139

se i neřku, neřkuli, vz toto. Po tři dni ne-
řkuli nic nejedli, ale ani nepili. Št. — Zk.
Skl. 540. Místo „nercili ne" může se v prv-
ním členě říci: odstup to aby... ale; daleko
jest od toho, aby — nýbrž. Daleko jest od
toho, aby tím od biblí odveden byl, alebrž
jako za ruku do ní veden bude. Zk. Vz Ne-
řku, Tím méně.

Nereidky, pl., f., krásné dcery Nereovy,
jichž prý bylo 50, byly zosobněním rozličných
vlastnosti moře a vztahů jeho k plavectví.
Vz S. N., Nereus. — N. hnědá, nereis pel-
lagica, červ. Frč. 80. Vz Schd. II. 529.

Neřesť, i, f., neřád (s vedlejším významem
hnusnosti, der Unrath). Veš, blecha, komár,
štěnice a ta jiná n. Rad. zv. — N., smilstvo, die
Unzucht, der Hurenpack. V., D. — N., neštěstí,
bída, škoda, strasť, psota, svízel, soužení,
trampota, nouze, chudoba, Unglück, n.,
Schaden, m., Trübsal, Trübseligkeit, Müh-
seligkeit. Jg., Ros. Choulostivý štěstím se
nadýmá, neřestmi opadá a srdce tratí. Kom.
Mnoho těžkosti, neřesti a neštěstí snášeti,
vystáti. V. Radosť jest, když není zbytí,
neřestí svých druha míti. Prov., Jg. — N.,
vyraženina, nežit, neduh, Ausschlag, Ast, m.,
Unreinigkeit. Byl. Vysypala se mu n. Us.
Má jakous n. na sobě. Jg. — N., mrzkost,
hřích, das Laster. Která mrzká n. nebyla
jim ztropena? Mach.

Neřestce horní a dolní, Nerestetz, ves
u Břežnice. PL.

Neřestník, a, m., ein Armseliger, Jg.;
ein Lasterhafter. Nej.

Neřestný, strastný, miserný, trüb-, arm-
selig. Ros.

Neřetín, a, m., Neretein, ves u Olom. PL.

Neretva, y, f., řeka Narenta.

Nere-us, a, m., u Řeků, bůh klidného
a přívětivého moře, v jehož hlubinách sídlil
Vz S. N. Nereovna, vz Nereidky.

Neřezanec, nce, m., ein widerspänstiger
Kerl. Us. Bělohr.

Neřežín, a, m., ves u Hořovic. PL.

Neřku, neřkuli. Jaké máme synonymné
vazby? Starší spisovatelé užívali předně
lepšího tvaru: nerci-li. Simeon bydlel na
sloupě 30 let nikdy dolů s něho nescházeje
a nerci-li komu jinému, ale ani své vlastní
mateři se neukazuje. Har. — Po větách zá-
porných kladou se částice: ovšem, ovšem pak.
Nemůžeme o tom zde rozmlouvati, ovšem
pak uzavírati. Žer. V Chině žádnému zahá-
leti, ovšem žebrati nedají. — Na Mor. uží-
vají v té příčině: ne tak. V té jizbě bývá v letě
studeno, ne tak v zimě. Té knihy vám ani
za peníze nedám, ne tak za darmo. Brt.
v Km. II., 181. Vz Nerci.

Ner-o, ona, m., císař římský 54.-68. po
Kr. Vz S. N.

Nerobotný, wovon keine Robot geleistet
wird. Čtvrť role robotné a čtvrť nerobotné.
Gl. 179.

1. Neroda, y, m., člověk neochotný, un-
willfährig. Lex. vet.

2. Neroda, y, f., zastr., nechtění, nechuť,
das Nichtwollen. K tomu mámy pitie do ne-
rody (do sytosti). Výb. I. 945., Žk. 89.

Nerodce, e, m., neroda 1., neochotník.
Lex. vet.

Nerodím, a, m., ves v rak. Slezsku. Vz
S. N.

