125

Nemovitostní soud, lépe; soud realní.
Dr. Jk. Škarda.

Nemovitý, zlat., nehnutelný, unbeweglich,
fest. Věčná a n. vuole boží. Roterd. otčen. —
N. jmění, liegendes Gut, unbewegliche Sache.
Movité i nemovité zboží, věci. Bl., Tov. 83.
Čím horníci s n-tých statků povinni býti
mají. Nar. o h. a k. Bude-li žalobci věc n-tá
přisúzena, aby jej uvedl v držení té věci.
CJB. 425. Vz Movitý.

Nemože = nemohl, a, o.

Nemožena, partc. pass. = nemohla býti
setřína. Výb. I. 320.

Nemožení, n., nemoc, die Schwachheit,
Kränklichkeit, das Unvermögen. St. skl.

Nemožnosť, i, f., die Unmöglichkeit, die
Unvermögenheit. To je holá n. Us. N. pla-
cení. Rk. Vz Možnosť, Rb. str. 268.

Nemožný, unmöglich, unvermögend. 0
n-žných věcech mysliti, samoděk se šáliti.
Pk. Vz Možný. Stran pořekadel vz: Marný.

Nemráv a, m., v Krkon. = nemravný,
nemrava, uličník. Kb.

Nemrav u, m., nemravný skutek nebo
obyčej, nezpůsob, Unart, f. — Nemravy, pl.,
zlé mravy, schlechte, verdorbene Sitten. Us.

Nemrava, y, m., dle ,Despota', pl. ne-
mravové. Reš. Ty nemravo! Jg. Stran po-
řekadel vz Ničema, Nemrávek. Ein Grobian,
unsittlicher Mensch.

Nemrávek, vka, nemravec, vce, m.,
nemravný, unartiger Mensch. Ros. Z malého
n-ka bývá po letech hodný nemrava. Us. —
N., vku, m., malý nemrav, Unsitte, Unart.
Kom., D.

Nemravěti, ěl, ění, nemravným býti, un-
sittlich, unartig, ungezogen sein. Berl. král.
97.

Nemravkyně, ě, f., eine Ungesittete. Plk.

Nemravnice, e, f. = nemravkyně. Rk.

Nemravnosť, i, f., nezvedenosť, nepo-
čestnosť, zlé mravy, Jg., mravní zkaženost;
nemrav; nedůstojné chování, nezpůsob. Nt.
Die Ungezogenheit, Unsittlichkeit, Grobheit.

Nemravný, unhöflich, ungesittet, sittenlos.
V. Nemravné, oplzlé mluvení; nemravný,
oplzlý žváč. Vz Nemravnosť.

Nemrcouch (u Strakon. nemrcoul, Slm.),
a, m., osoba, která nic do ruky vzíti neumí,
ničema; též o špatně oblečené, nezřízené
osobě, die Trulle. Jg., Sml.

Nemrda, y, m., nemrdný člověk, nečerstvý,
nehybný, váhavý, ein langsamer Mensch. Jg.

Nemrdný, vz Mrdný.

Nemrha, y, m., kdo nemrhá (s příhanou),
skoupý, schmutzig, karg. Us.

Nemrlov, a, m., Elend, ves u Litovle.

Nemstěch, a, m., místo u Dačic na Mor.,
Neustift. PL.

Nemstíti něčeho, nicht rächen. Vz Mstíti.

Němtati, nesrozumitelně jako němý něco
povídati, unverständlich reden. Us. -- co.
Us.

Němtavec, vce, m., kdo němtá. Us.

Němtavý, kdo němtá. Us.

Nemudrák, a, m., člověk nemoudrý, der
Unweise. Odtuší mně: N. jsi, aniž znáš moc
pokuty té. Sš. Oa. 220.

Nemudroch, a, m., ein Unkluger, Un-
weiser. Kom., Bl. Vydal se právě jako n.
bez vesla na moře. Mus., Č. 525.

Nemutný, harmlos. Rk.

Nemůže to býti. Vz Možné není, Moci.

Nemužný, muthlos. Us.

Nemužský, unmännlich. Rk.

Němý; něm, a, o, stumm. N., mluviti ne-
mohoucí, vz Němota. Potkal se s němým
Bláhou. N. nic nezjedná. Jg., Lb. Němému
vlastní strýc nerozumí. Jg., Lb. Vz Hloupý.
Dal jsem ti syna svého, an mluvil a již něm
jest. GR. Němý hluchému pošeptal, aby bez-
nohý utíkal (= špatně si plán navlekl. Vz
Nejapný). Jg., Č. Němý jako ryba. Vz Mlčení.
Č. Němé zvíře, němá tvář = nerozumné zvíře.
Jg., Št. N. pes (pronásledující zvěř nehraje).
Šp. S němým podivením hleděl naň šp. m.
mlčky obdivuje se hleděl naň. Km. — od
čeho: němý od narození. — proti komu.
Máš býti němo (štěstí) proti oběma stranama.
Tkadl. II. 61. — na čem. Jakoby byla na
smysle něma (dual). St. skl. — čím: studem
jsem něm. St. skl. V. 91. — Němá souhláska
(c. muta): g, k, b, p, d, ď, t, ť. Ht. Vz Hláska
(I. 424. b.). — Němým ' býti = mlčeti. V.
Němé znamení (heslo). V. Žalostivo sedie,
s němým lesem mlčie. Rkk. Němá mračna
nad zemí visela. Hlas. Němá vzteklosť (psův).
Tysot.

Nemyčoves = Nemičoves. PL.

Nemyluý, unfehlbar, untrüglich; irrthum-
los. Vz Neomylný.

Nemysliti, vz Mysliti.

Nemyslnec, nce, m., nemyslný, ein Ge-
dankenloser. Jg.

Nemyslný, gedankenlos. Jg.

Nemyslovice, ves u Nimburka. Neme-
slowitz. PL.

Nemyšl, e, m., ves v Táborsku. PL.

Nemž. V nemž = v němž. Kat. 1142.

Něn, něnž = něj, nějž. Kat. 1776., 2061.

Nenabažený, unersättigt. Žádost' n. Ráj.

Nenabažný, nabažen býti nemohoucí, un-
ersättlich. Koll.

Nenabíhati, komu oč. O ten šátek ti
snad tak nenabíhá (nenahání), es ist dir darum
wohl nicht zu thun. Jg. Vz Naběhnouti.

Nenabíhavý, vz Nabíhavý.

Nenábožný, irreligiös. Rk.

Nenabytelnosť, i, f., die Unerwerbbarkeit,

Nenabytelný, unerwerbbar, unerreichbar,
Jel.

Nenabytnosť, i, f., die Unersetzlichkeit. D.

Nenabytný, nemožný k nabytí, nenahra-
ditelný, unerwerbbar, unersetzlich, unwieder-
bringlich. N. škody na statcích jim učinili.
Troj.

Nenabytý, čehož nabyto není, unerlangt. —-
N. — nenabytný, unersetzlich. K veliké a ne-
nabyté škodě. V. Ke škodě nenabyté přijdeš.
Br. — N., čehož nabyti nelze, unerreichbar,
ausserordentlich. Jsem zvíře (jednorožec)
velmi líté, síly, ukrutnosti nenabyté. Rad. zv.

Nenačisťovati, vz Načistiti.

Nenačovice, ves u Únoště. PL., Tk. II.
543., III. 277.

Nenadále, bez nadání, unvermuthet, un
versehene. V. N. umříti, na někoho udeřiti.
V., Flav. Mor n. a náhle se rozmáhá. Kom.