122

jména jednoho kmene germanského. Ale tento
kmen byl daleko na západě, toho Slované
neznali, tedy nemohli ostatních dle něho jme-
novati. Slovo to odvoditi možno od němъ =
němý, co u Nestora znamená: cizí, jinople-
menný. Mkl., Šf. Starož. I. 358. N. klepaný,
kovaný (pouhý). Rk., D. Do boty litý Němec.
Č. V míře válku múdro ždáti (= očekávati),
vezdy nám súsědé Němci. Rkk. 40. Mluvte
s ním, když je N. (o člověku těžce chápa-
jícím). Č. Nebojí se N., že mu gatě vezmou
(poněvadž jich nenosí; — kdo nic nemá, zlo-
děje se nebojí. Vz Chudý.). Č. Spieše oráč
dobrým knězem (knížetem) bude, než taký
N. s Čechy věrně zbude. Dal. 122., Č. Je
N., nevěř. Č. Juž to pravě znamenaju, že
všichni Němci českého zlého hledajú. Dal.
103. Tenkrát N. Čechu přeje, když se had
(hus) na ledu hřeje. Č. Mol v drahém rúše,
živá ryba na suše, vlk mezi kozami, žák
mezi pannami, kozel v zahradě, N. v české
radě: kde to přebývá, tu dobře nebývá.Č.
Němec s malvazím v láhvici, vz Dítě, Žid.
Lb. Němci mají na hlavě ořechy (Nisse), na
očích písničky (Augen-Lieder), v hubě de-
sítky (Zähne), na rukou talíře (Thäler), na
prstech hřebíky (Nägel). Lb. Němci v Praze
vz Tk. III. 654. O Němcích vůbec vz KP.
I. 87. — Němci = Německý národ; německá
země. Vz Německo. Hořejší (vyšní, horní,
D.), dolejší Němci. V. Nižní Němci. D. Jel
do Němec. Us. Veškery Němci. D. Nechvalno
nám v Nemcěch iskati pravdu. L. S. v. 109. —
N., mce, = němý. Pass. — Vz Německý.

Německo, a, n., Deutschland, n. Državy
severoněmecké; Oldenbursko, Brunšvicko, dvě
Lipska, Anhaltsko, Waldek, Hessko (severní),
dvě Schwarzburska, dvé Reuss, pět vévodství
saských, tři svobodná města (Hamburk, Bre-
men, Bukovec = Lübeck), dvě Meklenburska,
Sasko, Prusko. — Jihoněmecko: Velkové-
vodství hesské, Badensko, Würtembersko,
Bavory. Tl. Vz S. N.

1. Německy, po německu, vz Po s da-
tivem ; ve Zlinsku na Mor. a místy i v Čech.:
po německy. Brt. Deutsch. N. mluviti. Us.

2. Německy, Nemetzky, ves v Brněnsku.

Německý. N.m.němecský,vz-ský. Deutsch.
N. země, národ (vz S. N. V. 722.), jazyk
(vz S. N. V. 724.), bájesloví (vz S. N. V.
730.), starověk (vz S. Ň. V. 732.), právo (vz
S. N. V. 735.), literatura (vz S. N. V. 73tí.),
metrum (S. N. V. 761.), filosofie (S. N. V.
761.], hudba (S. N. V. 764.), umění (S. N.
V. 766.), říše, moře, krajina, řád, Čech, ja-
blka, sedlo, pytlování (ve mlýně), myš, zázvor,
řepa. V., D., Jg. N. brambory, vz Němče;
n. rytířský řád; Brod (mě. v Čech., Deutsch-
Broď, vz Brod v S N.). O něm. rytířích vz
také Tk. II. 453., III. 188. a S. N. V. 769.
Když n. jazyk v zemi ostane, našeho rodu
česť stane. Dal. Seděti na n-kém kázání
(= ničemu nerozuměti). L. Tobě smrdí česká
duše, náhle pryč n-ká kuše! Dal. 147. —
N. (zastr.) = cizí. Mand. Vz Němec.

