146

nesrovnatelný, unvereinbar, unverträg-
lich. D.

Nesrovnávati se, vz Nesouhlasiti.

Nesrozumění, n., Missverständniss, n.
Na omylu a v n. zůstati. Kram. — N., ne-
dorozumení. V. V n. býti. V. N. odložiti, vy-
zdvihnouti. V.

Nesrozumitelnost, i, f., Unverständlich -
keit, Undeutlichkeit, f. V.

Nesrozumitelný, nezřetelný, zatmělý, un-
verständlich, undeutlich, dunkel. V. N. slova
(ne dobře vyslovená; temná), D., hlas. Mluví
něco ne-ného. Us. N-ně mluviti. Us. — komu
kde. Mnohá slova v tomto herbáři budou
mnohým snad n-ná. Byl.

Nesrsta, y, m., nerůda, hrubeš, ein Gro-
bian. Na Mor.

Nesrstný, srsti nemající, haarlos. — N.,
nepřístupný, hněvivý, mürrisch. Ros.

1. Ness-us, a, m., centaur. — 2. Ness-us,
a, m., byla řeka v Thracii. Vz S. N.

Nest, u, m., nafta, der Bergtheer. Min.,
Balb.

Nestačiti, vz Stačiti.

Nestále se míti, unbeständig. V.

Nestálost, i, f., vrtkavosť, měnlivosť, lehko-
vážnost, nepevnosť, Unbestand, m., Unbe-
ständigkeit, Flatterhaftigkeit, f., Wankelmuth,
m. N. víry, Kom., koupě; svou n. vyjeviti.
D. Za svou n. se styděti. Sych.

Nestálý, netrvaly, vrtkavý, lehký, lehko-
myslný, proměnný, unbeständig, unstät, un-
standhaft, flatterhaft. V. N-lé mysli býíi; nic
n-lého do sebe neměli. V. N. vítr (Kessel-
wind). Šp. Všecky časné věci jsou pádu pod-
dané, nestálé a pominutelné. Kom. N. štěstí,
člověk, hvězda (bludná). D. N. čas nastává,
n. povětrnosť. Us. Předsevzetí lidská jsou ne-
stálá, jako točlivé kolo. Jg. — v čem: v práci.
Us. V lásce n. často se spálí. Lb. — Stran
přísloví vz: Fifidlo, Fučidlo, Holub, List,
Místo, Mozek, Mysl, Obrtlík, Pata, Pivo, Rtuť,
Stálý, Trsť, Tuhý, Vítr, Voda, Vrtoch, Zá-
stěra. Cf. Jiného úmyslu sedě, jiného stoje. V.

Nestalý, který nestal, nepřišel, der Nicht-
erschienene. Skrze to žalobník súzen býti
má za nestalého k soudu. CJB. 385. Po-
čekati nestalého do druhého dne. Bel. —
N., který se nestal, ungeschehen. Tlachač
stalé nestalé věci tlampe. Kom. Můž za ne-
stalé (für nicht geschehen) odvoláno býti.
Er. A cožkoli proti řečenému obyčeji pro-
půjčování lánů bylo by se pokušíno, samým
právem nestalé buď a marné. CJB. 361.

Nestání, n. N. ku právu. Dáno jest mi
proti němu pro jeho n. za právo stané.
Faukn. 80. A zajisté žalobce přítomný ob-
žalovaného nepřítomného před súdcí, na
stolici súdné sedícím, potupú neb nestáním
má obžalovati, se vší snažností žádaje spra-
vedlnosti. CJB. 379. Žena pohánějící žeby
slehla, ta netratí svým nestáním nic. Nález.
pr. N. k soudu. Rk. Das Nichterscheinen vor
dem Gerichte, Ausbleiben. Nález pro n.
Pro n. strany druhé obdržeti právo. Rk. N.
k soudu (účinky toho), vz Rb. str. 268. Pří-
činy proti nestání: 1. služba královská, 2.
zdržování se v cizině, když byl půhon dodán,
3. nemoc, 4. povodeň pohnanému překážející,
5. vazba u vězení. Vz Gl. 179.

