Předchozí (135)  Strana:136  Další (137) |
|
|||
136
|
|||
|
|||
Nepříjezdný, unŕahrbar. N. cesty. Vac.
Gabl. 120. Nepřijmutelný, kdo se přijati nemůže,
unannehmbar. D. Nepřijmutí, lépe: nepřijetí přísahy,
směnky; právo k n. Die Ablehnung, ver- weigerte Annahme. Rk. Nepříkladnosť, i, f., zlý príklad, schlech-
tes Beispiel. Br. Nepříkladný, unerbaulich. N. živobytí. Us.
Nepřikrájený, nicht zugeschnitten. N.
sukně. Plk. Nepřikryti se, vz Přikryti se.
Nepřilehlosť, i, f., nedopadnosť, nevhod-
nosť, das Unstatthafte, Unpassende. Sš. Oa. 176. Nepřilehlý, nedopadný, nevhodný, un-
passend. Sš. Nepříležitosť, nepříhodnosť, Ungelegen-
heit, Unbequemlichkeit, Lästigkeit. Ros. Syt jsa n-sti vojenské. Mus. Jestli se s námi udobříte, mnohých n-stí sobě uspoříte. Sych. Nerád bych komu n-sti dělal. Sych. — N., nenáležitosť, etwas Ungehöriges. Přidati n-stí. 1522. — Jg. Nepříležitý; nepříležit, a, o, nepříhodný,
ungelegen, unbequem, lästig. V., Tkadl. N. místo, čas, věc. Ros., Bart. Nepřílov, a, m., částka vsi u Mezic na
Mor. Km. Nepřiměřený, unangemessen. Vz Přimě-
řený. N. jednání. Us. Nepříměrnosť, i, f., Unangemessenheit, f.
Nepříměrný, unangemessen, unpropor-
tionirt. Nepřimířaja = nepřirovnávaje. Ten lid
je horší než n. dobytek. (Toho slova uží- vají mor. Slováci, kdykoliv člověka pro ně- jakou neřesť s němou tváří srovnávají). Chláme n. jak hovado. Je hlúpý n. jako tele. Také: ,Krom duše/ Brt. Nepřímý. N. pád, vz Pád. N. tázací
věta, vz Věta. N. vazba. Nz. N. řeč počíná se spojkou že; spojkou aby jen tam, kde vyslovuje rozkazy. Otec řekl synovi, aby se chránil zlých tovaryšův. Mk. Vz Řeč. Nepřípadnosť, i, f., Unangemessenheit,
Ungelegenheit, f. Nepřípadný, nepříhodný, nepříležitý, un-
angemessen, ungelegen. V nepřípadných mí- stech bydleti. Br. Přihodila se tu n. věc. Kom. Nepřipravený, unvorbereitet.
Nepřipustiti koho k čemu. Vz Při-
pustiti. Nepřírodný, naturwidrig. Dch.
Nepříroký, bez hany, chvalitebný. Kat.712.
Nepřirovnalý, unvergleichbar. N. krása.
V. Nepřirovnanlivý, unvergleichbar. D.
Nepřirovnaný, kdo není přirovnán, un-
verglichen. — N., nepřirovnanlivý, unver- gleichbar, unvergleichlich. — čemu. Chrám v slávě a kráse jiným n-ný. Plk. — Jg. Nepřirovnatelný, unvergleichbar. D.
Nepřírovný, unverhältnissmässig. Krok.
Nepřirozenost', i, f., Unnatürlichkeit. f. D.
Nepřirozený, unnatürlich. N. věc, Král.,
syn, Scip., porod, Ja., parohy. D. Nepříslušnost', i, f., Ungebühr, Unzu-
kömmlichkeit. N. soudu, k soudu. Die Un- zuständigkeit. Rk. |
Nepříslušný, ungeziemend, ungebürlich,
nicht gemäss. — komu. Všem lidem n. věc ožralství. Br. Nepřístojnosť, i, f., die Unzuträglichkeit.
