144

se Václav II. a Přemysl knížata nesnadili.
V. — Har., Pref. — se mezi kým. Nesna-
díce se sami mezi sebou a nechtějíce zadnější
býti mezi měšťany. V. —se jak. Do urvání
se n. Vod.

Nesnadka, y, f., nesnadnost, nepohoda,
Schwierigkeit, f. Ctib., Půh. 1480., Us. na Slov.

Nesnadně, komp. nesnadněji, nesnázeji,
nesnáze, nesnáz, schwierig, schwer. Kadeřavý
n. lysá. Kom. Kterýž se těžce, nesnadně
učí. V. Není mu n. spomoci. D. N. úmysl
svůj změniti. V. — Kat. 2664. Vz Lehký.

Nesnadnění, n., Uneinigkeit, f., Hader,
m. Troj.

Nesnadniti, il, ěn, ění; nesnadnívati =
nesnadné činiti, schwer machen, erschweren.
Jg. — Někoho s někým, je mezi sebou n.
(svaditi), uneinig machen. Jg. — se s kým,
mezi sebou (nesnaditi se, hádati se) o co,
uneinig sein, streiten, hadern, zanken. A nežby
se o knížectví s bratrem svým nesnadnil, ra-
ději mu ho dobrovolně smlouvou postoupil.
V. Ještě se o to nesnadníme. D. Chceš-li se
s ním kdo o plášť n. Kom. Věci, o kteréž
strany mezi sebou se nesnadnily. Pr. měst. —
se kde. Před právem se n. V.

Nesnadnost, i, f., těžkost', nesnáz, Be-
schwerlichkeit, Schwierigkeit, f. V. S n-stí,
nesnadně. V. S pomocí svým přispěti nemohl
pro n. místa a cesty. V. N., věc nesnadná.
Dýchavičnosť jest oddechování n. Kom.

Nesnadný; nesnaden, dna, o; komp. ne-
snazší, nesnadnější; adv. nesnadně. — N.,
nelehký, těžký, obtížný, pracný, schwer,
schwierig. V. Vz Lehký a Těžký. Slona
chovati nesnadné. Jel. N. věc, cesta, pletky.
Kom. Nesnadné učiniti, D., poznati. Kom.
Nesnadné věci přetrpěti. Jel. Ale to n-dné
snad bude? Kom. — komu. Není nám ne-
snadno. Sych. — k čemu. Perlu k dosažení
a koupení n-dnou. Trip. N-dný k snesení.
V. — s inft. Řeč vykládati n-dná, ininter-
pretabilis. ZN. Kamžto n-dno jest dojíti.
M. — N., svévolný, svéhlavý, tvrdý, nelidský,
omrzelý, hněvivý, nevrlý, schwer zu behandeln,
hart, mürrisch, verdrüsslich, unwillig. N. pán.
Výb. I. 704. N. člověk. Jel. — komu. Císař
nesnaden jsa Vladislavovi, všem českým
pánům do Normberka dvůr volal. Pulk. —
k čemu. Uši nesnadné k slyšení a jako
hluché učiň. Br.

Nesnášelivosť, i, f., Unverträglichkeit,
Unduldsamkeit, Intoleranz, f.

Nesnášelivý, kdo jiných nesnáší, unver-
träglich, unduldsam. V.

1. Nesnáze, e, nesnáz, e nebo i, f., nesnáz-
ka, nesnadnosť, obtížnost', těžkosť, nepříležitosť,
pletky, ostouzení, trmácení, Schwierigkeit, Be-
schwerlichkeit , Beschwerde, Ungelegenheit,
Unannehmlichkeit, Schererei, Strapaze, f., das
Ungemach. Jg. Vz Hráze, hráz. S n-zí = ledva.
V. Bez vší nesnáze. Ben. V. Což má mnoho
nesnáze, práce a díla. V. Teskností, úzkostí,
protivenstvím, nesnázkami. Hugo. Kdoby ne-
snázky práv rozplésti mohl než jednoten,
jemuž po království našem půjčeno jest býti
zákonitelem. CJB. 283. N-ku někomu o ně-
který statek činiti. Schwierigkeit. CJB. 387.
Smluvili se o ty všecky různice a nesnáze. Václ.
I. (Pr. 1861. 25:). Velikou n. míti. V. S čímž

