123

Nemilý, unangenehm, unliebsam, vz Milý.
Měl dnes n-lé věci, er hatte heute Odiosa. Dch.
Vz stran přísloví: Dvéře, Had, Homolka,
Klika, Kout, Koza, Krk, Košťál, Lavice, Nos,
Ohryzek, Pometlo, Příjemný, Sedlák, Sníh,
Típek, Vlas, Vzácný, Zajíc.

Neminúci = nepomíjející. Kat. 3006.

Nemíra, y, f., nedostatek míry, Unmass,
n.; 2. zbytečná mnohost', zbytek, das Uiber-
mass, der Uiberfluss.

Nemírně, přílišně, velmi, nad míru, ne-
skrovně,unmässig, ungenügsam, unbescheiden.
D. N. běžeti. V. N. velmi. V. Drobet n.; n.
veliký muž. V. Nic n. nechválí a nehaní.
Kom. — Jg.

Nemírnosť, i, f., přílišnost, zbytečnost,
neskrovnosť, das Uibermass, die Ungenüg-
samkeit, Unbescheidenheit. V. N. v jídle,
v pití atd. Všeliké n-sti se vystříhati. V.

Nemírný, nestřídmý, neskrovný, unmässig,
ungenügsam, unbescheiden. N. žádost' pití.
V. N. skromnosť, skoupost'. V. Chrapavosť od
křiku nemírného. Kom. On byl nemírné po-
vahy. Ма.. — v čem : v jídle a pití. Us.

Nemíst..., unpassend. N. šlápnouti. Nud.

Nemístnosť, i, f., die Unstatthaftigkeit,
Ungereimtheit.

Nemístný, unpassend, unstatthaft. Vz
Místný. Bylo by nemístné. Dch.

Nemistr, a, m. Št. N. kŕ. 79. Vz Ne-.

Nemíti čeho: let. Vl. — s kým. Já
s vámi nemám (s vámi nedržím). Us. Math.
Baudišová. — Vz Míti.

Němiž, e, f., ves u Vlašimi. PL. Vz Němče.

Němka, y, Němkyně, ě, Němkyňka,
y, f., eine Deutsche.

Nemluva, y, m. a f., kdo málo mluví,
muňa, níma, wortkarg. Vz Nelova.

Nemluvenství, n., nemluvnost', die Kind-
heit. Měst. bož.

Nemluvně, ěte, nemluvňátko, a, n., dítě,
ještě nemluvící, ein unmündiges Kind. —
Nemluvňátka, nevinné děti, die unschuldigen
Kindlein. Dnesje nemluvňátek (den, památka).
Us. Jg.

Nemluvněctví, n. = nemluvenství. Měst.
bož.

Nemluvněti, ějí, ěl, ční, unmündig, wort-
karg werden. Jg.

Nemluvnost,i,f., jakosť nemluvného člo-
věka, die Wortkargheit, Ungesprächigkeit.
Jg., Mus. Kam s tou svou n-stí dojde? Jg. —
N., dětinství. Jel. — Jg.

Nemluvný, mlčelivý, redescheu, unge-
sprächig, wortkarg. Kočka nelovná, ústa ne-
mluvná ničeho nezískají. Jg. Vz Mlčení.

Nemnice, e, f., atropa bella donna, die
Tollkirsche. Na Slov.

Nemnoho, nicht viel, wenig. Us.

Nemnohý, skrovný, wenig. V nemnohých
dnech, letech. V., Kom. Po nemnohých dnech.
D. Nemnohými slovy. D.

Nemoc, i, f. (chybně gt. nemoce), dle
,Kosť; nedostatek zdraví, neduh, choroba,
protiva zdraví, die Krankheit. N. nazýváme
onen stav těla, když na něm nebo v něm
všecko takové není a tak se neděje, jak to
býti a se díti má a když výkony jeho jen
těžce a s bolestí před se jdou. Blř. N. slove
uchýlení od zdravé povahy, moci organické,

