140

(vz Krystal) aneb nápodobeniny (nachahmende
Gestalten). U nápodobenin jsou tvary: zrnité,
stéblovité, lupénkovité, miskovité, kulovaté,
hlízovité, mandlovité, hroznovité, ledvinité;
válcovité, rourovité, kapalinové; drátkovité,
vláskovité, mechovité, stromovité atd. Znaky
nerostův, vz Znak. Lom nerostüv, vz Lom.
Barva nerostüv, vz Barva. Lesk n., vz Lesk.
Vid n., vz Vid. Nerost barevný (má-li barvu
stálou: u kovů, kyzů), zbarvený (je-li barva
nestálá, nahodilá: u topasu, křemene), bez-
barvý a jako voda jasný. Nerosty co do lesku
se dělí: silně lesklé, lesklé, slabě lesklé,
mdlé, bezlesklé. N. ohněrodý, vz Čedič.
Bř. — Vz Mineral, Schd. II. 14., 19., Bř.
N. 103. a násl.

Nerostectvo, nerostlinstvo, a, n., ne-
rosty všecky dohromady. Mus. Das Mineral-
reich. — Nerostný, Mineral-. N. hmota.
Techn. — Nerostopis, u, m., popis nero-
stův, Mineralogie. Vz Bř. N., Schd. II. díl. —
Nerostopisec, sce, m., der Mineralog. —
Nerostopisný, oryktographisch. Jg. — Ne-
rostosloví, n., Anorganologie. Krok. — Ne-
rostovna, y, f., síň na nerosty, Mineralien-
kabinet, n. Balbi. — Nerostoznalec, lce,
m.. Mineralog, m. — Nerostoznalecký,
-znalský, mineralogisch. — Nerostoznal-
ství, n., die Mineralogie. Rk. — Nerosto-
zpyt, u, m., die Anorganologie, f. Rk.

Nerošov, a, m., ves u Nechanic. PL.

Nerouč, adv., nebrzo, nicht bald. Potom
se n. hojívá. Jg.

Neroudný, rozpustilý. N. chlapec. Na
Mor.

Neroven, vně, f., die Ungleichheit, Un-
ebenheit, Unebene. Ty výmoly mají se za-
sypovati, aby vozy pro n. na nich se netloukly
(nerovnosť půdy). 1574.

Neroven, vna, o, vz Nerovný.

Nerovně,uneben,ungleich; křivě, krumm,
schief, ungerad. N. hledící (šilhavý); n. cho-
diti (kulhati). V.

Nerovnosť, i, f., nestejnosť, drsnatosť, die
Ungleichheit, Unebene. D. — N., nepřímosť,
krivosť, die Ungeradheit, Krümme. N. cesty
(okliky). D. — N., nestejnosť povahy, die
Ungleichheit. V. — Znamení nerovnosti v ma-
thematice: a> b = a větší než b, a <C. b =
a menší než b, a >,< b=a nerovno veličině b.
Nz.

Nerovný; neroven, vna, o, nehladký, drs-
natý, nesrovnalý, nevyrovnalý, hornatý, un-
gleich, uneben, rauh, ungerad. N. půda, místa.
V. — N., nepřímý, křivý, ungerade. N. čára.
D. — N., nepodobný, nestejný, ungleich. —
komu v čem. On byl otci v mravích velmi
neroven. Jg., Háj. Nepřátelské moci nerov-
ným býti. Kom. — komu čím: silou, bo-
hactvím. — Nerovný počet. Vz Nerovnosť.
Nerovní se nedobře druží. Kom. Nerovná
spřež neráda spolu a zároveň táhne. Prov.,
Jg. Vz Nerád. N. boj vésti. N. jelen (nemající
na obou parozích stejného počtu výsad). Šp.

Nerozborný, pevný, unzerstörbar, unauf-
löslich. D., Koll.

Nerozčeslý, vz Rozčeslý.