1. Neroditi (zastr.), il, ění, vždy záporně —
nechtěti, nicht wollen. — o čem. Dobrý
svój jazyk plodí (množí), nevěrný o svém
nerodí (nedbá). Dal. 116. —s inft. Neroďte
spěti v pahubu! Rkk. 53. Žejs ho slyšeti
nerodil. Alx. Nerodi báti se. Ev. Neroď se
báti nižádný. Chč. 613. Neroď činiti toho.
Výb. II. 35. Neroď toho mluviti. Výb. II.
9. (Pass.). I nerodi za muž jíti. Kat. 140. —
Kat. 1178., 2715., Dal. 115., Hus. Výb. II.
196. Neroď ženě v tom věřiti. D. — Martim.,
St. skl.

2. Neroditi, čeho koho (gt.): dětí. Žád-
ného chleba se nerodí. Ht. Sl. 168. Vz Roditi.

Nerodnice, e, f., eine Unwillfährige. Lex.
vet.

Nerodný, neúrodný, unfruchtbar. V. —
N., nerád, nechtivý, nevolný, neochotný, ne-
dbalý, unwillig, ungern. Střez sě, byť Kristus
nenalezl tebe tak nerodna, že by pohodlé
jemu neučinil. St. Neposlušní nebo nerodní
(t. nechtiví) jsú, jenž všelikých kochání a
rozkoší nechtie ostati. 4 stěž. ctn. N. lakomec.
Lex. vet. — N., ne z téhož rodu. N. bratr.

Nerodství, nerodstvo, a, n., nesvornosť,
vzdor, nevole, der Unwille, die Uneinigkeit,
Widerspänstigkeit. Gl, Výb. I. 448. N. nám
nejviec škodí. St. skl. I. 152. Něčí n. ukrotiti.
Pulk. 169.

Nerolový olej, velmi volný. Vz S. N.

Nerost, u, m., nerostlina, y, f., co ne-
roste, zvl. hmoty čili těla bezústrojná, jako
kámen, ruda. Das Mineral. Nerosty plynné,
kapalné, pevné; jednoduché, složené (tvořící
drůzy, shluky n. hmotu zrnitou), míchané
(různorodé, společně vyvinuté a úzce spo-
jené). N. jednoduchý jest tvar souměrný,
rovnými plochami, hranami a rohy omezený
(krystal). N. beztvarné: plyny, kapaliny. N.
užitečné, škodné. N-sty se nalézají v horách
(v coucích, žilách, hnízdech a čocích hor,
vz: Couk, Žíla, Hnízdo, Čok; v prvotních
nebo původních ložiscích), v naplaveninách
(v druhotných ložiskách), v horninách vy-
haslých sopek. N-sty se krystalují buď roz-
tavováním a povolným ochlazováním aneb
rozpouštěním ve vodě a odpařováním roztoku.
N. se láme (nedá-li se štípati). N. štipatelný,
prosvítavý (na stranách), průhledný, neprů-
hledný, lesklý n. temný, tvrdý, hutný, roz-
pustitelný, kruchý, magnetický (který střelku
magnetickou z jejího stálého směru pošinuje).

— Rozdělení nerostův. A) Nerosty jedno-
duché: I. Vzdušniny. Vz toto a Vzduch.

— II. Kapaliny. Vz toto a Voda. — III.
Soli. Vz Soli. — IV. Kameny a zeminy: a)
Hálovce. Vz toto. b) Těživce. Vz toto. c)
Malachity. Vz toto. d) Slídy. Vz toto. e)
Steatity. Vz toto. f) Zeminy (Vz toto):a)

jílovité, ß) barvířské, y) brusní, g) Tvrdo-
kamy (Vz toto): a) živce, ß) amfiboly, y)
křemence, h) Drahokamy. Vz toto. — V.
a) Rudy. Vz toto. b) Kovy. Vz toto. c)
Kyzy. d) Leštěnce, e) Blejny. — VI. Hoř-
laviny (Vz toto): a) Síry. b) Pryskyřice
zemní, c) Uhlí. Vz toto. — B) Nerosty
složené a míchané nebo horniny. Vz
Hornina. Tvary nerostů jsou buď krystaly