Nestanice, ves u Prachatic.

Nestanouti, vz Stanouti.

Nestarý, nicht alt. Jsem mlad a nestár.
BN. Vz Starý.

Nestateč, i, f., nestatečnost, die Schwäche.
Št. Taktéž: Nestatečenství, n. Troj. Jsme
nestateč sami sebú. Výb. I-. 757.

Nestatečiti, il, ení = nestatečen býti,
müde, schwach sein. Výb. I. 342.

Nestatečnost, i, f., slabost, mdloba, ne-
možnosť, Kraftlosigkeit, Ohnmacht, Schwäche,
Schwachheit, Unvermögenheit, f., Unvermö-
gen, n. Nesnesla by toho lidská n. Kom. N.
rozumu. V. Pro naši n. St. Vdovy, ježto
světských nedostatečnóstek (mdlob) ostati
nechtie. Št.

Nestatečný; nestatečen, čna, o. — N.,
mdlý, nemocný, slabý, matt, schwach, kränk-
lich, kraftlos, gebrechlich. V. N-čné ženy.
Výb. 685. N-čného žaludka býti. Starý a n.;
Pro lidi chudé a n-čné. V. N-čný a nebranný
darmo bojovati se pokusí. Kom. Nestatečnou
řeč mluvíš. Leg. — na co: na zdraví, na
nohy. V. — na čem. N-čný na vnitřním
Člověku (nesmyslný). V. — N., neudatný,
nicht tapfer. Jg. — N., na Slov. = nepo-
čestný, nicht ehrlich. Plk.

Nestatek, tka, m., mrzák, Krüppel, m. —
N. — zámora. Us. v Kunv. Msk.

Nestáti. Vz Státi. — abs. Nestojí = ne-
záleží, nesejde. Us. u Přer. Kd. — oč. Ma-
mičky sa nebojím, leč o tebä nestojím. Ht.
Sl. 244.— k čemu: k soudu (nepostaviti se).
J.tr., BO. Vz Nestání. N. k svým povinnostem.
Plác. — po čem. Nestojím po takovém zisku.
Výb.

Nestaz, e, m. = Anastasius. Gl.

Nestazka, y, f. -.- Anastasia. GL

Něstěj, vz Nístěj.

Nestejnák, a, m., nierembergia. Rostl.

Nestejnec, ence, m., leiodes, hmyz. Krok.

Nestejnonoh, a, m., rhyphus, hmyz. Krok.

Nestejnorodý, heterogen. Sedl.

Nestejnosť, i, f., nerovnosť, Ungleichheit,
f., Kontrast, m., Missverhältniss, n.

Nestejnostranný, ungleichseitig. Presl.

Nestejnotvárnosť, i, f., Ungleichförmig-
keit, f.

Nestejnotvárný, ungleichförmig. D.

Nestejný, ungleich. N. věk, nestejných
hran. D. N-ného mínění býti, geťheilten
Sinnes sein. Us. Dch. .

Nestelný, vz Stelný.

Nésti, nesu, neseš, nese, neseme, nesete,
nesou; nes (nesiž), nesme (nesmež), neste
(nestež); nesa, souc, souce; nesl, a, o; nes,
nesši, nesše; nesen (nešen); nesení (nešení).
Nésti vzorec prvé třídy, kmen zavřený. Stran
strč. časování vz Kt. 3. vyd. str. 62.—66. No-
siti, nosívati, snášeti. — N. = držeti buď na
témž místě neb s proměnou místa, tragen ;
ploditi, hervorbringen, tragen; užitek, plat-
nosť nésti, Nutzen tragen; příčinou býti,
bringen, verursachen ; lehce n. — nepečovati,
leicht nehmen, leicht ertragen; trpěti, leiden,
tragen; míti, haben, tragen; obsahovati, ent-
halten, begreifen; nésti se —- pohybovati se
kam, choditi, sich wohin tragen, fliegen, ge-
trieben werden, hergehen, sich tragen. Jg. —
abs. Doma kdáče, jinde nese. Prov., Jg. Lb.