Němectví, němectvo, a, n., das Deutsch -
thum. Rk.

Němečky, dle Dolany, Nemetschken, ves
u Teplice. PL.

Nemehlo, a, n., ne-mehnouti, hýbnouti, kdo
se nehýbá, nemotorný, nemotora, trdlo, mo-
tovidlo, ein ungeschickter, hölzerner Mensch,
Einfaltspinsel, Plumpsack, Klotz, m. D. Tys
n. Us. Hluché n. Zlob. N. všech nemehel.
Sych.

Nemehnouti, vz Mehnouti.

Nemějice, ves u Písku. PL., Tk. III. 37.

Neměkce, nicht weich, hart. Tu ležíš dosti
n. Žk. 307.

Němen (Něman), a, m., řeka v Rusku a
Prusku, něm. Memel.

Neméně, nicht minder. Byl čitedlen bídy
jejich n., než jakoby se to jeho samého do-
týkalo. Br. Jichž n. dvou set bylo. Br. Po-
něvadž n. jim, nežli stranám hrozný soud
býti má. V. — Jg.

Neměnitelný, unveränderlich.

Neměnlivý, unveränderlich, lépe: nepro-
měnný, neproměnitelný. Jg.

Neměnné, unveränderlich. Z nebe pomoc
při mně n. stojí. Kom.

Neměrný, míry nemající, unmessbar. Krok.

Nemes-is, e, f., řec, nevole; bohyně msty.
Vz S. N.

Nemeškati, nečekati. Nemeškal přijíti.
Vz Meškati.

Nemeškavě, unverzüglich. N. posla vy-
praviti. Hl.

Něměti, ějí, ěl, ění, oněměti, stumm werden.
Ústa nemějí. Kom,

Němětice, ves u Val. Meziříčí. PL.

Nemetice, ves u Vimberka. PL.

Nemezný, gränzenlos. Rk.

Nemičoves, vsi, f., ves u Jičína. PL.

Nemilany, Nimlau, ves u Olom. PL.

1. Nemile, ves u Zábřehu na Mor. PL.
Neumühle.

2. Nemile. To n. se ho dotklo. Us. —
3. Nemile, e, f., místo u Olomouce, Neu-
mühle. Jg.

Nemilec, lce, m., nemilý, der Unliebe
(nové). Jg.

Nemilkov, a, m., Nemilkau, ves u Sušice,
PL.; v Žatecku. Tk. I. 440. Vz S. N.

Nemilosrdný, unbarmherzig. Stran po-
řekadel vz: Kůže, Poddaný.

Nemilosť, i, f., die Ungnade. V n. přijíti,
upadnouti. V. Na milosť i n. dáti se. V.
V n-sti býti u koho. Us. Přísně pod nemi-
lostí (pod uvarováním škody, Er.) ostřihati
sobot poručil. Kom. Kdo v přízni veliké,
po málo hodinách v n. padá. Kom. Královu
n. jmějieše. Dal. 86. — N., nepravosť. N.
hřicha mého odpustil jsi. Ps. ms.

Nemilostenství, n., nemilostivosť, die
Lieblosigkeit. Ž. kap. 72. 6.

Nemilostivosť, i, f., ukrutnosť, nemilosť,
die Unmilde, Härte. V., Kom. V pokutu
n-sti naší upadl. Solf. — N., nešlechetnosť,
nemilosť, Impietät, f. Laster, n. A tys odpu-
stil n. hříchu mého. Zák. sv. Ben.

Nemilostivý, tvrdý, ukrutný, ungnädig,
unmilde, V.; — nešlechetný, lasterhaft. Děti
své opustiti jest n. věc. Jel. — čím. Mravy
n-vý (moribus crudelior). BO.

Nemilovanec, nce, m., nemilý člověk,
ein Ungeliebter. Jg.

Nemilovati koho, nicht lieben. Us. Vz
Milovati.