Předchozí (143)  Strana:144  Další (145) |
|
|||
144
|
|||
|
|||
se Václav II. a Přemysl knížata nesnadili.
V. — Har., Pref. — se mezi kým. Nesna- díce se sami mezi sebou a nechtějíce zadnější býti mezi měšťany. V. —se jak. Do urvání se n. Vod. Nesnadka, y, f., nesnadnost, nepohoda,
Schwierigkeit, f. Ctib., Půh. 1480., Us. na Slov. Nesnadně, komp. nesnadněji, nesnázeji,
nesnáze, nesnáz, schwierig, schwer. Kadeřavý n. lysá. Kom. Kterýž se těžce, nesnadně učí. V. Není mu n. spomoci. D. N. úmysl svůj změniti. V. — Kat. 2664. Vz Lehký. Nesnadnění, n., Uneinigkeit, f., Hader,
m. Troj. Nesnadniti, il, ěn, ění; nesnadnívati =
nesnadné činiti, schwer machen, erschweren. Jg. — Někoho s někým, je mezi sebou n. (svaditi), uneinig machen. Jg. — se s kým, mezi sebou (nesnaditi se, hádati se) o co, uneinig sein, streiten, hadern, zanken. A nežby se o knížectví s bratrem svým nesnadnil, ra- ději mu ho dobrovolně smlouvou postoupil. V. Ještě se o to nesnadníme. D. Chceš-li se s ním kdo o plášť n. Kom. Věci, o kteréž strany mezi sebou se nesnadnily. Pr. měst. — se kde. Před právem se n. V. Nesnadnost, i, f., těžkost', nesnáz, Be-
schwerlichkeit, Schwierigkeit, f. V. S n-stí, nesnadně. V. S pomocí svým přispěti nemohl pro n. místa a cesty. V. N., věc nesnadná. Dýchavičnosť jest oddechování n. Kom. Nesnadný; nesnaden, dna, o; komp. ne-
snazší, nesnadnější; adv. nesnadně. — N., nelehký, těžký, obtížný, pracný, schwer, schwierig. V. Vz Lehký a Těžký. Slona chovati nesnadné. Jel. N. věc, cesta, pletky. Kom. Nesnadné učiniti, D., poznati. Kom. Nesnadné věci přetrpěti. Jel. Ale to n-dné snad bude? Kom. — komu. Není nám ne- snadno. Sych. — k čemu. Perlu k dosažení a koupení n-dnou. Trip. N-dný k snesení. V. — s inft. Řeč vykládati n-dná, ininter- pretabilis. ZN. Kamžto n-dno jest dojíti. M. — N., svévolný, svéhlavý, tvrdý, nelidský, omrzelý, hněvivý, nevrlý, schwer zu behandeln, hart, mürrisch, verdrüsslich, unwillig. N. pán. Výb. I. 704. N. člověk. Jel. — komu. Císař nesnaden jsa Vladislavovi, všem českým pánům do Normberka dvůr volal. Pulk. — k čemu. Uši nesnadné k slyšení a jako hluché učiň. Br. Nesnášelivosť, i, f., Unverträglichkeit,
Unduldsamkeit, Intoleranz, f. Nesnášelivý, kdo jiných nesnáší, unver-
träglich, unduldsam. V. 1. Nesnáze, e, nesnáz, e nebo i, f., nesnáz-
ka, nesnadnosť, obtížnost', těžkosť, nepříležitosť, pletky, ostouzení, trmácení, Schwierigkeit, Be- schwerlichkeit , Beschwerde, Ungelegenheit, Unannehmlichkeit, Schererei, Strapaze, f., das Ungemach. Jg. Vz Hráze, hráz. S n-zí = ledva. V. Bez vší nesnáze. Ben. V. Což má mnoho nesnáze, práce a díla. V. Teskností, úzkostí, protivenstvím, nesnázkami. Hugo. Kdoby ne- snázky práv rozplésti mohl než jednoten, jemuž po království našem půjčeno jest býti zákonitelem. CJB. 283. N-ku někomu o ně- který statek činiti. Schwierigkeit. CJB. 387. Smluvili se o ty všecky různice a nesnáze. Václ. I. (Pr. 1861. 25:). Velikou n. míti. V. S čímž |
jest mnoho nesnáze. V. Ustali v těch n-zech.
