136

Nepříjezdný, unŕahrbar. N. cesty. Vac.
Gabl. 120.

Nepřijmutelný, kdo se přijati nemůže,
unannehmbar. D.

Nepřijmutí, lépe: nepřijetí přísahy,
směnky; právo k n. Die Ablehnung, ver-
weigerte Annahme. Rk.

Nepříkladnosť, i, f., zlý príklad, schlech-
tes Beispiel. Br.

Nepříkladný, unerbaulich. N. živobytí. Us.

Nepřikrájený, nicht zugeschnitten. N.
sukně. Plk.

Nepřikryti se, vz Přikryti se.

Nepřilehlosť, i, f., nedopadnosť, nevhod-
nosť, das Unstatthafte, Unpassende. Sš. Oa. 176.

Nepřilehlý, nedopadný, nevhodný, un-
passend. Sš.

Nepříležitosť, nepříhodnosť, Ungelegen-
heit, Unbequemlichkeit, Lästigkeit. Ros. Syt
jsa n-sti vojenské. Mus. Jestli se s námi
udobříte, mnohých n-stí sobě uspoříte. Sych.
Nerád bych komu n-sti dělal. Sych. — N.,
nenáležitosť, etwas Ungehöriges. Přidati n-stí.
1522. — Jg.

Nepříležitý; nepříležit, a, o, nepříhodný,
ungelegen, unbequem, lästig. V., Tkadl. N.
místo, čas, věc. Ros., Bart.

Nepřílov, a, m., částka vsi u Mezic na
Mor. Km.

Nepřiměřený, unangemessen. Vz Přimě-
řený. N. jednání. Us.

Nepříměrnosť, i, f., Unangemessenheit, f.

Nepříměrný, unangemessen, unpropor-
tionirt.

Nepřimířaja = nepřirovnávaje. Ten lid
je horší než n. dobytek. (Toho slova uží-
vají mor. Slováci, kdykoliv člověka pro ně-
jakou neřesť s němou tváří srovnávají).
Chláme n. jak hovado. Je hlúpý n. jako tele.
Také: ,Krom duše/ Brt.

Nepřímý. N. pád, vz Pád. N. tázací
věta, vz Věta. N. vazba. Nz. N. řeč počíná
se spojkou že; spojkou aby jen tam, kde
vyslovuje rozkazy. Otec řekl synovi, aby se
chránil zlých tovaryšův. Mk. Vz Řeč.

Nepřípadnosť, i, f., Unangemessenheit,
Ungelegenheit, f.

Nepřípadný, nepříhodný, nepříležitý, un-
angemessen, ungelegen. V nepřípadných mí-
stech bydleti. Br. Přihodila se tu n. věc. Kom.

Nepřipravený, unvorbereitet.

Nepřipustiti koho k čemu. Vz Při-
pustiti.

Nepřírodný, naturwidrig. Dch.

Nepříroký, bez hany, chvalitebný. Kat.712.

Nepřirovnalý, unvergleichbar. N. krása.
V.

Nepřirovnanlivý, unvergleichbar. D.

Nepřirovnaný, kdo není přirovnán, un-
verglichen. — N., nepřirovnanlivý, unver-
gleichbar, unvergleichlich. — čemu. Chrám
v slávě a kráse jiným n-ný. Plk. — Jg.

Nepřirovnatelný, unvergleichbar. D.

Nepřírovný, unverhältnissmässig. Krok.

Nepřirozenost', i, f., Unnatürlichkeit. f. D.

Nepřirozený, unnatürlich. N. věc, Král.,
syn, Scip., porod, Ja., parohy. D.

Nepříslušnost', i, f., Ungebühr, Unzu-
kömmlichkeit. N. soudu, k soudu. Die Un-
zuständigkeit. Rk.

Nepříslušný, ungeziemend, ungebürlich,
nicht gemäss. — komu. Všem lidem n. věc
ožralství. Br.

Nepřístojnosť, i, f., die Unzuträglichkeit.
Dch.

