Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |
|
|||
137
|
|||
|
|||
Nepřítelstvo, a, n., zastr. = nepřátelství.
Jg.
Nepřitěžování, n., vz Přitížiti. Nepříti se. Vz Konditional XIV., 7., Příti.
Nepřítomnost', i, f., die Abwesenheit.
V n-sti něčí. V.
Nepřítomný; nepřítomen, mna, o, ab-
wesend. Nepřítomným býti. V. Aby nikoho z n-mných nepomlouval. Kom. — čemu. Us. — čím: duchem. Nt. Nepřítržný, ustavičný, unausgesetzt. D.
Nepřivazy, dle Dolany, Epperswagen, ves
u Olom. PL. Nepřívěc, ves u Sobotky.
Nepřivedený, nicht herbeigeführt. — N.,
neskáraný, ungezogen. N. lidé. Reš. Nepřívětivosť, i, f., nevrlosť, nevlídnost,
nemilosť, Unfreundlichkeit, f. V. — Nepří- větivý, nevlídný, drsnatý, mrzutý, nevrlý, unfreundlich. V. N. povětří. D. N-vě k ně- komu se stavěti, se míti. V. Nepřivojný, kdo se svojeti nepřivíjí, ne-
přichyluje, nelaskavý, lieblos, unfreundlich. Sš. I. 32. Nepřízeň, zně, f., dle Chč. P. 91. b. gt.
n-zni, nenávist, záští, die Un-, Abgunst. V. V n. přijíti; v n-zni býti; ode všech n. míti;
z n-zně. V. Není n. mezi nimi. Ben. V. Při- sahám ... v tomto úřadě pravdu vésti a křivdu tupiti a to ani pro přízeň ani pro n. F. I., Zř. N. a nelibost'. Bart. Nejmám s ním ijedné nepřiezni. Kn. rožm. 245. — N., závist, Neid, m., Missgunst, f. N. k němu. Kom. Nenieť nic tak protivného, jakž n. člověka svého. Alx. Vz Nepříznivý. — N., záděra, Räuber am Finger, Nietnagel, m. Us., Dch. Nepříznivě, abträglich, Dch., ungünstig,
neidisch. Nepříznivec, vce, m., der Missgönner.
Sych. Nepřiznivosť, i, f., závisť, die Missgunst. V.
Nepříznivý; nepřízniv, a, o, nenávistivý,
zlovolný, ungünstig, abhold, unhold. V., Jel. Jmění to n-vými případnostmi k ztenčení přišlo. Sych. — komu. Hlasy obviněnému nepříznivé. Rk. — N., závistivý, missgünstig, neidisch, eifersüchtig. V. Stran přísloví vz Kočka, Pes, Vlk. Nepříznosť, i, f. = nepřízeň, der Neid. Boč.
Neprocitlivý sen, z něhož neprocitneme.
Stach. v Jir. Čít. III. 11. 1. Neprobylice, ves u Slaného. PL., Tk.
I. 315. Neprobilitz. 2. Neprobylice, Neprowitz, ves v Žatecku.
PL. Neprodleně, vz Prodleně.
Neprodlužný, unerstreckbar. N. lhůta, fixe, peremtorische, unerstreckbare Frist. Rk. Neprohleditelnosť, neprohlednutel-
nosť, nepřehlednosť, neprohlídnosť, i, f., Undurchsichtigkeit, f. D. Neprohleditelný, neprohlednutelný,
пeprohledný, neprohlídný, undurchsichtig. D. N. věci. V. Neprohlídavý, unbekümmert. — k čemu.
N. k budoucím věcem. Kom Neprochůdný, kudy projíti nelze, un-
durchgänglich. Prostřed bahen n-ných. Krok. Neprolomný, undurchbrechbar, unein-
nehmbar. Dch. |
Neproměnitelnost', i, f., Unveränderlich-
keit, f. N. rady své. Br. Neproměnitelný, unveränderlich. V. N.
příchylnosť. Br. Neproměnnosť, i, f., Unveränderlichkeit,
f. Jg. Neproměnný, neproměnitelný, unverän-
derlich. V. N. pravda boží. Br. Pravda vždy zůstává neproměnná. Br. — v čem. Bůh n. v jestotě. Sš. Hc. 30. Neprominutelný. N. trest. Us. Unnach-
sichtlich. Nepromlčný, unverjährbar. Rk.
Nepromokavý, nepromokvavý, wasser-
dicht. N. kůže. Dch. Nepronikavý, vz Pronikavý.
Neproniknutelnosť, i, f., Undurchdring-
lichkeit, f. Vz KP. II 8. Neproniknutelný, undurchdringlich.
Nepropadlý, unverjährt. D.
Nepropalný, feuerfest. Rk.
Nepropařný, dampfdicht. Rk.
Nepropotný, schweissdicht. Rk.
Nepropouštivý, wasser-, luftdicht. Rk.
Neprospěch, u, m. Nachtheil, m. Dch.
Neprospěti, ěl, ění = nic nepoříditi, nichts
nützen, ausrichten. Když tu neprospěli, do- muov jeli. Pass. 763., 1555. Neprostřední, unmittelbar.
Neprostřelitelný, neprostřelný, kugel-
fest, bombenfest. Rk. Neprozřetelnosť, i, f., Unvorsichtigkeit,
Improvidenz, f. Neprozřetelný, unvorsichtig, imprudent.
Rk. Neprůdušnosť, i, f., Luftdichtigkeit, f.
Rk. Neprůdušný, luftdicht. Rk. N. spojení,
luftdichte Verbindung. Rk. Neprůhledný, undurchsichtig. N. nerosty.
Vz Nerost, a Bř. N. 62. Neprůchodný, undurchgänglich. Rk.
Neprůvodný, unerweislich. Slovo n. (které
se nedá dokázati). Vš. Nepta. Z nepty = nenadále, unversehens.
Na ně z nepty obořil se. Pulk. Neptun, a, m., bůh římský, u Reků Po-
seidon (Iloúttůihv), syn Kronův a bratr Diův, vládce nad mořem. Vz více v S. N. — N., u, m., Vodan, oběžnice ze všech známých ob. od slunce nejvzdálenější. Vz S. N. — Neptunism-us, u, m., z lat., geologická soustava, dle které jisté horniny ku př. čedič, porfyr, usazením-se z vody povstaly. — 2. Soujem účinků vody na utvořování se hornin. Vys. Dle S. N. jest n. theorie o původu země usazením vrstev z vody sražených. Vz tam více. Krč. — Neptunista, y, m., dle ,Despota', přívrženec takové soustavy. — Neptunský. Vys. Nepukan, u, m., sarcocapnos. Rostl.
Nepukavec, vce, m., phascum. Rostl.
Nepukavý, was nicht aufspringt, Rk.
Nepůsobnosť, i, f, die Einflusslosigkeit,
Dch. Neráčenství, n., nelibost', odporná vůle.
N. a hněv. Z. kap. 29. Der Widerwille. Neráčiti, vz Ráčiti.
1. Nerad, Neradov, a, m., Neradau, ves
u Přelouče. PL. |
||
|
|||
Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |