143

Neslušný, nenáležitý, ungeziemend, un-
gebührlich, unziemlich, unanständig, unbillig.
N. věc (hanba), skutek, V., chování-se. Us.
Věc n-nou činiti. V. Něco za n-nou věc po-
kládati. Br. Úsudků rušiti neslušné jest. Kom.
Stran pořekadel vz: Bába, Hoditi se, Ořech.

Neslužba, y, f., zlá služba, der Undienst.D.

Neslužebnosť, i, f., die Undienstfertig-
keit, D.

Neslužebný, neochotný k službě, undienst-
fertig. D.

Neslýchalý = neslýchaný. Puchm.,

Neslýchaný, unerhört. N. věc. V. Ó pře-
šťastná na světě n-ná bezpečnosti. Kom.

Neslyšeti, nicht hören. — čeho o kom.
N. o něm nic m.: není slyšeti. D.

Neslzavý, thränenlos. Dch.

Nesměle, bázlivě, zaghaft, schüchtern. N.
se zastával. Kom.

Nesmělosť, i, f., bázlivost, Schüchternheit,
Zaghaftigkeit, Blödigkeit, Feigheit. V. —
Nesmělý, bázlivý, schüchtern, zaghaft, blöde,
feig, scheu, furchtsam. Nesmělého srdce člo-
věk. V. N. srdce nedochází. Lb. Vz Smělý.

Nesmen, a, m., ves u Budějovic. PL.

Nesměň, ě, m., Nesmien, věs u Kouřimi.
PL., Tk. I. 78.

Nesměra, y, f., nesměrnosť, das Unmass.
Všaks ty víno nesmiery počátek. Mus. —
St. skl. I. 145. Vz Nesmiera.

Nesměřený, nesmírný, unermessen. Hlas.

Nesměřice, ves u Ledče. PL.

Nesměrnosť, i, f. = nesmírnosť.

Nesměstný, was keinen Platz findet. Na
Slov. Plk.

Nesměšný, kdo se nikdy nesměje, V.; 2.
k smíchu nejsoucí, nicht lächerlich. Tropíš
psotu v nesměšné době. Omyl.

Nesměti, nesmím. Vz Smíti. Kněžieť ká-
rati nesměji. Št.

Nesmiera (nesměra) = nestřídmosť, die
Unmässigkeit. Výb., I. 371., 918. — Ne-
smierný, (= nesměrný) nestřídmý. Výb.
I. 233.

Nesmiřice, ves u Vlašimi. Tk. III. 35.

Nesmiřitelnost, i, f., die Unversöhnlich-
keit.

Nesmiřitelný, unversöhnlich. N. nenávisť,
záští, V., D., pomsta. Hlas. Věčnou, n-nou
válku vésti s někým. Plk. — Jg.

Nesmířlivosť, i, f., die Unversöhnlichkeit.

Jg.

Nesmířlivý, unversöhnlich. Korn.

Nesmírně (zastr. nesmierně), übermässig.
N. hrubý, V., drahý, Jel.; n. mnoho, n. ve-
liký. D. N. ho želí. D.

Nesmírnosť, i, f., die Unermesslichkeit,
das Uibermass. D.

Nesmírný, bez míry, přílišný, übermässig,
unermesslich. V. N. dobrota, D., výška, dra-
hota, radosť, kořisť, pýcha, Har., daně, Flav.,
žádosť, Kram., užitek, zboží, Us., množství,
Jel., opilec. Jg. — čím: silou. — v čem:
Pán náš n. v síle jest. Br. — N., nesmiři-
telný. Plk., Kat. 2812.

Nesmluvný, který nerád smlouvá, wer
nicht gern feilscht. Kupec n. — N., s kterým
nelze se o něco smluviti, der mit sich nicht
feilschen lässt. Prodavač n. Vz Smluvný. Hý.

— N., s kým nelze se smluviti, dem man
nicht verständlich werden kann.

Nesmrtelník, a, m., ein Unsterblicher. Us.