	146

	nesrovnatelný, unvereinbar, unverträg- lich. D. Nesrovnávati se, vz Nesouhlasiti. Nesrozumění, n., Missverständniss, n. Na omylu a v n. zůstati. Kram. — N., ne- dorozumení. V. V n. býti. V. N. odložiti, vy- zdvihnouti. V. Nesrozumitelnost, i, f., Unverständlich - keit, Undeutlichkeit, f. V. Nesrozumitelný, nezřetelný, zatmělý, un- verständlich, undeutlich, dunkel. V. N. slova (ne dobře vyslovená; temná), D., hlas. Mluví něco ne-ného. Us. N-ně mluviti. Us. — komu kde. Mnohá slova v tomto herbáři budou mnohým snad n-ná. Byl. Nesrsta, y, m., nerůda, hrubeš, ein Gro- bian. Na Mor. Nesrstný, srsti nemající, haarlos. — N., nepřístupný, hněvivý, mürrisch. Ros. 1. Ness-us, a, m., centaur. — 2. Ness-us, a, m., byla řeka v Thracii. Vz S. N. Nest, u, m., nafta, der Bergtheer. Min., Balb. Nestačiti, vz Stačiti. Nestále se míti, unbeständig. V. Nestálost, i, f., vrtkavosť, měnlivosť, lehko- vážnost, nepevnosť, Unbestand, m., Unbe- ständigkeit, Flatterhaftigkeit, f., Wankelmuth, m. N. víry, Kom., koupě; svou n. vyjeviti. D. Za svou n. se styděti. Sych. Nestálý, netrvaly, vrtkavý, lehký, lehko- myslný, proměnný, unbeständig, unstät, un- standhaft, flatterhaft. V. N-lé mysli býíi; nic n-lého do sebe neměli. V. N. vítr (Kessel- wind). Šp. Všecky časné věci jsou pádu pod- dané, nestálé a pominutelné. Kom. N. štěstí, člověk, hvězda (bludná). D. N. čas nastává, n. povětrnosť. Us. Předsevzetí lidská jsou ne- stálá, jako točlivé kolo. Jg. — v čem: v práci. Us. V lásce n. často se spálí. Lb. — Stran přísloví vz: Fifidlo, Fučidlo, Holub, List, Místo, Mozek, Mysl, Obrtlík, Pata, Pivo, Rtuť, Stálý, Trsť, Tuhý, Vítr, Voda, Vrtoch, Zá- stěra. Cf. Jiného úmyslu sedě, jiného stoje. V. Nestalý, který nestal, nepřišel, der Nicht- erschienene. Skrze to žalobník súzen býti má za nestalého k soudu. CJB. 385. Po- čekati nestalého do druhého dne. Bel. — N., který se nestal, ungeschehen. Tlachač stalé nestalé věci tlampe. Kom. Můž za ne- stalé (für nicht geschehen) odvoláno býti. Er. A cožkoli proti řečenému obyčeji pro- půjčování lánů bylo by se pokušíno, samým právem nestalé buď a marné. CJB. 361. Nestání, n. N. ku právu. Dáno jest mi proti němu pro jeho n. za právo stané. Faukn. 80. A zajisté žalobce přítomný ob- žalovaného nepřítomného před súdcí, na stolici súdné sedícím, potupú neb nestáním má obžalovati, se vší snažností žádaje spra- vedlnosti. CJB. 379. Žena pohánějící žeby slehla, ta netratí svým nestáním nic. Nález. pr. N. k soudu. Rk. Das Nichterscheinen vor dem Gerichte, Ausbleiben. Nález pro n. Pro n. strany druhé obdržeti právo. Rk. N. k soudu (účinky toho), vz Rb. str. 268. Pří- činy proti nestání: 1. služba královská, 2. zdržování se v cizině, když byl půhon dodán, 3. nemoc, 4. povodeň pohnanému překážející, 5. vazba u vězení. Vz Gl. 179.	