Dch. Nepřístojný, ungeziemend, unzukömm-
lich. Tpl. Nepřístrannosť, i, f., nestrannosť, Un-
partheilichkeit. Jg. Nepřístranný, nestranný, unparteiisch.
Nepřistupitelnosť, i, f. Unzugänglichkeit.
Jg-
Nepřistupitelný, nepřístupný, unzugäng-
lich. — komu. N. jsi lidem. Jel. Nepřístupnosť, i, f., die Unnahbarkeit,
Dch., Unzugänglichkeit, Unersteiglichkeit. D. Nepřístupný, nepříchodný, unzugänglich,
unersteiglich, unnahbar. V., Kom. N. místo, skála, Kom., muž. Žalan. — komu. Ostrov lodím n-pný. Har. Místo nepřátelům n-pnč. Háj. Nepřítel, e, m., pl., nepřátelé (dříve: ne-
přítelé), gt. nepřátel n. nepřátelův. Nepřítelé z Čech, M. J. z Pr. 10., vedlé nepřáteli. Vz Přítel. — N., nenávistník, protivník, Feind, Hasser. Jg. N. lidský, ženský (žen), D., těžký, St. skl., hlavní, úhlavní, J. tr., dědičný, der Erbfeind. Dch. N-lé zemští aneb stavův i také osob. Zř. F. I. Nepříteli krušno, pří- teli slušno. Feindes Verlegenheit, Freundes Gelegenheit. Dch. Mysli často na přítele, ale častěji na nepřítele. Č. Najviec smútíš nepřietele bydle v ustavičné ctnosti. Smil v. 1826. Nic není tak škodno jako nepřítel v dům. S nepřítelem se neraď. Vz Mocný. Nepřítelem někoho míti. Jv. Všecky lidi ne- přátely míti. V. Lépe míti všecky lidi přá- tely, než jednoho nepřítele. Ros. Ze soudcův učiněni budou vám n-lé. Flav. Šetřiti ne- přátel. Kom. Dobré pověsti něčí býti n-lem. V. Bratr jeho nepřietel jemu bieše. Dal. N. Bohu. Br. Máme milovati nepřátely ne proto, že jsú nepřietelé. Št. Za peníze n-le koupiti (nevděčnému půjčiti. Vz Půjčka). Č. N. smí- řený a břeh podemlený. Č. Žid křtěný, vlk skrocený, to je nepřítel smířený. Č. Kozel v zahradě a nepřítel v radě, vz Trn. Neměj nikdy n. za ovci a vždy za vlka. Lb. Stran přísloví vz ještě: Milovati, Pes, Štěně, Včela, Vrčeti na koho. — N., zvl. kdo nepřízeň svou skutečně vyjevuje, offenbarer Feind. Zlý n. (ďábel). V. N-lé rozlícení. Jg. Tuhé a silné nepřátely míti budou. Solf. — N., kdo s kým vojnu vede, der Feind. N. do země vtrhl a vše pálil a hubil a vraždil. Us. N. do země přitáhl, Har.; s velikou silou do Čech táhl; vskočil, vpadl, vrazil do země; k městu přitrhl, na město připadl, nad námi bitvu obdržel; bíti se s n-lem. Har. Proti n-li se postaviti. V. N-li čeliti, dem Feinde Front bieten. Čsk. Když premóžeš nepřietele, toť já tobě radím cele, nesmlúvej sě s ním na poli. Smil v. 1855. S n-lem se potkati, sra- ziti. Jg. N-le poraziti, na hlavu poraziti, přemoci, Kram., zahnati. V. N. brzo zase se zmocnil, se spravil. D. Přiraziti se k nepřá- telům; s n-ly držeti. V. — Vz Rb. str. 268. Nepřítelivý, feindlich. Výb. I. 343.
Nepřítelkyně, ě, f., Feindin, f. Zahálka
jest n. duše. Zák. sv. Ben. Vz Nepřítel. |
||
|
|||
Předchozí (135)  Strana:136  Další (137) |