137

Nepřítelstvo, a, n., zastr. = nepřátelství.

Jg.
Nepřitěžování, n., vz Přitížiti.

Nepříti se. Vz Konditional XIV., 7., Příti.

Nepřítomnost', i, f., die Abwesenheit.

V n-sti něčí. V.

Nepřítomný; nepřítomen, mna, o, ab-
wesend. Nepřítomným býti. V. Aby nikoho
z n-mných nepomlouval. Kom. — čemu.
Us. — čím: duchem. Nt.

Nepřítržný, ustavičný, unausgesetzt. D.

Nepřivazy, dle Dolany, Epperswagen, ves
u Olom. PL.

Nepřívěc, ves u Sobotky.

Nepřivedený, nicht herbeigeführt. — N.,
neskáraný, ungezogen. N. lidé. Reš.

Nepřívětivosť, i, f., nevrlosť, nevlídnost,
nemilosť, Unfreundlichkeit, f. V. — Nepří-
větivý, nevlídný, drsnatý, mrzutý, nevrlý,
unfreundlich. V. N. povětří. D. N-vě k ně-
komu se stavěti, se míti. V.

Nepřivojný, kdo se svojeti nepřivíjí, ne-
přichyluje, nelaskavý, lieblos, unfreundlich.
Sš. I. 32.

Nepřízeň, zně, f., dle Chč. P. 91. b. gt.
n-zni, nenávist, záští, die Un-, Abgunst. V.

V n. přijíti; v n-zni býti; ode všech n. míti;
z n-zně. V. Není n. mezi nimi. Ben. V. Při-
sahám ... v tomto úřadě pravdu vésti a křivdu
tupiti a to ani pro přízeň ani pro n. F. I.,
Zř. N. a nelibost'. Bart. Nejmám s ním ijedné
nepřiezni. Kn. rožm. 245. — N., závist, Neid,
m., Missgunst, f. N. k němu. Kom. Nenieť nic tak
protivného, jakž n. člověka svého. Alx. Vz
Nepříznivý. — N., záděra, Räuber am Finger,
Nietnagel, m. Us., Dch.

Nepříznivě, abträglich, Dch., ungünstig,
neidisch.

Nepříznivec, vce, m., der Missgönner.
Sych.

Nepřiznivosť, i, f., závisť, die Missgunst. V.

Nepříznivý; nepřízniv, a, o, nenávistivý,
zlovolný, ungünstig, abhold, unhold. V., Jel.
Jmění to n-vými případnostmi k ztenčení
přišlo. Sych. — komu. Hlasy obviněnému
nepříznivé. Rk. — N., závistivý, missgünstig,
neidisch, eifersüchtig. V. Stran přísloví vz
Kočka, Pes, Vlk.

Nepříznosť, i, f. = nepřízeň, der Neid. Boč.

Neprocitlivý sen, z něhož neprocitneme.
Stach. v Jir. Čít. III. 11.

1. Neprobylice, ves u Slaného. PL., Tk.
I. 315. Neprobilitz.

2. Neprobylice, Neprowitz, ves v Žatecku.
PL.

Neprodleně, vz Prodleně.
Neprodlužný, unerstreckbar. N. lhůta,
fixe, peremtorische, unerstreckbare Frist. Rk.

Neprohleditelnosť, neprohlednutel-
nosť, nepřehlednosť, neprohlídnosť, i,
f., Undurchsichtigkeit, f. D.

Neprohleditelný, neprohlednutelný,
пeprohledný, neprohlídný, undurchsichtig. D.
N. věci. V.

Neprohlídavý, unbekümmert. — k čemu.
N. k budoucím věcem. Kom

Neprochůdný, kudy projíti nelze, un-
durchgänglich. Prostřed bahen n-ných. Krok.

Neprolomný, undurchbrechbar, unein-
nehmbar. Dch.

Neproměnitelnost', i, f., Unveränderlich-
keit, f. N. rady své. Br.

Neproměnitelný, unveränderlich. V. N.
příchylnosť. Br.

Neproměnnosť, i, f., Unveränderlichkeit,
f. Jg.

Neproměnný, neproměnitelný, unverän-
derlich. V. N. pravda boží. Br. Pravda vždy
zůstává neproměnná. Br. — v čem. Bůh n.
v jestotě. Sš. Hc. 30.

Neprominutelný. N. trest. Us. Unnach-
sichtlich.

Nepromlčný, unverjährbar. Rk.

Nepromokavý, nepromokvavý, wasser-
dicht. N. kůže. Dch.

Nepronikavý, vz Pronikavý.

Neproniknutelnosť, i, f., Undurchdring-
lichkeit, f. Vz KP. II 8.

Neproniknutelný, undurchdringlich.

Nepropadlý, unverjährt. D.

Nepropalný, feuerfest. Rk.

Nepropařný, dampfdicht. Rk.

Nepropotný, schweissdicht. Rk.

Nepropouštivý, wasser-, luftdicht. Rk.

Neprospěch, u, m. Nachtheil, m. Dch.

Neprospěti, ěl, ění = nic nepoříditi, nichts
nützen, ausrichten. Když tu neprospěli, do-
muov jeli. Pass. 763., 1555.

Neprostřední, unmittelbar.

Neprostřelitelný, neprostřelný, kugel-
fest, bombenfest. Rk.

Neprozřetelnosť, i, f., Unvorsichtigkeit,
Improvidenz, f.

Neprozřetelný, unvorsichtig, imprudent.
Rk.

Neprůdušnosť, i, f., Luftdichtigkeit, f.
Rk.

Neprůdušný, luftdicht. Rk. N. spojení,
luftdichte Verbindung. Rk.

Neprůhledný, undurchsichtig. N. nerosty.
Vz Nerost, a Bř. N. 62.

Neprůchodný, undurchgänglich. Rk.

Neprůvodný, unerweislich. Slovo n. (které
se nedá dokázati). Vš.

Nepta. Z nepty = nenadále, unversehens.
Na ně z nepty obořil se. Pulk.

Neptun, a, m., bůh římský, u Reků Po-
seidon (Iloúttůihv), syn Kronův a bratr Diův,
vládce nad mořem. Vz více v S. N. — N.,
u, m., Vodan, oběžnice ze všech známých
ob. od slunce nejvzdálenější. Vz S. N. —
Neptunism-us, u, m., z lat., geologická
soustava, dle které jisté horniny ku př. čedič,
porfyr, usazením-se z vody povstaly. — 2.
Soujem účinků vody na utvořování se hornin.
Vys. Dle S. N. jest n. theorie o původu
země usazením vrstev z vody sražených.
Vz tam více. Krč. — Neptunista, y, m.,
dle ,Despota', přívrženec takové soustavy. —
Neptunský. Vys.

Nepukan, u, m., sarcocapnos. Rostl.

Nepukavec, vce, m., phascum. Rostl.

Nepukavý, was nicht aufspringt, Rk.

Nepůsobnosť, i, f, die Einflusslosigkeit,
Dch.

Neráčenství, n., nelibost', odporná vůle.
N. a hněv. Z. kap. 29. Der Widerwille.

Neráčiti, vz Ráčiti.

1. Nerad, Neradov, a, m., Neradau, ves
u Přelouče. PL.