141

Nerozpačitosť, i, f., nerozpačnosť, Ent-
schlossenheit. Us.

Nerozpačitý, nerozpačný, bez rozpaku,
entschlossen, unverlegen. St. skl., Ctib.

Nerozpustlivosť, i, f., die Unauflössbar-
keit. Us.

Nerozpustlivý, nerozpustný, neroz-
pustitelný, unauflösbar. N. prášek. Chym. —
v čem: ve vodě. Us.

Nerozřešitelný, unauflösbar.

Nerozsudek, dku, m., schlechtes Urtheil.
Puch.

Nerozšafnosť, i, f., die Unvorsichtigkeit.
Hrádek, ohněm domácím skrze n. se zapálil
a vyhořel. V. — N, Unrechtschaffenheit.

Neroztržitý, neroztržitelný, unzertrenn-
lich. N. manželství. Štelc. — N., aufmerk-
sam, nicht zerstreut. Jg.

Nerozum, u, m., nedostatek rozumu, ne-
smyslnost, hloupost, die Unvernunft, Thor-
heit, Dummheit, der Unverstand. V. Z n-mu.
V. Vinní molové (opilci) nerozumem a ne-
smyslností mnoho mohou. Kom. — Jakýs ty
nerozum (jak jsi nerozumný)! Kom. — Jg.

Nerozumějieše = nerozuměl, a, o. Kat.

Nerozumnosť, i, f. = nerozum. D.

Nerozumný, nerozumen, mna, o, nesmy-
slný, unvernünftig, unverständig. N. hovado,
dítě, V., zvěř. Tkadl. V n-mném věku. V. —
N., neopatrný, unweise, thöricht, dumm. D.
N-mného jest nenáležitých věcí žádati. Kom.
N-mně smělý. D. — N. hlas (nevýslovný,
nejasný, nesrozumitelný, unverständlich). V.
Jazyk nám n-ný. Ld. — Vz Rozumný.

Nerozvážení, n., der Unbedacht. D.

Nerozvážlivosť, i, f., nepředloženosť. Un-
überlegtheit, Unbedachtsamkeit, Unbesonnen-
heit, f.

Nerozvážlivý, unüberlegt, unbedächtig,
unbedachtsam, unbesonnen. Jg. N. člověk. D.
N-vého jest zanedbávati příhodnost. Kom.
N. slova mluviti.

Nerozvážně, unbedachtsam. Bož. Něm.

Nerozvážný, unbedachtsam. Bož. Něm.

Nerozvížitelný, nemohoucí rozvázán býti,
unauflösbar. Manželský sňatek jest n-ný. Sych.

Nerůda, y, f., nezdara, die Abart. — N.,
y, m., dle ,Despota', nepodařilý člověk, ne-
vrhlec, divný pavouk, mrzout, vz Nerůdný.
Tys n. Us. ve vých. Čech. Jir. V Krkonš.
n. = kdo se nemůže s nikým porovnati. Us.

Nerůdnosť, i, f., nepravosť, nepůvodči-
vosť, die Unechtheit. Listy ty podvrženosť
a n. na čele vyrytu nesou. Sš. Oa. 61. —
N., Abartung, Missgestalt. N. model. Měst.
bož. I. 231.

Nerudný, nepodařený, nesličný, mrzutý,
abartig, ausgeartet, missgerathen. Reš. Vz
Neruda. Us. v Chrud. Kd. Ty kluku nerůdná.
Kb.

Neruma, y, m., Grobian. Na Mor. D.

Neruzený, od ruditi, röthen, Mš., nebar-
vený, barvou nepotřený. Kopie n-né barvou
od cinobra vzatú. Výb. I. 1075., 21.

Nerůznitelnosť, i, f.. Unzertrennlichkeit,
Einheit, f. N. citů. Krok.

Nerůznitelný, unzertrennlich, eiuig, nicht
verschieden, differirend.