skrze kteréžto uchýlení řádné konání živo-
čišného těla přerušeno bývá. Ja. N. pravá,
nakažlivá, palčivá, obecná, vnitřní, zevnitřní,
časná, počasná(déle trvající), bledá (blednice),
červená (úplavice), dnavá n. kloubní (pakost-
nice), englická, psotná n. sv. Valentina n.
padoucí (padoucnice), franská (francouzy),
suchá (souchotiny, úbytě), hlavní (bolení
hlavy, V.), žlutá (žloutenice, žlutá zimnice),
ranná (zimnice šestinedělek), slezinná, morní,
V., Jg., k smrti, Lk., pomístná, morová,
Nz., suchá (zmisání, chřrada), Lk., du-
evní. N-ci sporadické (po různu se obje-
vující), pak epidemické, endemické, konta-
giosní; primitivní, sekundarní; prudké a
rychlé či akutní, počasné n. chronické (po
neurčitou dobu trvající); jednoduché (je-li
průběh n-ci jen jeden n. v jednom ústroji)
a složené či komplikované (pakli více ústrojí
nemocí jest zachváceno). Vz více v S. N.
Náklonnosť k n-ci, přecházení n-ci, rozhoda
(Krisis) n-ci; n. na vahách stojí, jest. Šp.
N. se do něho obula. Us. N. přeď právem
vymlouvá. Pr. N. si přitáhnouti, german.
(sich zuziehen), šp. m. způsobiti, uhoniti,
ač Žer. oné frase užívá. Člověk po nemoci
(rekonvalescent). Chytá se ho svinská nemoc
(tyje). Plk. K n-ci nakloněný; n-cí poražený,
zemdlený, navštívený; n-cí se trápiti; těžkou
n-cí stonati, trápenu býti; v nemoc padnouti,
V., upadnouti. Dal. 161., Er. P. 232. V n-ci
ležeti; n. míti, na n. stonati; n. smrtelnou,
těžkou, nebezpečnou, nezhojitelnou míti,
trpěti; od n-ci chřadnouti, schnouti, tratiti
se; n. zahnati, od n-ci zprostiti, od n-ci a
k zdraví pomoci, n-ci polehčiti, od n-ci vy-
svoboditi; n. zhojiti, uzdraviti; lék n. hojí;
ulehčení n-ci. Kom. Oblevení (V.), počátek,
rozmáhání se, zrůst n-ci. Us., Jg. N. zapu-
diti; n-ci se zhostiti. Nt. N. ho srazila. Dch.
To jsem se ponejprv za nemoci zasmála. Us.
v Dobrušce. Vk. Lepší n. v boží bázni, nežli
zdravie protiv Bohu. Št. Když ležel v n-ci,
žádal od Boha pomoci. Mor. P. 19. Zb. Pane,
z této nemoci já neostanu. GR. Na n. sto-
nati. Br. K nemocem, V., v nemocech. Kom.
Ta n. ve vsi panovala. Berg. Zlá n. tam pro-
pukla. Kram. N. v městě se vyskytla. Kram.
Pitím n. si uhoniti, n-ci dopiti. D. N. ztra-
titi, způsobiti. D. Po nemoci, po pouti, těžko
dobrým slouti. Jg., Lb. Padla do n-ci, pán
Bůh ví, bude-li jí více pomoci. Sš. P. 247,
N. jest hořký host. Km. N. ta není k smrti,
ale pro slávu boží. Br. N. nepěstuje. Km.
Chceš-li být zdráv, varuj se n-ci. Hnš. N.
lehce se najde, těžko ztratí. Sk. Na podobnou
n. stonati (má-li někdo .s druhým stejnou
vášeň nebo náklonnosť). Č. Neumřel, ale n.
ho udávila. Vz Stejnosť.Č. Lepší malá po-
moc, nežli velká nemoc. Č. N. má stero cest
do těla a tři z těla: horem, dolem a koží.
Č. Nemá n. jazyku a přece mluví. Č. Panská
n., chudobného zdraví. Č. N. na koni při-
jíždí a pěšky odchází. Č. Chudý n-ci hledá
a k bohatému samy se hrnou. N. po librách
přichází a po lotech odchází. Č. Nemá se
klásti, kdo chce n. střásti. Hotové zdraví,
kdo n. poví. Pk. N. krásy nepřidá. Častá n.
jistá smrť. Lb. Dobrá to n., která dá pojísti.
Č. Vis stran přísloví ještě: Bolesť, Dudy,