Předchozí (122)  Strana:123  Další (124) |
|
|||
123
|
|||
|
|||
Nemilý, unangenehm, unliebsam, vz Milý.
Měl dnes n-lé věci, er hatte heute Odiosa. Dch. Vz stran přísloví: Dvéře, Had, Homolka, Klika, Kout, Koza, Krk, Košťál, Lavice, Nos, Ohryzek, Pometlo, Příjemný, Sedlák, Sníh, Típek, Vlas, Vzácný, Zajíc. Neminúci = nepomíjející. Kat. 3006.
Nemíra, y, f., nedostatek míry, Unmass,
n.; 2. zbytečná mnohost', zbytek, das Uiber- mass, der Uiberfluss. Nemírně, přílišně, velmi, nad míru, ne-
skrovně,unmässig, ungenügsam, unbescheiden. D. N. běžeti. V. N. velmi. V. Drobet n.; n. veliký muž. V. Nic n. nechválí a nehaní. Kom. — Jg. Nemírnosť, i, f., přílišnost, zbytečnost,
neskrovnosť, das Uibermass, die Ungenüg- samkeit, Unbescheidenheit. V. N. v jídle, v pití atd. Všeliké n-sti se vystříhati. V. Nemírný, nestřídmý, neskrovný, unmässig,
ungenügsam, unbescheiden. N. žádost' pití. V. N. skromnosť, skoupost'. V. Chrapavosť od křiku nemírného. Kom. On byl nemírné po- vahy. Ма.. — v čem : v jídle a pití. Us. Nemíst..., unpassend. N. šlápnouti. Nud.
Nemístnosť, i, f., die Unstatthaftigkeit,
Ungereimtheit. Nemístný, unpassend, unstatthaft. Vz
Místný. Bylo by nemístné. Dch. Nemistr, a, m. Št. N. kŕ. 79. Vz Ne-.
Nemíti čeho: let. Vl. — s kým. Já
s vámi nemám (s vámi nedržím). Us. Math. Baudišová. — Vz Míti. Němiž, e, f., ves u Vlašimi. PL. Vz Němče.
Němka, y, Němkyně, ě, Němkyňka,
y, f., eine Deutsche. Nemluva, y, m. a f., kdo málo mluví,
muňa, níma, wortkarg. Vz Nelova. Nemluvenství, n., nemluvnost', die Kind-
heit. Měst. bož. Nemluvně, ěte, nemluvňátko, a, n., dítě,
ještě nemluvící, ein unmündiges Kind. — Nemluvňátka, nevinné děti, die unschuldigen Kindlein. Dnesje nemluvňátek (den, památka). Us. Jg. Nemluvněctví, n. = nemluvenství. Měst.
bož. Nemluvněti, ějí, ěl, ční, unmündig, wort-
karg werden. Jg. Nemluvnost,i,f., jakosť nemluvného člo-
věka, die Wortkargheit, Ungesprächigkeit. Jg., Mus. Kam s tou svou n-stí dojde? Jg. — N., dětinství. Jel. — Jg. Nemluvný, mlčelivý, redescheu, unge-
sprächig, wortkarg. Kočka nelovná, ústa ne- mluvná ničeho nezískají. Jg. Vz Mlčení. Nemnice, e, f., atropa bella donna, die
Tollkirsche. Na Slov. Nemnoho, nicht viel, wenig. Us.