Nerv, u, m., z lat. nervus, Žilina, suchá
žíla, der Nerve. V. Těla našeho spojení

z kosti, z chrustaček, svazů, nervů atd. slo-
ženo jest. Kom. Nervy mozkomichové a uzlo-
vité nebo uzliny. Nervy jsou duté, jemné,
bílé trubičky, naplněné nervovinou (polo-
tekutou látkou, jež je smíšeninou bílkoviny
s tukem a kostíkem). N. mozkomichové : a)
nervy pohybové (více uvnitř těla a proni-
kají svaly); b) smyslové (na povrchu těla
a soustřeďují se ve smyslích). N. soucitný a
bloudivý. Pž. N. čicí. Nz. Nervy, čivy: moz-
komichové, uzlinové. Mozkové: nerv čichový,
zrakový (vz KP. II. 156.), okohybný, točný,
trojklaný, odtažný, lícní, sluchový (vz KP.
II. 292.), jazyko-požeradlový, bloudivý, při-
datný, podjazyční. Míchové nervy: krční,
hřbetní, ledvové, křížové (kyčlový, stydný,
kostrčni). N. uzlinové n. soucitné n. rostivé.
S. N. N., čila, čilna, čiva, v botanice: žíla.
N. hýbavý, odvracující, toulavý; větev, sou-
stava, uzel nervův. Šp.

Nerva, y, m., dle ,Despota', císař římský,
f 98. po Kr. Vz S. N.

Nerviové, pl. m., kmen gallský.

Nervosloví, n., die Nervenlehre.

Nervovina, y, f., vz Nerv. Die Nerven-
substanz, der Nervensaft.

Nervový, Nerven-. N. stroj, zimnice, mrt-
vice, Jg., uzlina, pletež (Nervengeflechte),
Nz., nemoc, záchvat, příznak, prostředky.
Vz více v S. N. V. str. 782.

Nervstvo, a, n., das Nervensystem, jest
ona čásť ústrojí živočišného, kterou podmí-
něny jsou životní výkony výhradně živočichu
příslušící. Rozvrženo je n. v čásť střední
(mozek a míchu) a čásť obvodní (nervy). Vz
více v S. N.

Nerybný, fischarm. V n-bném kraji i rak
za rybu platí. Č. 217.

Nesachleby, ves na Mor. Tk. I. 437. Vz
Nesechleb.

Nesatý = nesetý, ungesäet. Vš. IV. 11.

Nesběhlý, v čem. Vz Sběhlý. Unerfahren.

Nesbořitelnosť, i, f., Unzerstörbarkeit, f.

Nesbořitelný, unzerstörbar. Jg.

Nescestí, n., necesta, bezcestí, der Un-,
Ab-, Irrweg. Na n. přivésti.

Nescestnosť, i, f., Pfadlosigkeit, Unweg-
samkeit, f.

Nescestný, bezcestný, pfadlos, unwegsam.
N. hory. Hlas.

Nescestovaný, wer keine Reisen gemacht
hat. Us. N1.

Nesčíslnosť, i, f., eine unzählige Menge,
Unzählbarkeit, f. Až do n-sti. Bart.

Nesčíslný, V., nesčislný, nesčitelný, ne-
sčetný, bez čísla, bez počtu. N. počet lidu,
množství, počet, nepravosti. Br., Jg. Nesčí-
slnými dary. — Jg.

Nesčitelný, unzählig. Lom.

Nesedění, n., das Nichtsitzen. N. na právě,
na soudě. V.

Nesechleb, a, m., Esseklee, ves u Znojma.
PL.

Nesechu = nesli, zastr.

Nesení, n. (nesení), das Tragen. N. bře-
mena, věci; n. k hrobu; n. oka (pozor., V.),
vajec, das Eierlegen. D., V. — N., a nesení-
se. Sličné se n. Us. — Jg.

Neshledaný. Na n-nou, auf Nimmerwieder-
sehen.