jest mnoho nesnáze. V. Ustali v těch n-zech.
V. Trpěli jsou n-ze. Jg. To mi působí
nesnáz. D. S velikou nesnází dodávali po-
travu. Plk. Má stran toho velikou nesnáz.
Ros. N-ze někomu v něčem činiti. Rk. Není
o slova v nesnázi; v n. uběhnouti, v n-zi
býti. Šm. Vzešla-li by o něco nějaká n. Rk.,
J. tr. N-ze zdvihnouti, odvarovati, J. tr., přetrhnouti, Bart. 1. 3., srovnati. Let. 357.
Obchod v bavlně jest v n-zi, dostal se do
n-ze. Nz. N-ze proti něčemu činiti. J. tr. Při
vzešlých n-zich, Us., vzešla-liby o něco jaká
nesnáz. Jv. K nesnázi té připojuje se i to,
lépe: připojuje se druhá, třetí atd., taková
n. jest i ta. Bs. V n. přijíti. N-e o něco
míti. Let., Kom. N. pro něco míti. Výb. II.
(59. Vz Konec článku (stran přísloví). — N.,
rozepře, váda, hádka, nesnadění-se, der Streit,
Process, die Misshelligkeit. N. urovnati. Reš.
Soudcové lidské n-ze přetrhují. Pr. M. N-z
mezi stranami smluviti, vyzdvihnouti. V.
N-ze k rozeznání někomu dávati. Br. N-z
stroubiti. Plk. O to mezi námi jest veliká
nesnázka. Jel. Chceš-li míti n., půjč někomu,
slib. Pk. — Stran přísloví vz: Bláto, Blecha,
Bouda, Brynda, Díra, Hody, Holub, Hřbet,
Hruda, Chobot, Jablko, Jahoda, Janek, Jíl,
Kámen, Klička, Kluzký, Kora, Kosť, Kout,
Kraj, Krk, Kvokati, Meč, Naháňka, Nehet,
Nevěděti, Noha, Ořech, Prase, Prask, Prst,
Rejdovati se s čím, Rouš, Rozpaky, Růžek,
Sak, Slíva, Suchopár, Suk, Šik, Těsno, Těsný,
Tru, Trní, Tuhý, Tvaroh, Udeřiti v co, Ucho,
Útěk, Veš, Vlk, Voda, Vykašlati, Zadek,
Zub a hlavně: Chudoba, Nebezpečenství,
Neštěstí, Škoda.

2. Nesnáz, vz Nesnadněji.

Nesnazenství, n., nesnáz, Schwierigkeit,
f. Rkp.

Nesnesitelně, unerträglich. N. jej bolí,
trápí, hněte. Jg.

Nesnesitelnosť, i, f. Die Unerträglichkeit,
Unleidlichkeit. D. — N., netrpělivost, Unge-
duld, f. V.

Nesnesitelný, unerträglich, unleidlich. D.
N. člověk, zima. D. N-nou bolesť trpěti. V.
To je n-né. Jg. — čemu. Ovšem pak zdravým
očím a mysli nesnesitelno bylo hleděti na ně.
Kom — N., netrpělivý, ungeduldig. V. — Jg.

Nesniee, e. f. = slepice, eine Henne.
Dobrá, špatná n. Us. Zb.

Nesný, fruchtbar, tragbar. N. slepice, půda.
Us.

Nesobice, Nesovice, ves u Viškova na
Mor. PL.

Nesologie, e, f., z řec., nauka o ostrovech.
S. N.

Nesoud, u, m., nesoudnosť, i, f., ne-
dostatek soudu, nerozvážlivosť, Mangel an
Urtheil, an Beurtheilung. Skrze nesoud. Br.

Nesoudělný, theilfremd, v mathm. Stč.

Nesouditi. Nesoudíš svého nic = nepo-
znáváš svého bludu. Kat. 1316. Vz Souditi.

Nesoudný, soudu zdravého nemající, ne-
opatrný, unüberlegt. — v čem. Člověk v ře-
čech svých n. Br.

Nesouhlasiti s kým, vz Souhlasiti.

Nesouhlasnosť, i, f., nesrovnání hlasův,
der Missklang, die Disharmonie. N. děje-
piscův. Měst. bož.