Nemnohý, skrovný, wenig. V nemnohých
dnech, letech. V., Kom. Po nemnohých dnech. D. Nemnohými slovy. D. Nemoc, i, f. (chybně gt. nemoce), dle
,Kosť; nedostatek zdraví, neduh, choroba, protiva zdraví, die Krankheit. N. nazýváme onen stav těla, když na něm nebo v něm všecko takové není a tak se neděje, jak to býti a se díti má a když výkony jeho jen těžce a s bolestí před se jdou. Blř. N. slove uchýlení od zdravé povahy, moci organické, |
skrze kteréžto uchýlení řádné konání živo-
čišného těla přerušeno bývá. Ja. N. pravá, nakažlivá, palčivá, obecná, vnitřní, zevnitřní, časná, počasná(déle trvající), bledá (blednice), červená (úplavice), dnavá n. kloubní (pakost- nice), englická, psotná n. sv. Valentina n. padoucí (padoucnice), franská (francouzy), suchá (souchotiny, úbytě), hlavní (bolení hlavy, V.), žlutá (žloutenice, žlutá zimnice), ranná (zimnice šestinedělek), slezinná, morní, V., Jg., k smrti, Lk., pomístná, morová, Nz., suchá (zmisání, chřrada), Lk., du- evní. N-ci sporadické (po různu se obje- vující), pak epidemické, endemické, konta- giosní; primitivní, sekundarní; prudké a rychlé či akutní, počasné n. chronické (po neurčitou dobu trvající); jednoduché (je-li průběh n-ci jen jeden n. v jednom ústroji) a složené či komplikované (pakli více ústrojí nemocí jest zachváceno). Vz více v S. N. Náklonnosť k n-ci, přecházení n-ci, rozhoda (Krisis) n-ci; n. na vahách stojí, jest. Šp. N. se do něho obula. Us. N. přeď právem vymlouvá. Pr. N. si přitáhnouti, german. (sich zuziehen), šp. m. způsobiti, uhoniti, ač Žer. oné frase užívá. Člověk po nemoci (rekonvalescent). Chytá se ho svinská nemoc (tyje). Plk. K n-ci nakloněný; n-cí poražený, zemdlený, navštívený; n-cí se trápiti; těžkou n-cí stonati, trápenu býti; v nemoc padnouti, V., upadnouti. Dal. 161., Er. P. 232. V n-ci ležeti; n. míti, na n. stonati; n. smrtelnou, těžkou, nebezpečnou, nezhojitelnou míti, trpěti; od n-ci chřadnouti, schnouti, tratiti se; n. zahnati, od n-ci zprostiti, od n-ci a k zdraví pomoci, n-ci polehčiti, od n-ci vy- svoboditi; n. zhojiti, uzdraviti; lék n. hojí; ulehčení n-ci. Kom. Oblevení (V.), počátek, rozmáhání se, zrůst n-ci. Us., Jg. N. zapu- diti; n-ci se zhostiti. Nt. N. ho srazila. Dch. To jsem se ponejprv za nemoci zasmála. Us. v Dobrušce. Vk. Lepší n. v boží bázni, nežli zdravie protiv Bohu. Št. Když ležel v n-ci, žádal od Boha pomoci. Mor. P. 19. Zb. Pane, z této nemoci já neostanu. GR. Na n. sto- nati. Br. K nemocem, V., v nemocech. Kom. Ta n. ve vsi panovala. Berg. Zlá n. tam pro- pukla. Kram. N. v městě se vyskytla. Kram. Pitím n. si uhoniti, n-ci dopiti. D. N. ztra- titi, způsobiti. D. Po nemoci, po pouti, těžko dobrým slouti. Jg., Lb. Padla do n-ci, pán Bůh ví, bude-li jí více pomoci. Sš. P. 247, N. jest hořký host. Km. N. ta není k smrti, ale pro slávu boží. Br. N. nepěstuje. Km. Chceš-li být zdráv, varuj se n-ci. Hnš. N. lehce se najde, těžko ztratí. Sk. Na podobnou n. stonati (má-li někdo .s druhým stejnou vášeň nebo náklonnosť). Č. Neumřel, ale n. ho udávila. Vz Stejnosť.Č. Lepší malá po- moc, nežli velká nemoc. Č. N. má stero cest do těla a tři z těla: horem, dolem a koží. Č. Nemá n. jazyku a přece mluví. Č. Panská n., chudobného zdraví. Č. N. na koni při- jíždí a pěšky odchází. Č. Chudý n-ci hledá a k bohatému samy se hrnou. N. po librách přichází a po lotech odchází. Č. Nemá se klásti, kdo chce n. střásti. Hotové zdraví, kdo n. poví. Pk. N. krásy nepřidá. Častá n. jistá smrť. Lb. Dobrá to n., která dá pojísti. Č. Vis stran přísloví ještě: Bolesť, Dudy, |
||
|
|||
Předchozí (122)  Strana:123  Další (124) |