142

Neshledný, unmerkbar. N. stíny. Us. Dch.

Neshoda, y, f., neshodnosť, rozdílnost,
Unübereinstimmung, Differenz, f. Pramen
omylů jest také n. neb nedůvodnosť. Marek.
Zákon neshody neb protivnosti. Mark. N-du
v účtech, v počtech míti. J. tr., Šp. Odů-
vodnění, summa neshody. Šp.

Neshodný v něčem. J. tr. Uneinig, miss-
hellig.

Neshodovati se s kým v čem. Vz Sho-
dovati se.

Neshrabnosť, i, f., Plumpheit, f. — Ne-
shrabný, plump. Mus.

Neschodnosť, i, f. N. cesty. Nt. Vz Ne-
schůdnosť.

Neschodný, neschůdný, nescestný, drs-
natý, wegelos, pfadlos, unwegsam, ungang-
bar. D. Místa n. V., Kom. N. cesta. Us. Cestu
n. učiniti. Us.

Neschopnosť, i, f., Untauglichkeit, Un-
fähigkeit, f. N. k čemu. N. právní. HGB.

Neschopný, neschopen, pna, o; vloh ne-
mající, nečinný, nepotřebný. — čeho, k čemu.
Vz Schopný. Stran přísloví vz Němý.

Neschranný, unwirthschaftlich. Mus.

Neschůdnosť = neschodnosť, Unwegsam-
keit, f.

Neschůdný, vz Neschodný.

Nesehvalitebný, was man nicht gutheis-
sen kann. Pražané ji ututlali, jakožto věc jim
n-bnou. Bart. 258. 31.

Neschváliti čeho. Vz Schváliti.

Nesíla, y, f.,mdloba, slabosť. Smiernosť
ztratiti n. jest. Št.

Nesjednotitelný, unvereinbar. Jg.

Nesjeten, od sjeti, unzugänglich. Sš.
Ovid. 86.

Nesjezdný, unfahrbar. Jg.

Neskalenství, n., nevinnosť, die Unschuld.
Ž. kap. 100. 2.

Neskalený, nevinný, unschuldig. Ž. kap.
100. tí.

Nesklácen, vz Sklátiti, ungebeugt. Dch.

Nesklad, u, m., nepořádek. Mus. Dishar-
monie.

Neskladnosť, i, f. = nesklad.

Neskladný, bez skladu, unharmonisch.
N. verše. Krok.

Nesklamavý, nelživý, untrüglich. Štelc.

Nesklatitelný, unerschütterlich. V.

Nesklida, y, m. = nezdvořák při jídle
mnoho si nabírající. Ch. Ein Ungenügsamer.

Nesklidnosť, i, f. Člověk má skrotiti
v sobě bujnosť a n. tělesní. St. Ungenüg-
samkeit.

Nesklidný, co nelze skliditi, unabräum-
bar. Jel. —N., nepokojný, nezbedný, nezdvo-
řilý. N. řeč, Žk. 292., Leg., sedlák, Lom.,
nevěra, Smil v. 462., myšlenie. Hugo.

Nesklonný, indeklinabel, unabänderlich.

Neskonalosť, i, f., Unendlichkeit, f. D.
Neskonalý, neskončený, bez konce, bez
míry, ustavičný, nesmrtelný, unendlich. —
N. radosť, moc, V., blahoslavenství, Br.,
muka. Ráj. — N. časoslova, vz Časoslovo.

Neskončenosť, i, f., Unendlichkeit, Grund-
losigkeit, f. D.

Neskončený, bez konce, unbeendet, un-
endlich, endlos. N. milosrdenství boží. D.
N. veličina. Nz.

Neskončlivosť, neskončlivý, vz Ne-
skončenosť atd.

Neskoro — pozdě. Mor. P. 352.

Neskorý rok, v kterém je zima dlouhá.
Rok n. bývá úrodný. Kda.

Neskříšený, ohromný, veliký, sehr gross.
N-ně mnoho. Us. u Příbr. Sml.

Neskrocenosť, i, f., Ungezähmheit, Un-
bändigkeit, f.

Neskrocený, neskrocen, a, o, divoký, un-
bändig, ungezähmt. N. srdce, veselé (V.),
žádosť, kůň. Us.

Neskrotnosť, i, f., Unbändigkeit, f.

Neskrotný, neskrotitelný, neskrotilý, un-
bändig, ungezähmt. N. válka. Jel. — čím:
Jednorožec lidskou mocí neskrotný. Rad.
zvíř.

Neskrovnosť, i, f., Unmässigkeit, f., zby-
tečnost' nákladu ve stravě a v šatstvu, ne-
mírnosť. V.

Neskrovný, nemírný, unmässig. N. radosť,
Jg., spaní. Boč. — N., veliký, gross. N. vojsko.
St. skl.

Neskutečnost, i, f., die Nichtwirklich-
keit. Ndr.

Neskutečný, nicht wirklich. N. děj. Ndr.

Neskyt, a, neskyta, y, m., snad poberta,
Tf. Darovali (přátelé vězňův) slepě, ale v
upřímnosti; brali pak n-vé také slepě, avšak
pod mnohými šibalstvími. Skl. V. 134.

Neslabý, silný, stark. V.

Neslaný, ungesalzen. Komu neslano, při-
sol sobě. Vz Jídlo. Č. Mnohý dosti soli v ci-
zině zakusil, přec se neslaný vrátit musil.
Vz Hloupý. Lb.

Nesláva, y, f., hanba, Unehre, f. Jel.

Neslavný, bez slávy, ruhmlos. Člověk n.
(z nízkého rodu nebo ničím neznamenitý). V.

Nesle, gt. nesli, f., pl., nosidla, Sänfte, f.

Neslévaný, nesmíšený, unvermischt. N.
víno. Reš.

Neslezný, unbesteigbar. D.

Nesličenství, n., nesličnosť, Ungestaltheit,
Hässlichkeit. St. skl. III. 174.

Nesličnosť, i, f., škaredosť, Hässlichkeit,
V.; necnosť, Untugend. Dvoje n. ve všem
jest protiv jedné šlechetnosti. Výb. I. 686.
(Inter duo vitia virtus in medio.)

Nesličný, škaredý, ungestaltet, garstig,
unartig. N. řeč, sloh, věc. Jg. Proto jest
hospodář pán v čeledi, aby jí bránil neslič-
ného. Št. — N., nectný.

Neslovesný, literně nevzdělaný, ungebil-
det. Sš. I. 24.

Neslovice, ves u Brna. PL.

Neslovutnosť, i, f., Unberühmtheit, f. V.

Neslovutný, neslavný, unberühmt. N.
člověk (nízkého rodu). V.

Nesložitelný, unableglich; unzusammen-
legbar. Jg.

Neslušenství, n., neslušnosť, Unanstän-
digkeit, f. Boč. exc.

Neslušně, nenáležité, ungeziemend, un-
billig. N. učiniti, sobě vésti, se vymlouvati,
V., se chovati. Us. Což neslušně spoří Stej-
skal, to utratí s hanbou Vejskal. Reš.

Neslušnosť, i, f., nenáležitosť, bezpraví,
Unanständigkeit, Unbilligkeit, Ungebühr, f.
V. Lysinu sobě za slušnosť pokládají, jiní
za neslušnosť a hanbu. Kom.