Předchozí (142)  Strana:143  Další (144) |
|
|||
143
|
|||
|
|||
Neslušný, nenáležitý, ungeziemend, un-
gebührlich, unziemlich, unanständig, unbillig. N. věc (hanba), skutek, V., chování-se. Us. Věc n-nou činiti. V. Něco za n-nou věc po- kládati. Br. Úsudků rušiti neslušné jest. Kom. Stran pořekadel vz: Bába, Hoditi se, Ořech. Neslužba, y, f., zlá služba, der Undienst.D.
Neslužebnosť, i, f., die Undienstfertig-
keit, D. Neslužebný, neochotný k službě, undienst-
fertig. D. Neslýchalý = neslýchaný. Puchm.,
Neslýchaný, unerhört. N. věc. V. Ó pře-
šťastná na světě n-ná bezpečnosti. Kom. Neslyšeti, nicht hören. — čeho o kom.
N. o něm nic m.: není slyšeti. D. Neslzavý, thränenlos. Dch.
Nesměle, bázlivě, zaghaft, schüchtern. N.
se zastával. Kom. Nesmělosť, i, f., bázlivost, Schüchternheit,
Zaghaftigkeit, Blödigkeit, Feigheit. V. — Nesmělý, bázlivý, schüchtern, zaghaft, blöde, feig, scheu, furchtsam. Nesmělého srdce člo- věk. V. N. srdce nedochází. Lb. Vz Smělý. Nesmen, a, m., ves u Budějovic. PL.
Nesměň, ě, m., Nesmien, věs u Kouřimi.
PL., Tk. I. 78. Nesměra, y, f., nesměrnosť, das Unmass.
Všaks ty víno nesmiery počátek. Mus. — St. skl. I. 145. Vz Nesmiera. Nesměřený, nesmírný, unermessen. Hlas.
Nesměřice, ves u Ledče. PL.
Nesměrnosť, i, f. = nesmírnosť.
Nesměstný, was keinen Platz findet. Na
Slov. Plk. Nesměšný, kdo se nikdy nesměje, V.; 2.
k smíchu nejsoucí, nicht lächerlich. Tropíš psotu v nesměšné době. Omyl. Nesměti, nesmím. Vz Smíti. Kněžieť ká-
rati nesměji. Št. Nesmiera (nesměra) = nestřídmosť, die
Unmässigkeit. Výb., I. 371., 918. — Ne- smierný, (= nesměrný) nestřídmý. Výb. I. 233. Nesmiřice, ves u Vlašimi. Tk. III. 35.
Nesmiřitelnost, i, f., die Unversöhnlich-
keit. Nesmiřitelný, unversöhnlich. N. nenávisť,
záští, V., D., pomsta. Hlas. Věčnou, n-nou válku vésti s někým. Plk. — Jg. Nesmířlivosť, i, f., die Unversöhnlichkeit.
Jg.
Nesmířlivý, unversöhnlich. Korn.
Nesmírně (zastr. nesmierně), übermässig.
N. hrubý, V., drahý, Jel.; n. mnoho, n. ve- liký. D. N. ho želí. D. Nesmírnosť, i, f., die Unermesslichkeit,
das Uibermass. D. Nesmírný, bez míry, přílišný, übermässig,
unermesslich. V. N. dobrota, D., výška, dra- hota, radosť, kořisť, pýcha, Har., daně, Flav., žádosť, Kram., užitek, zboží, Us., množství, Jel., opilec. Jg. — čím: silou. — v čem: Pán náš n. v síle jest. Br. — N., nesmiři- telný. Plk., Kat. 2812. Nesmluvný, který nerád smlouvá, wer
nicht gern feilscht. Kupec n. — N., s kterým nelze se o něco smluviti, der mit sich nicht feilschen lässt. Prodavač n. Vz Smluvný. Hý. |
— N., s kým nelze se smluviti, dem man
nicht verständlich werden kann. Nesmrtelník, a, m., ein Unsterblicher. Us.
