. II. 165. — N., nepřátelství, nenávisť, der Hass, Widerwillen, die Abneigung. V. N. k někomu míti. Leg. N. k někomu vzíti. Br. V n. někoho vzíti. Reš. Za příčinou n-sti to vynáší. Br. N. nese k nám, že mu nepo- chlebujeme. Sych. Z n-sti pomlouvati. Br. N. z něčeho. Nz. V n. někomu upadnouti. Bart. 1. 34. — Nelibost. V., Br., Apol., Reš.; nelibost (lépe): Br., Kom., D. Nelibozvuk, u, m., der Misston, die Dis-
sonanz. Rk. Nelibůstka, y, f. = nelibost'.
Nelibý; nelib, a, o, nemilý, nepříjemný,
uníieblich, unangenehm, missfällig. N. vůně, věc, obyčej. Jg. Mnohým to nelibé, že se král ku Pražanům tak nachýlil. V. Bylo mu tam těžko a nelibo. Č. Mnohým bylo to ne- libé. Bart. Nelicník, a, m., hrubý, ein grober Mensch.
Us. Dch. Nelicnosť, i, f., neslušnosť, nezdvořilosť,
die Unart, Unbill. Us. v Příbr. Sml. Nelicný; nelicen, cna, o, nepěkný, ne-
úhledný, nezpůsobný, hrubý, unförmig, miss- fällig, garstig. St. skl. Kůže n., jež nemá pěkného líce. Us. N. kámen, stavba, jednání s kým. Us. v Příbr. Sml. N-cně s někým zacházeti (nezdvořile). Tamtéž. — Někteří užívají tohoto slova m. nechutný, unschmack- haft. Jg. Nelicoměrný. Vz Licoměrný. Kde láska
n-ná, tu naděje věrná. Č. 240. Nelíčený, vz Líčený, nicht geziert, auf-
richtig. Rk. Neličnosť, i, f., nemnožství, nečetnosť,
die geringe Žahl. Pán spatřuje n. pravých věrců. Sš. L. 174. Neličný, nemnohý, nečetný, nicht zahl-
reich. Předvěsť o spasení n-ého ostatku. Sš. I. 105. Nelicla, y, m., Misanthrop, m. Rk.
Nelidé, í, m., pl., nelidští, zlí, Unmenschen,
m. Jací to nelidé. Ráj. Nelidnosť, i, f., der Mangel an Bevölke-
rung. Jg. Nelidný, menschenleer; menschenscheu.
Plk. Nelidskosť, i, f., nelidství, nevlídnost,
die Unmenschlichkeit, Jg. |
||
|
|||
Předchozí (119)  Strana:120  Další (121) |