V. Trpěli jsou n-ze. Jg. To mi působí nesnáz. D. S velikou nesnází dodávali po- travu. Plk. Má stran toho velikou nesnáz. Ros. N-ze někomu v něčem činiti. Rk. Není o slova v nesnázi; v n. uběhnouti, v n-zi býti. Šm. Vzešla-li by o něco nějaká n. Rk., J. tr. N-ze zdvihnouti, odvarovati, J. tr., přetrhnouti, Bart. 1. 3., srovnati. Let. 357. Obchod v bavlně jest v n-zi, dostal se do n-ze. Nz. N-ze proti něčemu činiti. J. tr. Při vzešlých n-zich, Us., vzešla-liby o něco jaká nesnáz. Jv. K nesnázi té připojuje se i to, lépe: připojuje se druhá, třetí atd., taková n. jest i ta. Bs. V n. přijíti. N-e o něco míti. Let., Kom. N. pro něco míti. Výb. II. (59. Vz Konec článku (stran přísloví). — N., rozepře, váda, hádka, nesnadění-se, der Streit, Process, die Misshelligkeit. N. urovnati. Reš. Soudcové lidské n-ze přetrhují. Pr. M. N-z mezi stranami smluviti, vyzdvihnouti. V. N-ze k rozeznání někomu dávati. Br. N-z stroubiti. Plk. O to mezi námi jest veliká nesnázka. Jel. Chceš-li míti n., půjč někomu, slib. Pk. — Stran přísloví vz: Bláto, Blecha, Bouda, Brynda, Díra, Hody, Holub, Hřbet, Hruda, Chobot, Jablko, Jahoda, Janek, Jíl, Kámen, Klička, Kluzký, Kora, Kosť, Kout, Kraj, Krk, Kvokati, Meč, Naháňka, Nehet, Nevěděti, Noha, Ořech, Prase, Prask, Prst, Rejdovati se s čím, Rouš, Rozpaky, Růžek, Sak, Slíva, Suchopár, Suk, Šik, Těsno, Těsný, Tru, Trní, Tuhý, Tvaroh, Udeřiti v co, Ucho, Útěk, Veš, Vlk, Voda, Vykašlati, Zadek, Zub a hlavně: Chudoba, Nebezpečenství, Neštěstí, Škoda. 2. Nesnáz, vz Nesnadněji.
Nesnazenství, n., nesnáz, Schwierigkeit,
f. Rkp. Nesnesitelně, unerträglich. N. jej bolí,
trápí, hněte. Jg. Nesnesitelnosť, i, f. Die Unerträglichkeit,
Unleidlichkeit. D. — N., netrpělivost, Unge- duld, f. V. Nesnesitelný, unerträglich, unleidlich. D.
N. člověk, zima. D. N-nou bolesť trpěti. V. To je n-né. Jg. — čemu. Ovšem pak zdravým očím a mysli nesnesitelno bylo hleděti na ně. Kom — N., netrpělivý, ungeduldig. V. — Jg. Nesniee, e. f. = slepice, eine Henne.
Dobrá, špatná n. Us. Zb. Nesný, fruchtbar, tragbar. N. slepice, půda.
Us. Nesobice, Nesovice, ves u Viškova na
Mor. PL. Nesologie, e, f., z řec., nauka o ostrovech.
S. N. Nesoud, u, m., nesoudnosť, i, f., ne-
dostatek soudu, nerozvážlivosť, Mangel an Urtheil, an Beurtheilung. Skrze nesoud. Br. Nesoudělný, theilfremd, v mathm. Stč.
Nesouditi. Nesoudíš svého nic = nepo-
znáváš svého bludu. Kat. 1316. Vz Souditi. Nesoudný, soudu zdravého nemající, ne-
opatrný, unüberlegt. — v čem. Člověk v ře- čech svých n. Br. Nesouhlasiti s kým, vz Souhlasiti.
Nesouhlasnosť, i, f., nesrovnání hlasův,
der Missklang, die Disharmonie. N. děje- piscův. Měst. bož. |
||
|
|||
Předchozí (143)  Strana:144  Další (145) |