Nesmrtelnosť, i, f., věčnosť, die Unsterb-
lichkeit. Korn. Hoden, aby n-stí poctěn byl. V. Vz o ní více v S. N. Nesmrtelný, unsterblich. N. duše. Us.
N-né památky po sobě pozůstaviti. Jg. Vz Smrtelný. — N., smrť nepřivodící, nicht tödt- lich. Ránu nesmrtelnou sobě udělal. Ben. V. Nesmrtenství, n., nesmrtelnost, die Un-
sterblichkeit. N-stvím obdařiti. Sš. J. 117. Nesmrtný = nesmrtelný, unsterblich. Plk.
Nesmysl, u, m., bláznovství, Unsinn, m.,
Thorheit, f.; protivný neb žádný smysl v řeči, hloupost, der Unsinn, Widersinn. D., V. Pouhý, holý n. Us. Vz stran přísloví: Hora, Mělník, Tanec, Tintili, a hlavně srovnej : Chybování, Marný. Nesmyslnec, nce, m., zastr., později:
nesmyslenec, ein Unsinniger. Nej. Nesmysleti, el, ení = rozumu ,smyslu ne-
míti, pozbývati. Stáři nesmyslé. Št. N. Kř. 231. Nesmyslník, a, m., nesmyslný, ein Un-
besonnener. Johanit. Nesmyslnost, i, f., bláznovství, třeštění,
die Unsinnigkeit, Tollheit. V. V n. upad- nouti. V. — N., mdloba smyslů, der Stumpf- sinn. Ja. — N., nerozmyslnosť, die Unbe- dachtsamkeit, Unbesonnenheit. V. Vinní mo- lové (opilci) mnoho mohou nerozumem a n-stí. Kom. — Jg. Nesmyslný, blázen, nemoudrý, smyslem
pominutý, smyslů zbavený,na mysli nezdravý; v hlavu, v mozek uražený, nerozumný, tržený, ztřeštěný, šílený, o rozum připravený, poše- tilý, posedlý; z mysli vyražený, vytržený; na mysli tržený, unsinnig, aberwitzig, sinn- los. V., Jg. Nesmyslně si počínati, vésti (třeštiti se). V. N-ného učiniti. V. — N., nerozmyslný, neopatrný, nemoudrý, neroz- umný, nepilný, unbesonnen, thöricht. V. N. tlampání. D. Vínodusové jsou nerozumní a nesmyslní. Kom. Nesmyslného skutek jest bez naměření někam se nésti. Kom. — v čem. Rk. Nesmyšlení, n. = nesmyslnosť, die Un-
besonnenheit. Tkadl. I. 6. Nesmytelný, unabwaschbar. N-né zlato-
lišty, Waschgoldleisten, f. Dch. Nesnad = nesnadno, s těží, nicht leicht.
Manželé n. dojdú toho svrchovánie pro roz- dvojenie milosti. Št. Dojde-li této patery věci, nesnad by jie muž její nemiloval. Výb, I. 682. Nesnada, y, f., die Kalamität. Dch. —-
N., hádka, spor, der Streit. V n-du se pustiti s kým. Sš. I. 14 Nesnadek, dku, m., čtveráctví, der Unfug,
Schelmerei, f. Nesnadky robiti. Bern. Nesnadenství, n. (zastr.), nesnadnost, die
Schwierigkeit. Št. Všelikého n-stvie (con- troversiae) konec. ZN. Nesnaditi se, il, ěn, ění = hádati se,
streiten, hadern. — se s kým oč. Oč se lidé hádají a nesnadí. V. Kde spis svůj vydal Lukáš, o tom nesnadí se návěští starých. Sš. L. 4. Není ta věc hodna, aby se o ní ne- snadil. Ros. Naposledy v posměch zavadí, kdo se s vyšším nesnadí. V. O království české |
||
|
|||
Předchozí (142)  Strana:143  Další (144) |