132

Nepodjatý, nejsoucí podjatý, podchycený,
unterfangen. N. zeď, větev. — N., upřímo
smysl vynášející, umbefangen. Div. z och.

Nepodkupný, unbestechlich.

Nepodmíněční, nicht bedingt.

Nepodnebný. N. souhláska. Vz Souhláska.

Nepodoba, y, f., die Unähnlichkeit. V.
Poněvadž měšťané zbraně své nemají, veliký
nedostatek a n. k výpravě při tom se na-
chází. Boč. 1619. — N., škaredosť, hässliche
Gestalt.

Nepodobati se, vz Podobati se.

Nepodobenství, n, die Unähnlichkeit. V.

Nepodobizna, y, f., nepodoba, unähnliche
Gestalt. Jg. — N., neplecha, neřesť, nepra-
vost, der Frevel. Tehdy bavorščí zloději do
Čech jezdiechu, mnoho nepodobizny činiechu.
Dal. 147.

Nepodobně, unänhlich, unwahrscheinlich.
N. k víře chváliti. V. — N. = neslušně, ne-
náležité, unschicklich. St. skl., Kat. 3124. —
N., nepěkně, unförmlich. N. tlustý jest. Sych.

— N., nad vši podobu, nade vše přirovnání,
unvergleichlich. N. lepší. Us., Č.

Nepodobnosť i, f., die Unähnlichkeit. V.
K pravdě n. N. k víře. D. Šm.

Nepodobný, podoby nemající, rozdílný,
unähnlich. Podobné věci s nepodobnými
srovnati. Kom. — komu, čemu: sobě n.
D. Věc světu nepodobná (neslyšitelná). Šm.

— k čemu, unwahrscheinlich, unglaublich.
K víře, k pravdě n. V. Břemena k nošení
nepodobná. ZN. N-bné jest k průvodu, aby
měli jaké svobody na to míti. Bart, Osoba
jeho byla dosti chatrná a k rozkoši n-bná,
Bart, Za n-é k víře to soudili. Ht. Sl. 228.

— N., neslušný, nehodný, ungebührlich, un-
gereimt. N-bné věci dělati, před se bráti.V.
Papež vedl tak n-bný život, že jej ssadichu.
Martini. N. skutky. Výb. I. 684. Slovu n-mu
nevěř. GR. — Smil. v. 83. — N., neforemný,
škaredý, ungestaltet, hässlieh. N-bné žensko.
Ros., Jg.— N., náramný, sehr gross. Takový
leják n. přišel. Na mor. Zlínsku. Brt.

Nepodřice, ves u Písku. PL., Tf. 288.
Nepodstatný, lichý, grundlos, Dch., un-
wesentlich.

Nepodvratný, unerschütterlich, unum-
stösslich. Rk.

Nepodvržený, authentisch. Rk.

Nepohaněný, pohaněn nejsoucí, nicht
beschimpft; 2. čistý, tadellos. Aby n-něného
života byli. Ojíř. — Jg.

Nepohledný — nepěkný. Kb.

Nepohnutě, vz Pohnutě.

Nepohnutelnosť, i, f., die Unbeweglich-
keit. Jg.

Nepohnutetný, nepohyblivý, unbeweg-
lich. 1521.

Nepohnutosť, i, f., vz Polmutosť.

Nepohnutý, stálý, nezměněný, unbewegt,
unbeweglich. N. tyranství, Krok, hvězda
(stálice), vůle boží, neduh. Jg. N. jako skála.
Pk. A to takové obdarování má býti a jest
tak mocné, pevné, stálé a na časy věčné
nepohnuté, jakoby dskami zemskými ode
mne obyvatelům bylo vloženo a zapsáno.
Nách. 107. — k čemu: k útoku mrzkému
n. Ráj.

