Předchozí (125)  Strana:126  Další (127) |
|
|||
126
|
|||
|
|||
Nenadálo, vz Nenadálý. — N., subst.
V n-le přijíti = nenadále. Aesop,, Br., V. Nenadálosť, i, f., die Zufälligkeit. Lom.,
Ottersd. Nepřátely v n-sti (unverhofft) ob- kličují. Ler. Nenadálý, kdo se nenadál, neočekával,
nicht vermuthend. N-lý jsem byl. Jel. Ne- nadálého a zbraně nemajícího připadl. Ryt. Kř.— N.= náhlý, náhodný, unverhofft, un- vermuthet, plötzlich, ungefähr, jäh, unver- sehen. V. N. příhoda, příběh, případek, útok, smrť, užitek, starosť. V., Jg., Kom. Choulo- stivý nenadálými věcmi bývá omráčen. Kom. Vz stran přísloví: Hrom, Vlk. Nenadání, neočekávání, Nichtvermuthung,
ť. Z n., maně, nenadále. Z n. vraždy se do- pustiti. D. Nenaděje, e, f., nenadání, Unverhofftheit,
f. Z nenaděje přišel k nám (neočekávaně). Jg.
Nenadějní, hoffnungslos, vz Nadějní.
Nenadjidech m. nenajidech = nenašla
jsem. Rkk. 59. Nenáhle, znenáhla, allmählich, gemach.
Kom. Deštík kape znenáhla, déšť hustě, příval bouřlivě. Kom. Z. choditi, kráčeti, V., jíti. Us. - Jg. Nenáhliti, il, ení, langsam zu Werke
gehen. Aqu. Nenáhlosť, i, f., nespěšnosť, die Langsam-
keit. Us. Nenáhlý, nespěšný, langsam. N. krok.
Jel. N. nebesa (dobrotivá). Krok. Stává se, že n-lý náhlého předstíhá. Kom. Nenahraditelný, unersetzbar. N. ztráta.
Us. Nenáchlební, vz Náchlební.
Nenachval — sotva, kaum. N. jsem si
sedl, musím zase jíti. Na Mor. Ch. Nenájemný vladyka. O. zD.
Nenáležitosť, i, f., die Ungebührlichkeit.
Rk. Nenáležitý, komu, Nt., ungehörig, un-
gebührlich, unzuständig. Nenapravitelný, unverbesserlich.
Neuaprznilosť, i, f. = neporušenosť. Br.
Nenaprznilý = neporušený. Jg.
Nenařčený, unbescholten. D.
Nenastalá podmínka, Ndr., nicht einge-
treten. Nenastupující podmínka, Ndr., nicht ein-
tretend. Nenasycenosť, nenasytelnosť, i, f., ne-
sytosť, die Unersättlichkeit. V. Nenasycený, nenasytelný, unersättlich.
N-ceným = lakomým býti. V. N-cené střevo — obžírný; n. hrdlo, vole; n. žádosť pokrmu nebo k pokrmu; n. hlad. V. — čím: lakomec penězi nenasycený. Kram. Nenasyť, a, nenasyta, y, f., der Nimmer-
satt. —N., lépe: rosomak, Vielfrass, m. Plk. Nenasytnosť, i, f., die Unersättlichkeit.
Rk. Nenasytný, nenasytelný, unersättlich.
