128

Neobyčejně, ungewöhnlich. N. se šatiti,
widersinnig, abenteuerlich, fremd, unanstän-
dig., D., se vypínati. Kom. N. s positivem
v latině vyjadřuje se superlativem: neob.
udatný, fortissimus.

Neobyčejník, a, m , ein Sonderling. Stach,
přír. 1.

Neobyčejnosť, i, f., die Ungewölmlichkeit,
Seltsamkeit. Jg.

Neobyčejný, obzvláštní, ungewöhnlich,
ungangbar; podivný, seltsam; nový, neu. N.
přátelství, V., zima, Us., slova, D., proměna,
Kom., zjev. Jg.

Neobývaný, unbewohnt.

Neobyvatel, e, m., vz Obyvatel.

Neobyvatelnosť, i, f., Unbewohnbarkeit,
ť. Us.

Neobyvatelný, unbewohnbar. N. města. V.

Neocenitelný, unschätzbar, sehr kostbar,
předrahý, převzácný. N. věc, práce, poklad,
spis. Hý.

Neoceniti, vz Oceniti.

Neočekávaný (náhlý), vz stran pořekadel:
Hrom, Nebe, Oblek, Půda, Smrť, Vypršeti.
Unerwartet, plötzlich.

Neodbyda (lépe; neodbuda, jako pobuda
a podobná slova, Fr.), y, m., nezbeda, der
sich nicht abfertigen lässt.

Neodbytelnosť, i, f., die Zudringlichkeit,

Neodbytelný, zudringlich. Ros.

Neodbytně, unausweichlich. Je ho n.
třeba. Ht.

Neodbytnosť, i, f., die Zudringlichkeit.

Jg-

Neodbytný; neodbyten,tna,tno.N. koupě.
Reš. N. člověk (zudringdlich), zboží (nepro-
dajné, unabsetzbar). Ros. Neodbytno s tím
vínem (není žádného odbytu na ně). Ros. —
Vz stran přísloví: Pečený, Trapidlo, Zimnice.

Neodbytý, unabgefertigt, ausständig. —
N. = neodbytný. Jg.

Neoddati, neoddávati = roven býti, ne-
odevzdati, nicht nachgeben. — komu. Nic
mu neoddá, neoddává. D. Vz Neodevzdati

Neoddělený. Syn n-ný od svého otce
nemá pohánín býti z otcovských věcí, im
gemeinschaftlichen Haushalte lebend. Václ.
159. Vz Nedílný.

Neoděnec, nce, m., neozbrojený člověk,
ein Unbewaffneter. Lex. vet.

Neodevzdati, neodevzdávati, nicht über-
geben, überlassen, anvertrauen. — komu
čeho. Neodevzdal mu psaní. Us. — N. =
roven býti, nicht nachgeben, nicht geringer
sein. — komu, čemu. Nic někomu n. To
si nic neodevzdá. D. Vz Neoddati.

Neodhodlaný, unentschlossen, vz Loudal.

Neodkazný, unabweisbar. Sš. Anth.
z Ovid. str. 8.

Neodkladatelný, unaufschiebbar. Zlob.

Neodkladně, bez odkladu, unverzüglich,
ohne Verzug. N. něco udělati. — Neod-
kladný, unaufschiebbar. N. potřeba. Hý.

Neodloučený, unabgesondert. Rk.

Neodlučenosť, i, f., spojenosť, Unzer-
trennlichkeit, f. Jg.

Neodlučený, unabgesondert. — N., ne-
odlučitelný, unzertrennlich. Kom.

Neodlučitelnosť, i, f., Unabsonderbar-
keit, f. Jg.

Neodlučitelný, neoddělitelný, unzer-
trennlich, unabsonderbar. N-né části řeči. Jg.

Neodlučný, unzertrennlich. N. druh, přítel.
Hý.

Neodměnitelný, unvergeltbar. Prokázals
mi n-né dobrodiní. Hý.

Neodměniti, vz Odměniti.

Neodmluvitelnosť, i, f., Unwidersprech-
lichkeit, f.

Neodmluvitelný, unwidersprechlich. D.

Neodmluvně, ohne Widerspruch. Jg.

Neodolaný, unersättlich, ungenügsam. N.
lakomec. Č.

Neodolatelnosť, i, f., die Unwidersteh-
lichkeit. D.

Neodolatelný, unwiderstehlich. N. pre-
kážka, úsudek, moc. Us., Marek.

Neodolavatelnosť, i, f., die Unbestreit-
barkeit. Plk.

Neodolavatelný, unbestreitbar. Br.

Neodpírati, aby. Vz Konditiuonal XIV.,
7. — komu. Vz Odpírati.

Neodplacený, unvergolten. IX

Neodplatnosť, i, f., vz Odplatnosť.

Neodporně, trpělivě, ohne W^derstreben.

Neodporný, vz Odporný.

Neodpověditelný, unverantwortlich, z
čeho odpověděti nelze. 1(520.

Neodpovídání, n., das Nichtantworten.
N. k žalobě, vz Rb. str. 268.

Neodpustitelnosť, i, f., die Unverzeih-
lichkeit. N. hříchu. Br.

Neodpustitelný, neodpustný, unver
zeihlich. N. hřích. Br.

Neodpustiti, vz Odpustiti.

Neodpuštěný. Budete mít z ní hřích n.
Us. v Dobrušce. Vk.

Neodsazený, nicht weg-, abgesetzt. N.
jehně, das Säuglamm. V.

Neodtažně, unverzüglich. Zlob.

Neodvisle, vz Odvisle. N. žíti.

Neodvislosť, i, f., die Unabhängigkeit. Us.

Neodvislý, unabhängig. Us.

Neodvolanec, nce, m., der Nichtappellant.
Rkp. pr. hor. 102.

Neodvolaný, nicht abgerufen, nicht wider-
rufen; unwiderrufbar. Aqu.

Neodvolatelnosť, i, f., die Unwider-
ruflichkeit.

Neodvolatelný, unwiderruflich, irrevo-
kabel. N. výpověď božská. Ryt. kř. 258.

Neodvrácený, vz Odvrátiti.

Neodvratný, unabwendbar. Dch.

Neofyt, a, m., z řec., novoobrácenec (na
víru), novosvěcenec, nováček. Rk. Vz S. N.
Neubekehrter; Neugeweihter.

Neogen, u, m., mladší oddíl třetihor. Vz
Bř. N. 268.

Neograf, a, m., hl. novotář v pravopisu.
S. N. Neograph.

Neografie, e, f., nový způsob psaní. S.
N. Neographie.

Neohbitosť, i, f., neohebnosť, Ungelenk-
heit. V.

Neohbitý, neohebný, unbiegsam. N. úd.
Sal. N-tého jazyka člověk. Exod. — čím:
jazykem. Zk.

Neohebnosť, i, f., Unbiegsamkeit, f., Un-
gelenkheit. D.