Nepřístojný, ungeziemend, unzukömm-
lich. Tpl.

Nepřístrannosť, i, f., nestrannosť, Un-
partheilichkeit. Jg.

Nepřístranný, nestranný, unparteiisch.

Nepřistupitelnosť, i, f. Unzugänglichkeit.

Jg-

Nepřistupitelný, nepřístupný, unzugäng-
lich. — komu. N. jsi lidem. Jel.

Nepřístupnosť, i, f., die Unnahbarkeit,
Dch., Unzugänglichkeit, Unersteiglichkeit. D.

Nepřístupný, nepříchodný, unzugänglich,
unersteiglich, unnahbar. V., Kom. N. místo,
skála, Kom., muž. Žalan. — komu. Ostrov
lodím n-pný. Har. Místo nepřátelům n-pnč.
Háj.

Nepřítel, e, m., pl., nepřátelé (dříve: ne-
přítelé), gt. nepřátel n. nepřátelův. Nepřítelé
z Čech, M. J. z Pr. 10., vedlé nepřáteli. Vz
Přítel. — N., nenávistník, protivník, Feind,
Hasser. Jg. N. lidský, ženský (žen), D., těžký,
St. skl., hlavní, úhlavní, J. tr., dědičný, der
Erbfeind. Dch. N-lé zemští aneb stavův i
také osob. Zř. F. I. Nepříteli krušno, pří-
teli slušno. Feindes Verlegenheit, Freundes
Gelegenheit. Dch. Mysli často na přítele,
ale častěji na nepřítele. Č. Najviec smútíš
nepřietele bydle v ustavičné ctnosti. Smil
v. 1826. Nic není tak škodno jako nepřítel
v dům. S nepřítelem se neraď. Vz Mocný.
Nepřítelem někoho míti. Jv. Všecky lidi ne-
přátely míti. V. Lépe míti všecky lidi přá-
tely, než jednoho nepřítele. Ros. Ze soudcův
učiněni budou vám n-lé. Flav. Šetřiti ne-
přátel. Kom. Dobré pověsti něčí býti n-lem.
V. Bratr jeho nepřietel jemu bieše. Dal. N.
Bohu. Br. Máme milovati nepřátely ne proto,
že jsú nepřietelé. Št. Za peníze n-le koupiti
(nevděčnému půjčiti. Vz Půjčka). Č. N. smí-
řený a břeh podemlený. Č. Žid křtěný, vlk
skrocený, to je nepřítel smířený. Č. Kozel
v zahradě a nepřítel v radě, vz Trn. Neměj
nikdy n. za ovci a vždy za vlka. Lb. Stran
přísloví vz ještě: Milovati, Pes, Štěně, Včela,
Vrčeti na koho. — N., zvl. kdo nepřízeň
svou skutečně vyjevuje, offenbarer Feind.
Zlý n. (ďábel). V. N-lé rozlícení. Jg. Tuhé
a silné nepřátely míti budou. Solf. — N., kdo
s kým vojnu vede, der Feind. N. do země
vtrhl a vše pálil a hubil a vraždil. Us. N. do
země přitáhl, Har.; s velikou silou do Čech
táhl; vskočil, vpadl, vrazil do země; k městu
přitrhl, na město připadl, nad námi bitvu
obdržel; bíti se s n-lem. Har. Proti n-li se
postaviti. V. N-li čeliti, dem Feinde Front
bieten. Čsk. Když premóžeš nepřietele, toť
já tobě radím cele, nesmlúvej sě s ním na
poli. Smil v. 1855. S n-lem se potkati, sra-
ziti. Jg. N-le poraziti, na hlavu poraziti,
přemoci, Kram., zahnati. V. N. brzo zase se
zmocnil, se spravil. D. Přiraziti se k nepřá-
telům; s n-ly držeti. V. — Vz Rb. str. 268.

Nepřítelivý, feindlich. Výb. I. 343.

Nepřítelkyně, ě, f., Feindin, f. Zahálka
jest n. duše. Zák. sv. Ben. Vz Nepřítel.