Zběř draků nenasytná. Koll. Nenáviděti, 3. pl. -dí, ěl, ěn, éní; impert.
nenáviď (Tkadl.) a nenáviděj; přech. nená- vidě (íc, Ben., Br.) a nenáviděje (íc, Ben.), a tedy také: nenávidějí (3. pl.), ale staří tak řidčeji psali. N. jest trvací, ač jest složené |
s předložkou na-, poněvadž má jiný význam
než viděti. Č. Fut.: budu n. Hassen, eifern. — čeho, koho (gt. a akkus.). Jeden druhého nenáviděl. V. Zlého n. Kom. N. slávy ne- šlechetných, zlé cesty. Br. Toho světa ne- návidieše. Anth. 42. Priamus pochlebníků nenáviděl. Troj. 152. I podnes pes nenávidí kočky. Výb. I. 626. N. čeho. Chč. 382. Bůh zjevného i tajného modlářství nenávidí. Br. Bůh sám tě nenáviď. Tkadl. Kdyby mne sebe více nenáviděli. D. Kdo miluje nešle- hetnosť, ten své duše nenávidí. Št. — co, koho (akk.). Svini, kterouž já nenávidím. Rad. zv. Aniž zajisté co nenávidě stvořil jsi. Ben. Moudr. Někteří praví, že vazba s akkus. je špatna, ale srovnej ještě: Nená- vidí jich jako nakažení morní (u Jg. v článku: Morný). V. Ovšem jest u tohoto slovesa geni- tiv obyčejnější. — koho jak: úhlavní ne- návistí. Troj. 307., Kom.; v hlav Vz Ne- návisť. Č. Pk. Nenaviditel, e, m., der Hass*. Ctib. Nenaviditelka, y, nenaviditelkyně, ě, f., Hasserin, f. Jg. Nenaviditelný, hassbar. Aesop. Nenávidník, a, m., der Hasser, Verächter. Str. 1589., BO. Nenávidný, hassend. Rk. Nenávisť, i, f., nenávidění. N. jest vášeň, jíž se příčíme vší silou účelům jiných. Vz více v S. N. Der Hass. N. lidí, ženská, z ná- boženství, D., úhlavní, nesmiřitelná, tajná, potutelná, V. V n-sti býti, někoho míti; ve- likou n. k někomu míti; n-stí proti někomu hořeti; vzíti někoho v n. V. N. k někomu vzíti. Háj. V n. uvésti, přivésti (osočiti). D. V n. bráti. Kom. Jsouce nenávistí k židům zažženi. Br. Jest v n-sti jiným. V. V n. ně- komu vjíti. D. N. odložiti, odvrci. V. Z n-sti a nepřízně. V. Povolnosť přátely rodí a pravda nenávisť plodí. Přítele svého vady znej, však ho v n-sti neměj. Jg. N. jsem získal. Kom. Dáti někoho v n. J. tr. Přišel mi v n. Zk. — Vz stran přísloví: Břeh, Čert, Hlava, Hřebík, Kámen, Kočka, Kopec, Kopí, Krmný, Lžíce, Nebozez, Oko, Pes, Pěst, Pifka, Prach, Sova, Trn, Vlk, Vrch, Zálusk, Zub. Nenávistivosť, i, f., die Gehässigkeit. D. Nenávistivý, plný nenávisti, gehässig, feindselig, voll Hass. V. N. řeč, lid, lidé, člověk. Jel., Ctib. — komu: žena muži n. Marc. Polo. ms. 49. Nenávistnice, e, f., die Feindin. Ta přezlá
sv. viery n. Pass. 858. Nenávistník, a, m. Der Hasser. V., Kom.
N. lidí. Bůh jest nečistoty n. Br. N. církve. Lom. Nenavistnosť, i, f., nenávistivosť, die Ge-
hässigkeit. Plk. Nenávistný, nenávistivý, gehässig Jel.,
Ben. N. žena. Z n-stné zlosti utrhají. Štelc. Reč n., Štelc, úmysl. Sych. Vláda přísná všem nenávistná. Č. 116. Nenavratitelnosť, i, f., die Unwieder-
kehrlichkeit. Jg. Nenavratitelný, unwiederkehrlich. Aqu.
Ztracené a nenavratitelné věci hledáš. GR. Nenavyklosť, i, f., die Ungewohnheit. N. povětří. Ja. Nenavyklý, ungewohnt. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (125)  Strana:126  Další (127) |