Nesmrtelnosť, i, f., věčnosť, die Unsterb-
lichkeit. Korn. Hoden, aby n-stí poctěn byl.
V. Vz o ní více v S. N.

Nesmrtelný, unsterblich. N. duše. Us.
N-né památky po sobě pozůstaviti. Jg. Vz
Smrtelný. — N., smrť nepřivodící, nicht tödt-
lich. Ránu nesmrtelnou sobě udělal. Ben. V.

Nesmrtenství, n., nesmrtelnost, die Un-
sterblichkeit. N-stvím obdařiti. Sš. J. 117.

Nesmrtný = nesmrtelný, unsterblich. Plk.

Nesmysl, u, m., bláznovství, Unsinn, m.,
Thorheit, f.; protivný neb žádný smysl v řeči,
hloupost, der Unsinn, Widersinn. D., V. Pouhý,
holý n. Us. Vz stran přísloví: Hora, Mělník,
Tanec, Tintili, a hlavně srovnej : Chybování,
Marný.

Nesmyslnec, nce, m., zastr., později:
nesmyslenec, ein Unsinniger. Nej.

Nesmysleti, el, ení = rozumu ,smyslu ne-
míti, pozbývati. Stáři nesmyslé. Št. N. Kř. 231.

Nesmyslník, a, m., nesmyslný, ein Un-
besonnener. Johanit.

Nesmyslnost, i, f., bláznovství, třeštění,
die Unsinnigkeit, Tollheit. V. V n. upad-
nouti. V. — N., mdloba smyslů, der Stumpf-
sinn. Ja. — N., nerozmyslnosť, die Unbe-
dachtsamkeit, Unbesonnenheit. V. Vinní mo-
lové (opilci) mnoho mohou nerozumem a
n-stí. Kom. — Jg.

Nesmyslný, blázen, nemoudrý, smyslem
pominutý, smyslů zbavený,na mysli nezdravý;
v hlavu, v mozek uražený, nerozumný, tržený,
ztřeštěný, šílený, o rozum připravený, poše-
tilý, posedlý; z mysli vyražený, vytržený;
na mysli tržený, unsinnig, aberwitzig, sinn-
los. V., Jg. Nesmyslně si počínati, vésti
(třeštiti se). V. N-ného učiniti. V. — N.,
nerozmyslný, neopatrný, nemoudrý, neroz-
umný, nepilný, unbesonnen, thöricht. V. N.
tlampání. D. Vínodusové jsou nerozumní a
nesmyslní. Kom. Nesmyslného skutek jest
bez naměření někam se nésti. Kom. — v čem.
Rk.

Nesmyšlení, n. = nesmyslnosť, die Un-
besonnenheit. Tkadl. I. 6.

Nesmytelný, unabwaschbar. N-né zlato-
lišty, Waschgoldleisten, f. Dch.

Nesnad = nesnadno, s těží, nicht leicht.
Manželé n. dojdú toho svrchovánie pro roz-
dvojenie milosti. Št. Dojde-li této patery
věci, nesnad by jie muž její nemiloval. Výb,
I. 682.

Nesnada, y, f., die Kalamität. Dch. —-
N., hádka, spor, der Streit. V n-du se pustiti
s kým. Sš. I. 14

Nesnadek, dku, m., čtveráctví, der Unfug,
Schelmerei, f. Nesnadky robiti. Bern.

Nesnadenství, n. (zastr.), nesnadnost, die
Schwierigkeit. Št. Všelikého n-stvie (con-
troversiae) konec. ZN.

Nesnaditi se, il, ěn, ění = hádati se,
streiten, hadern. — se s kým oč. Oč se
lidé hádají a nesnadí. V. Kde spis svůj vydal
Lukáš, o tom nesnadí se návěští starých.
Sš. L. 4. Není ta věc hodna, aby se o ní ne-
snadil. Ros. Naposledy v posměch zavadí, kdo
se s vyšším nesnadí. V. O království české