Nestanice, ves u Prachatic. Nestanouti, vz Stanouti. Nestarý, nicht alt. Jsem mlad a nestár. BN. Vz Starý. Nestateč, i, f., nestatečnost, die Schwäche. Št. Taktéž: Nestatečenství, n. Troj. Jsme nestateč sami sebú. Výb. I-. 757. Nestatečiti, il, ení = nestatečen býti, müde, schwach sein. Výb. I. 342. Nestatečnost, i, f., slabost, mdloba, ne- možnosť, Kraftlosigkeit, Ohnmacht, Schwäche, Schwachheit, Unvermögenheit, f., Unvermö- gen, n. Nesnesla by toho lidská n. Kom. N. rozumu. V. Pro naši n. St. Vdovy, ježto světských nedostatečnóstek (mdlob) ostati nechtie. Št. Nestatečný; nestatečen, čna, o. — N., mdlý, nemocný, slabý, matt, schwach, kränk- lich, kraftlos, gebrechlich. V. N-čné ženy. Výb. 685. N-čného žaludka býti. Starý a n.; Pro lidi chudé a n-čné. V. N-čný a nebranný darmo bojovati se pokusí. Kom. Nestatečnou řeč mluvíš. Leg. — na co: na zdraví, na nohy. V. — na čem. N-čný na vnitřním Člověku (nesmyslný). V. — N., neudatný, nicht tapfer. Jg. — N., na Slov. = nepo- čestný, nicht ehrlich. Plk. Nestatek, tka, m., mrzák, Krüppel, m. — N. — zámora. Us. v Kunv. Msk. Nestáti. Vz Státi. — abs. Nestojí = ne- záleží, nesejde. Us. u Přer. Kd. — oč. Ma- mičky sa nebojím, leč o tebä nestojím. Ht. Sl. 244.— k čemu: k soudu (nepostaviti se). J.tr., BO. Vz Nestání. N. k svým povinnostem. Plác. — po čem. Nestojím po takovém zisku. Výb. Nestaz, e, m. = Anastasius. Gl. Nestazka, y, f. -.- Anastasia. GL Něstěj, vz Nístěj. Nestejnák, a, m., nierembergia. Rostl. Nestejnec, ence, m., leiodes, hmyz. Krok. Nestejnonoh, a, m., rhyphus, hmyz. Krok. Nestejnorodý, heterogen. Sedl. Nestejnosť, i, f., nerovnosť, Ungleichheit, f., Kontrast, m., Missverhältniss, n. Nestejnostranný, ungleichseitig. Presl. Nestejnotvárnosť, i, f., Ungleichförmig- keit, f. Nestejnotvárný, ungleichförmig. D. Nestejný, ungleich. N. věk, nestejných hran. D. N-ného mínění býti, geťheilten Sinnes sein. Us. Dch. . Nestelný, vz Stelný. Nésti, nesu, neseš, nese, neseme, nesete, nesou; nes (nesiž), nesme (nesmež), neste (nestež); nesa, souc, souce; nesl, a, o; nes, nesši, nesše; nesen (nešen); nesení (nešení). Nésti vzorec prvé třídy, kmen zavřený. Stran strč. časování vz Kt. 3. vyd. str. 62.—66. No- siti, nosívati, snášeti. — N. = držeti buď na témž místě neb s proměnou místa, tragen ; ploditi, hervorbringen, tragen; užitek, plat- nosť nésti, Nutzen tragen; příčinou býti, bringen, verursachen ; lehce n. — nepečovati, leicht nehmen, leicht ertragen; trpěti, leiden, tragen; míti, haben, tragen; obsahovati, ent- halten, begreifen; nésti se —- pohybovati se kam, choditi, sich wohin tragen, fliegen, ge- trieben werden, hergehen, sich tragen. Jg. — abs. Doma kdáče, jinde nese. Prov., Jg. Lb.