Nerozdělitelnosť, i, f. Unzertrennbar -
keit, f.

Nerozděliteľný, unzertrennbar.

Nerozdílně, solidarisch. N. zavázaný.
Dch. Společně a nerozdílně. V.

Nerozdílnosť, i, f., nedílnosť, Unzertheil-
barkeit; nerozličnosť, Gleichförmigkeit, f. Jg.

Nerozdílný, bez rozdílu, celý, nerozdělený,
ungeschieden, untheilbar, unzertheilbar. N.
závaznosť, Solidarität. Slibujem všichni spolu
n-nú rukú. Arch. I. 61. V. N. trojice, Kom.,
přátelé. V n-ném svazku. Lom. Společně neb
n-nou rukou věřiteli za dluh slíbiti. Brikc.
Vz Společný, Solidarnosť. — N., nerozličný,
nicht verschieden, einerlei, gleichförmig. V.

Nerozdvojitelný, untrennbar. Jg.

Nerozeznání, n. Jsou si podobni k n. Sm.

Nerozeznatelnosť, nerozeznavatel-
nosť, i, f., Ununterscheidbarkeit, f.

Nerozeznatelný, ununterscheidbar. N.
proměna v barvě. Tys.

Nerozeznati čeho od čeho čím : svýma
očima. Vz Rozeznati. Nicht unterscheiden.

Nerozeznavý barev, farbenblind. Dch.

Nerozhodlaný, unentschlossen, unschlüs-
sig. Rk.

Nerozhodnosť, i, f. Jeví n. ve svém jed-
nání. Unentschlossenheit, f.

Nerozhodnutelnosť, i. f., Unentschlos-
senheit, Unschlüssigkeit, Jg., Unauflöslich-
keit. D.

Nerozhodnutelný, unschlüssig, unent-
schlossen, Jg., unauflöslich. D.

Nerozhodnutý. Jest ještě n-to, es steht
noch in Frage, ist noch offen gelassen. N.
otázka, offene, schwebende Frage. Dch.

Nerozhodný, unentschieden, unentschlos-
sen, irresolut. Hý. — v čem: ve svém jed-
nání. Vz Rozhodný.

Nerozhovice, ves u Chrudimi. PL.

Nerozkoš, e, f., Unlust, Unannehmlichkeit.

Nerozkošný. N. rozkoš, unangenehm, V.,
lid, nicht verweichlicht (ne měkký).

Nerozloučenina, y, f., unzerlegter Stoff.
Presl.

Nerozloučený, kdo není rozloučen, un-
zertrennt. — N., nerozlučitelný, unzertrenn-
lich.

Nerozlučitelnosť, i, f., die Unzertrenn-
lichkeit, Unauflösbarkeit. N. manželství.

Nerozlučitelný, unzertrennlich, unzer-
trennbar, unauflöslich. N. přátelství, V., prvky
nebo živly, Chym., svazek manželský. Ben. V.

Nerozlučnosť, i, f., die Unzertrennlich-
keit, Unauflösbarkeit. Jg.

Nerozlučný, nerozlučitelný, unzer-
trennlich, unauflösbar. N. svazek. Koll.

Nerozmařilý, nelíný, nicht lass (schläfrig).

Nerozmokavý, wasserdicht. Rk.

Nerozmysl, u, m., nepovážení, Unbedacht-
samkeit, f. Hřeší-li kdo z n-slu, výstupek
jest. Kom. Nerozmyslu něčímu něco připi-
sovati. Ctib. — Jg.

Nerozmyslnosť, i., f., die Unbedachtsam-
keit. V.

Nerozmyslný, nesmyslný, neuvážlivý, un-
bedächtig, unbesonnen. V. N-ně příčinu dal
k nesvornosti naší. Sych.

Nerozmyšlenosť, i, f., Unentschlossen-
heit, f. D.

Nerozmyšlený, unentschlossen. D.

Nerozpačiti se = nerozpakovati se. Kat.
2397.