Nepohoda, y, f., pošmourné, deštivé po-
větří, mrakotné nebe, plískanice, nechvíle,
Unwetter, n. Ros. — N., nepohodlí, das Un-
gemach, die Unbequemlichkeit. Jg. Vz Nečas.
— N., nehoda, nedostatek, nesnáze. Ktož má
mysl šlechetnú a má lítost' k nepohodě blíž-
nieho. Št,

Nepohodlí, í, n., nepohodlnosť, nepříle-
žitosť, die Unbequemlichkeit. Kom. — N.,
trpkého něco, die Ungemächlichkeit. Ros.

Nepohodlnosť, i, f. = nepohodlí. Ros.

Nepohodlný, nepříležitý, nepříhodný,
nepříznivý, unbequem, unbehaglich, unge-
mächlich. N-ného času nebo v nepohodlném
čase. D. Příbytek těsný činí bydlení nepo-
hodlné. Kom. — čím, pro co: Cesty ka-
meny, pro kameny n-né jsou. Us.

Nepohodnouti se, dl, utí, in Streit
kommen. D. — se s kým oč. Rk.

Nepohyblivý, nepohybný, unbeweglich.
Rk.

Nepohynulý, nepomíjející, unvergänglich,
unverwüstlich. Život věčný a n. Zrcadlo 1506.

Nepochopitelnosť, i, f., nepochopnosť,
die Unbegreiflichkeit, Jg.

Nepochopitelný, nepochopný, unbe-
greiflich. Šf. Starož. I. 431.

Nepochotnosť, i, f., nechutnosť, die Un-
schmackhaftigkeit. D.

Nepochotný, nechutný, unschmackhaft. V.

Nepochovaný, unbegraben. Reš.

Nepochybně, bez pochyby, jistě, gewiss,
unzweifelhaft, Byl. N. pravdivý! D. N. tam
půjde. Us.

Nepochybnosť, i, f., Unzweifelhaftigkeit,
f. D.

Nepochybný, neomylný, unfehlbar, nicht
irrend. Jg. Sebe n-ného činiti. Pešín. N. vě-
štec Apollo. N. svědek, unbedenklicher Zeuge.
Trest. zák. — N., co bez pochyby jest, jistý,
zweifellos, unzweifelhaft, unfehlbar. N. svě-
dectví, vítězství. N. věc jest. Kom. Jsem té
n-bné naděje. Ottersd.

Nepojištěný, unversichert. Rk.

Nepokání, n., Verstocktheit, Unbussfer-
tigkeit, f. Jg.

Nepoklesavý. N. koň, nebrkající.Vz Kle-
savý. BO. (Is. 64. 13.)

Nepoklesnouti. Tvá noha tě nepoklesne,
non impinget. BO.

Nepoklid, u, m., nespráva, nepořádek,
Unordnung, f. V tom domě je veliký n. Us.

Nepokoj, e, m., těžkost, starosť, obtížnost',
Unruhe, f., Unfriede, m. N. dělati, udělati,
nastrojiti; práci a n. učiniti, tropiti, stropiti,
zbuditi. V. Srdce, nepokojem se zmítá. Gníd.
N. v těle míti. Šm. — N., rozbroj, Tumult,
m, Unruhe, f. N. stropiti (bouřiti). V. N-je
mezi lidmi nastrojovati. V. S nepokojem
(bouřlivě). V. Působce, tropič nepokoje. D.
N. v hodinách. Sedl.

Nepokojiti, il, en, ení; znepokojiti, be-
unruhigen, stören. V. — koho, co: zemi,
Br., mysl, Sych., Kom., souseda. Jel. Ne-
zdárný syn nás nepokojí. Sych. — co komu.
Krásné pohlaví mysl mu nepokojí. Sych. -
se. Nebe se nepokoji (mračí se). V. — koho
čím: špatnými zprávami. Vz Znepokojovati.

Nepokojnice, Nový zámek, Neuschloss,
ves u Poděbrad. PL. —N., ein unruhiges Weib.